Jistě, zájmem společnosti je, aby k pracovním úrazům nedocházelo. Ale jak má dojít k nápravě, když většina zaměstnavatelů a zaměstnanců odbude seznámení s bezpečností práce podpisem nepřečtených pravidel. Nejeden zaměstnavatel nenahlásí a ani nevyšetří pracovní úrazy a řada z nich ani nepřijme žádná opatření k odstranění jejich příčin, aby se podobné úrazy neopakovaly.
Zaměstnavatel musí na pracovišti vytvořit takové podmínky, aby lidé věděli, co a jak mají dělat a jak se mají v zaměstnání chovat. K tomuto poznání vede propracovaný systém školení, řádného zapracování, kontroly. Nedostatek znalostí v bezpečnosti a ochraně zdraví se u některých zaměstnavatelů projevuje lhostejností k vytváření takového systému. Zaměstnancům řeknou, že si za pracovní úraz buď mohou sami, nebo že o něj nejde.
Nebo se na uvedeném snaží se zaměstnancem dohodnout. Nic horšího snad už ani nemůže být! Zaměstnavatel tím nejen hrubě porušuje české zákony, ale především ještě více snižuje povědomí o významu a úloze bezpečnosti práce.
Není se proto čemu divit, když i sami zaměstnanci nechtějí nahlásit pracovní úrazy z obavy, že poškozují zaměstnavatele, jenž se jim za to může "odměnit" tím, že je donutí třeba i k odchodu. České právní předpisy mají stanovena jasná pravidla pro šetření a odškodňování pracovních úrazů. Neporušujme je a ve vlastním zájmu trvejme na řádném prošetření každého úrazu. Ztracenou práci člověk nalezne, ale ztracené zdraví mu už nikdo nevrátí.
