Na keramické školy nastoupilo v září minimum žáků a některým oborům tak dokonce hrozí zrušení. Ilustrační snímek

Na keramické školy nastoupilo v září minimum žáků a některým oborům tak dokonce hrozí zrušení. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Potřebujeme keramiky, volají firmy. Řemeslo v dnešní době netáhne

  • 16
Máme pro vás práci, vzkazují zaměstnavatelé studentům keramických škol. "Studujte náš obor a uplatnění i postup máte zajištěné," dodávají firmy. Jenže na jejich volání zatím nikdo neodpovídá.

Studium prostě mladé lidi neláká. A tak se zaměstnavatelé potýkají s problémem. Nemohou najít kvalifikované pracovníky.

Na keramické školy nastoupilo v září minimum žáků a některým oborům tak dokonce hrozí zrušení. Řemeslo v dnešní době prostě nepřitahuje. Situaci začala řešit Sektorová rada pro sklo, keramiku a zpracování minerálů, která byla ustavena v rámci veřejné zakázky Národní soustava povolání.

Nepřehlédněte

Všechny potřebné informace o oboru keramika najdete na webových stránkách  Keramikazije.

"Cílem je vysvětlit studentům a jejich rodičům, že keramika je obor, který má budoucnost. Že po absolvování školy najdou místo a neskončí na úřadu práce. Je to průmysl, který se dočkal výrazné modernizace. Ta způsobuje, že se produkce zvyšuje, ale snižuje se počet zaměstnanců v obslužných profesích, především manuálních. Na druhou stranu chybějí umělecky nadaní a technicky vzdělaní lidé, kteří provozy řídí," říká Andrea Sedláčková, koordinátorka pracovního týmu sektorové dohody. Připomíná, že zvláště dva obory jsou v kritické situaci: výtvarné zpracování keramiky a porcelánu je nabízené v mnohých školách, zájem o ně je ucházející, ale kvalita absolventů nízká. Neumějí, co by umět měli.

"Proto jsme se postavili za tři střední školy s dlouholetou tradicí, které obor nabízejí a u nichž víme, že ho učí dobře. Je to Střední průmyslová škola keramická a sklářská Karlovy Vary, Střední uměleckoprůmyslová škola v Bechyni a Střední škola Horní Bříza," vyjmenovává Andrea Sedláčková.

Hned po škole mistrem

Zcela kritická je situace v oboru technologie silikátů. Absolventi se dostávají na místa mistrů i do středního managementu firem. Vyučuje ho v současnosti v Česku pouze jediná škola, a to průmyslovka v Karlových Varech. Bohužel už podruhé se obor vůbec neotevřel, nebyli zájemci.

"Věřím, že se to změní. Že nám právě v tomto pomůže spolupráce s firmami," říká ředitelka školy Markéta Šlechtová, která pravidelně pořádá nejrůznější náborové akce, takzvané burzy škol, kde obor představuje rodičům a dětem a vysvětluje jim výhody studia, které spočívají především v uplatnitelnosti na trhu práce.

Lákají studenty na praxi, stipendium a různé příspěvky

Dobrý pocit ze sektorové dohody má i ředitel Střední školy Horní Bříza Karel Suda. "Díky dohodě všech účastníků jsem nabyl jistoty, že keramika jako obor zůstane v České republice zachována. Konečně se začalo něco dělat, i když za pět minut dvanáct," říká Karel Suda, podle něhož nemá škola žádného nezaměstnaného absolventa. "Zatím jsme obory nemuseli zavírat, ale kapacitu naplněnou nemáme. U tříletého oboru keramik máme místo dvaceti studentů jen dvanáct," dodává ředitel.

Keramika v číslech

  • 58 tisíc zaměstnanců pracuje v keramických oborech v České republice.
  • 26 tisíc korun je průměrná měsíční mzda mistra v keramické výrobě podle katalogu povolání, maximum je 43 tisíc korun.

Škola spolupracuje s firmou Lasselsberger, která je výrobcem keramických obkladů a dlažeb a studentům zajišťuje odborný výcvik. Teď by se měla spolupráce dál rozšířit.

"Abychom mladé lidi motivovali ke studiu, musíme jim nabídnout přidanou hodnotu. Proto poskytujeme možnost odborné praxe ve výrobních závodech, získání stipendia, příspěvek na ubytování a cestovní náklady. Student tak dostane nejen finanční podporu, ale i možnost zajistit si kariéru v naší společnosti," říká personální ředitel Aleš Voráček. Podle něj firma nabídne studentům také přednášky a školení o keramické výrobě. Podniku chybějí mladí odborníci na technologii keramiky a vyučení řemeslníci se strojním a elektro zaměřením.

"Nyní nás velký nedostatek zaměstnanců netrápí, ale pokud se díváme na jejich věkovou strukturu, musíme se připravit na budoucnost, kdy nám kvalifikovaní pracovníci budou odcházet do starobního důchodu," dodává Aleš Voráček.