Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když se akciím nevěří...

aktualizováno 
Novinové titulky hovoří v posledních týdnech o účetních podvodech amerických firem a ztrátě důvěry v americké manažery, další skandály a nové pochybnosti umocňují pokles akciového trhu a odchod investorů z vyspělých trhů, zejména USA. Kurz dolaru vůči EUR směřuje k paritě rychleji, než se ekonomům na počátku roku zdálo myslitelné. Při bližším pohledu na uvedená témata se objevují další souvislosti problému.

Maximalizace tržní hodnoty akcií versus  ztráta důvěry

Na rozdíl od situace u většiny českých podniků je prvotním úkolem amerického manažera maximalizovat tržní hodnotu akcií společnosti. Investoři pochopitelně zaplatí více za akcii firmy, jejíž tržby a zisky rostou více než stejné účetní položky konkurence. Prudký růst akciových trhů na konci devadesátých let dvacátého století (Pozn.: akciový index  S&P 500 vzrostl od začátku roku 1995 do konce roku 1999 o 213 procent a tato pětiletá výkonnost trhu výrazně překonala dlouhodobé statistiky průměrných výnosů akciového trhu) nahrával tomu, že manažeři v rámci orientace na "výkonnost" firem využili všech možností k zvýšení této výkonnosti.

Akciový trh si svými rostoucími cenami toto "umění možného" doslova vyžadoval - stejně jako platí závislost vývoje cen akcií na výši zisků firmy, platí i závislost opačná - vedení firem jednoduše muselo přikládat pod vroucí kotel kapitálového trhu dobrými zprávami. Samotní manažeři si také nepřišli zkrátka. Zejména proto, že jejich roční prémie jsou ve většině firem závislé na růstu výkonnostní ukazatelů - zisku, tržeb nebo třeba ceny akcií. 

Zajímají-li vás další informace o  téměř 500 fondech, naleznete je v naší specializované sekci ZDE

Speciálně na české fondy je zaměřena stránka: fondy.idnes.cz

Nejpřímější cestou k růstu zisků je kromě snížení nákladů "koupení" růstu prostřednictví akvizic, tedy koupí jiných firem. Vlastní nadhodnocování zisků má s akvizicemi zpravidla úzkou spojitost. Rozpouštění nákladů (resp. výnosů) akvizic je výrazným zásahem do účetnictví firmy a otevírá prostor pro zvolení účetní metodiky, která v konečném důsledku upraví vykázaný zisk podle představ vedení společnosti. Příkladem mohou být jednorázové odpisy do nákladů, kapitalizace goodwillu, uznání odložené daně nebo ocenění zaměstnaneckých opcí na akcie. Zveřejněný zisk pak svou kvalitou neodpovídá skutečnosti. Schopný analytik by měl většinu těchto umělých úprav hospodářského výsledku odhalit a zahrnout do svého investičního doporučení - ne vždy se tak bohužel stane.  

Žádná legrace netrvá věčně a každá bublina jednou splaskne (aby se poté mohla znovu nafouknout - pozn. autora). Přesvědčili se o tom v tom lepším případě například akcionáři firem AOL, Tyco International nebo Merck, v horším případě šlo o zaměstnance Enronu. Akcie dalších firem se svezly na klesající vlně, tento trend nastartovaly obecně známé faktory - prasknutí bubliny nadhodnocení technologických akcií v polovině roku 2000, začátek globálního ekonomického zpomalování na konci téhož roku spolu podpořený teroristickými útoky a politickou nestabilitou ve světě. Účetní skandály byly jen další hořkou pilulkou v přívalu negativních zpráv.

 

Graf: Autor, data Bloomberg

Vyhneme se recesím?

Co stálo za růstem cen akcií v druhé polovině 90. let? Zejména výborná dynamika růstu zisků a tržeb společností - díky fúzím, akvizicím nadnárodních firem rostla velikost firem a tím i absolutní velikost jejich zisků a tržeb. Na základě historicky vysoké spotřebitelské důvěry obyvatelstva se vytvořila pozitivní očekávání, že podobný vývoj bude pokračovat. Trend vyvrcholil technologickou "horečkou" na konci minulého století. Toto období zůstane navždy v historii zejména americké ekonomiky zapsáno zlatým písmem. Hrubý domácí produkt USA rostl 4-5% tempem, občané bohatli, a protože chtěli vydělané peníze investovat, nakupovali akcie. Tento "koloběh bohatství" se zdál nevyčerpatelný. 

Navíc v druhé polovině devadesátých let přišli američtí ekonomové s novou teorií ekonomického cyklu. V tomto ekonomickém cyklu přestaly mít několikaleté recese místo a místo toho tato teorie připouští pouze krátká období hospodářského poklesu, který opět vystřídá několik let silného ekonomického růstu. Experti argumentují fundamentálními změnami v ekonomice, které dramaticky prodloužily průměrnou délku období hospodářské expanze. Podporou těchto změn je technologicko-informační boom posledních let, který výrazným způsobem ovlivňuje produktivitu práce - v takovém prostředí přece nemůže ekonomika klesat!

Hledáte informace o akciích? Naleznete je spolu s články na toto téma ZDE.

Jako každý motor, který se zadře a potřebuje promazat, také ekonomika má svá slabší období. Faktorů, které mohou vést k jejímu poklesu je celá řada - od těch fundamentálních (nadvýroba a následné nízké využití kapacit) po již zmíněné politické vlivy (teroristický útok na USA, válka arabských zemí). Slábnoucí  ekonomiku lze povzbudit - snížit úrokové sazby, podpořit firmy vládními zakázkami nebo je zachránit před krachem. Hospodářský cyklus se však obalamutit nedá, výkonnost firem se bude zlepšovat, ale chce to čas. Pravda tedy bude někde uprostřed - ekonomický cyklus s obdobími poklesů a růstů se nepodaří "odstranit", ale možná lehce upravit.

Prudce oslabující dolar

Aktuálním důsledkem výše zmíněných faktorů je útěk investorů z USA, znehodnocení amerických aktiv a samozřejmě pokles kurzu amerického dolaru. Ten směřuje k tzv. "paritě" (tedy hodnotě 1USD=1EUR). Analytici dávají pokles kurzu dolaru do souvislosti s poklesem amerického akciového trhu, zhruba stejným tempem však klesají také evropské akcie. Argument zvyšujícího se schodku zahraničně obchodní bilance USA také neobstojí, jde totiž o dlouhodobý a dostatečně známý fakt. Kdyby záleželo jen na akciích nebo zahraničním obchodu, dolar by neklesal, jeho pokles jde tak znovu na vrub důvěry v americkou ekonomiku. Srovnání ekonomických vyhlídek USA versus země Eurozóny však také pro americké hospodářství nevyznívá negativně. Přinejmenším několik dalších let nebudou schopny země Eurozóny dosahovat takových temp růstu jako USA. Zpět k dolaru:  dolar zřejmě klesá, protože investoři počítali s mnohem výraznějším odstupem Evropy za USA. Situace se může změnit v okamžiku, kdy americké firmy začnou generovat výrazné přírůstky zisků. Tentokrát jako důsledek silně prorůstové americké hospodářské politiky v posledních dvou letech. Rozsah expanzivních opatření v Evropě byl pouhým zlomkem toho, co učinili ve prospěch hospodářského růstu v USA.

 

Graf: Autor, data Bloomberg

Historie versus budoucnost

Situaci ne nepodobnou té dnešní již americká historie pamatuje. V 60. letech proběhla v USA vlna převzetí společností - došlo k vytváření konglomerátů (česky slepenců firem). Docházelo k slučování několika desítek podniků, které nabízely většinou naprosto odlišný sortiment výrobků nebo služeb. Takzvané synergické efekty (pozitivní efekty slučovaní firem) byly při vytváření těchto konglomerátů minimální. V kombinaci s recesí způsobenou nabídkovými šoky (tzv. ropnou krizí) proto nebylo překvapující, že americké akcie v celém průběhu 70. let stagnovaly.  Po této recesi na počátku 80. let začali spekulanti kupovat konglomeráty s cílem rozprodat je po částech. Vzhledem k tehdejšímu podhodnocení cen akcií konglomerátů se jim dařilo prodávat jednotlivé firmy s výrazným ziskem.

Současný pokles akciových trhů má jeden pozitivní aspekt - dochází k vytvoření stabilní základny pro další růsty. Rozhodujícím faktorem pro ně je a bude míra oživení ekonomiky a s tím spojená perspektiva růstu firemních zisků. Přestože se zatím (zejména podle inflačních trendů a vývoje nezaměstnanosti) zdá, že období obnovy amerického hospodářství neskončilo, zisky firem mohou již brzy přesvědčit pesimisty o opaku. Jejich přírůstky vycházející z nízkých loňských základen podpořené prostředím nízkých úrokových sazeb mohou vyvolat změnu sentimentu, a tak rozpoutat další růstové období kapitálového trhu. Akciové trhy se totiž chovají podobně jako ekonomika, období poklesů střídá období růstu.

Pro drobného investora platí univerzální pravidlo - investovat bez předsudků, mít jasnou dlouhodobou strategii a rozložit riziko investicemi do různých finančních instrumentů - otevřené podílové fondy by ve vašem portfoliu rozhodně neměly chybět.

Jak na vás působí současná celosvětová ekonomika? Ovlivňuje její stav vaší investiční strategii? Myslíte si, že jste schopen rozeznat vhodné investiční cíle? Těšíme se na vaše názory a zkušenosti.

Autor je portfolio manažerem
NEWTON Investment - investiční společnosti
 

                                                                                                                                    

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Investice: Kde vám dobře vydělají dva tisíce a kam uložit velké částky

Kam s penězi, když na spořicích účtech se sazby pohybují pod jedním procentem? Je dnes vůbec možné zhodnotit finance alespoň tak, aby je „nesežrala“ inflace?...  celý článek

Ilustrační snímek
Penzijko, stavebko nebo fondy? Spočítali jsme výnosy oblíbených produktů

Nejprve se rozhodnete, že budete část svých prostředků ze mzdy dávat stranou. Pak si určíte, na co má rezerva sloužit, a v dalším kroku se rozhodnete, kam...  celý článek

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust
Investovat, nebo obchodovat? Analytik radí, co je větší jistota

Být investorem, nebo traderem čili obchodníkem? Takovou otázku si klade většina těch, kteří se rozhodli zhodnotit své prostředky na finančních trzích. Co je...  celý článek

Dumrealit.cz/Development
Obchodník - realitní specialista

Dumrealit.cz/Development
Zlínský kraj
nabízený plat: 35 000 - 100 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.