Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdy vám náleží odchodné a kdy odstupné?

  10:00aktualizováno  10:00
Potřebuje-li se firma zbavit mnoha zaměstnanců v krátkém čase, dokáže být štědrá. Co se odstupného týká, mezi nejštědřejší zaměstnavatele nepatří jen hutní společnosti, ale i velké banky, elektrárenské či chemické firmy.

Odstupné je dáno zákonem:

Nárok na odstupné máte, pokud s vámi zaměstnavatel ukončí pracovní poměr například kvůli zrušení vašeho místa (par.* Nárok na odstupné máte, pokud s vámi zaměstnavatel ukončí pracovní poměr například kvůli zrušení vašeho místa (par. 46 a-c zákoníku práce).

Odstupné se podle zákona vyplácí ve výši dvojnásobku vašeho průměrného měsíčního výdělku.

Rada zaměstnanců nebo odbory mohou v kolektivní smlouvě či vnitřním předpisu sjednat podmínky, za nichž zaměstnancům propuštěným pro nadbytečnost přísluší odstupné zvýšené o další násobky průměrného výdělku. Roli tu může hrát pozice zaměstnance, počet odpracovaných let v podniku a podobně.

Odstupné vyplácí zaměstnavatel v nejbližším výplatním termínu. Může se však se zaměstnancem dohodnout na jeho výplatě v den skončení pracovního poměru, případně na pozdějším termínu.

Odstupné nenáleží zaměstnanci:
- pokud při organizačních změnách dojde k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele;
- pracuje-li ve vedlejším pracovním poměru.

Odchodné pro ty, kteří vědí hodně:

Odchodné neboli "zlatý padák" se obvykle týká lidí, kteří se u zaměstnavatele mohou dostat k informacím, jejichž využitím u jiné společnosti by té původní ztížili činnost.

Na odchodném se může zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnout při uzavření pracovní smlouvy, a to písemně. Jinak je dohoda neplatná. Jestliže byla se zaměstnancem sjednána zkušební doba, lze tuto dohodu uzavřít až po jejím uplynutí. Jinak je také neplatná.

Kvůli alkoholu můžete dostat výpověď.
Více ZDE.

Dohodou o odchodném se zaměstnanec zavazuje, že po určitou dobu po skončení pracovního poměru (ne však déle než jeden rok) nebude vykonávat výdělečnou činnost, kterou by zaměstnavateli konkuroval.

Zaměstnavatel je na druhou stranu povinen za každý měsíc plnění závazku zaměstnanci vyplatit peněžité vyrovnání, nejméně ve výši jeho průměrného měsíčního výdělku. Horní hranici odchodného zákon nestanovuje.

V dohodě může být sjednána i částka, kterou zaměstnanec zaměstnavateli zaplatí, jestliže svůj závazek poruší. Zaplatí-li tuto pokutu, jeho závazek zaniká.



Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Majitel vinařství v Kutné Hoře Lukáš Rudolfský
Obnovuje staré vinice a vyrábí naturální víno. Učí se od něj i cizinci

Lukáš Rudolfský je původně ajťák. K podnikání se dostal úplně náhodou, ale v zemědělství se našel. Vyrábí zcela přírodní nápoj, obnovuje středověké vinice a...  celý článek

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Dumrealit.cz/Development
Obchodník - realitní specialista

Dumrealit.cz/Development
Zlínský kraj
nabízený plat: 35 000 - 100 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.