K tomu, aby si mohli si pokud možno udržet svůj stávající životní standard, by jim v důchodu stačilo 4 až 6 tisíc měsíčně navíc ke státem vyplácené penzi. Produktivní věk by chtěli završit v Petrových pětašedesáti letech.
Petr Hruška bydlí se svojí manželkou Martinou a dvěmi dětmi v malém rodinném domku na okraji Milevska. Třiačtyřicetiletý automechanik si každý měsíc vydělá 12 tisíc hrubého. O dva roky mladší Martina pracuje v nedalekém supermarketu jako prodavačka. Její plat se v závislosti na výši prémií pohybuje mezi 7 a 8 tisíci hrubého.
Po odečtení pojistného a daní přibude do rodinného rozpočtu každý měsíc něco málo přes 17 tisíc. Vzápětí z něj však významná část odplyne. Největší položky ve výdajích tvoří jídlo a domácnost. Mladšímu Honzovi je 15 let a starší Nikole bude za pár měsíců dvacet. Dva roky se marně snaží najít stabilní zaměstnání, její zatím nejdelší pracovní úvazek netrval ani 3 měsíce.
Hruškovi neřeší závažné finanční problémy. Mají kde bydlet a jejich příjem pokrývá všechny důležité rodinné výdaje. Na druhé straně jim ale nezbývají volné finanční prostředky na nic jiného. Dovolená nebo počítač jsou luxusem, který si nemohou dovolit. Je chvályhodné, že si Petr v takové situaci posílá měsíčně 500 korun do penzijního připojištění, které uzavřel před pěti lety.
Úvodní zamyšlení
Rezerva je jednou z nejdůležitějších součástí rodinných financí. Nezáleží na tom, zda splácíte hypotéku, nebo bydlíte ve vlastním, zda máte velký přebytek v rodinných příjmech, nebo se každý měsíc modlíte, abyste měli na zaplacení všech výdajů - rezerva je potřebná vždy. I silný příjem může vypadnout např. v důsledku dlouhodobé nemoci či nečekané výpovědi. I rodina nezatížená úvěrem má své závazky – jíst a topit se přece musí. Finanční rezerva by tedy měla být zdravým základem každé rodiny.
S rezervou úzce souvisí tvorba peněžních zdrojů pro období stáří. Jednak je zde potřeba dodržet stejný princip, tedy zříci se současné spotřeby ve prospěch budoucího klidnějšího spánku, jednak je možné vyřešit oba problémy za pomoci jednoho balíku peněz.
Jedna věc je podrobně si naplánovat systém tvorby rezerv a důchodové renty a druhá věc je celý program převést do reality. Ne každý si dokáže dlouhodobě „odpírat“ část svých příjmů s vidinou budoucího zabezpečení. Proto je důležité, aby spoření bylo pravidelné a odčerpávalo z rodinného rozpočtu jen únosné množství peněz. Jedině takové spoření může vést ke splnění cíle a vytvoření dostatečných zdrojů.
Tvoříme plán…
Vraťme se zpět k Hruškovým. Jak jsme již zmínili výše, jejich čistý měsíční příjem přesahuje 17 tisíc. Po odečtení výdajů za potraviny (5 000 Kč), domácnost (4 000 Kč za vodu, plyn, elektřinu a telefon), auto (2 000 Kč), jízdné (1 500 Kč), ošacení (800 Kč), zábavu (1 000 Kč), dárky (500 Kč), penzijní připojištění (500 Kč) a ostatní položky (1 000 Kč) zbývá přibližně 1 00 Kč volných finančních prostředků. Tyto nepotřebné peníze Petr investuje do drobných vylepšení jeho domu, čas od času i něco uspoří: na běžném účtu mají Hruškovi 35 tisíc. Pro tvorbu rezerv a důchodové renty je k dispozici, započítáme-li i příspěvek do penzijního připojištění, měsíčně 1 500 korun plus prostředky na běžném účtu.
Vhodné nástroje
Mluvili jsme o spoření, ale u některých následujících nástrojů jde spíše o investování, které se od spoření liší především předem neznámým zhodnocením. Při rozhodování budeme uvažovat dva nástroje, které jsou podporovány státem, díky čemuž poskytují zajímavý poměr výnosu a rizika: stavební spoření a penzijní připojištění. Dále budeme posuzovat produkty z oblasti kolektivního investování – podílové fondy (peněžního trhu, dluhopisové, akciové a zajištěné) a investici prostřednictvím nemovitostních investičních fondů.
PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍJaký je skutečný výnos těchto produktů pro klienta při započtení všech úroků, zisků a státních podpor?
U produktů obsahujících státní podporu klesá výnos s rostoucí délkou trvání smlouvy a s velikostí měsíční úložky. Roční efektivní výnos ze stavebního spoření (do 20 tisíc ročně) je 6,6%, z penzijního připojištění klesá z 6,1% v závislosti na velikosti úložky a délce spoření. Roční výnos z nástrojů kolektivního investování je následující: fond peněžního trhu 1,6%, dluhopisový fond 3,5%, akciový fond 10%, zajištěný akciový fond 7% a nemovitostní investiční fond 9%.
Neoddělitelnou vlastností je ovšem riziko spojené s daným typem aktiva. Zde se vytváří zcela jiné pořadí: nejméně rizikové je stavební spoření (díky pojištění vkladů a garantovanému výnosu), následované fondy peněžního trhu, penzijním připojištěním, dluhopisovými fondy, zajištěnými fondy, nemovitostními investičními společnostmi a akciovými fondy, které jsou naopak nejvíce rizikové.
Výsledné doporučení:
Nejefektivnější způsob zhodnocení 35 tisíc korun na běžném účtu a měsíční volné částky ve výši 1 500 korun sestává z následujících kroků:
1) Snížení úložky u penzijního připojištění na 100 Kč pro zachování smlouvy.)
2) Založení stavebního spoření a spoření 1 400 Kč měsíčně.
3) Přesun 15 tisíc z běžného účtu do fondu peněžního trhu. 20 tisíc zůstává jako nejlikvidnější rezerva na běžném účtu, zbylých 15 tisíc ve fondu bude také tvořit rezervu s dostupností přibližně 7 dnů (ze zákona 30) a průměrným výnosem 1,6%. Ideální je zvolit fond peněžního trhu bez vstupních a výstupních poplatků, takové již na českém trhu můžeme najít.
4) Po 6 letech bude na účtu stavebního spoření našetřeno zhruba 124 tisíc Kč. Dále lze předpokládat, že dcera Nikola (a možná i syn Honza) se osamostatní a odejdou od rodičů. Počítejme s „horší“ variantou, kdy odejde pouze Nikola, které již bude 26 let. V rodinném rozpočtu by se mělo objevit dalších tisíc korun volných finančních prostředků měsíčně. K dispozici tedy je naspořených 124 tisíc plus 2 500 Kč měsíčně.
KUPTE SI5) Založení dvou stavebních spoření – na Petra i na manželku. Na každou smlouvu je optimální vkládat 1670 Kč měsíčně (maximum pro využití státní podpory). Dalším krokem je navýšení Petrova penzijního připojištění na 500 Kč měsíčně a založení dalšího na Martinu (200 Kč měsíčně). Tento produkt jim sice neposkytuje nejvyšší potenciální výnos ze všech variant, ale ve spojení s nízkým rizikem (penzijní fond nemůže připsat klientovi ztrátu) je vhodným spořícím nástrojem.
Celkem budou Hruškovi vkládat do dvou stavebních spoření a dvou penzijních připojištění 4 040 korun měsíčně. K dispozici mají ale jen 2500 korun. Zbylých 1540 bude odčerpáváno z peněz naspořených z předešlého stavebního spoření.
Aby tyto prostředky během čerpání neznehodnocovala inflace, uložíme 20 tisíc opět do fondu peněžního trhu a 104 tisíc do dluhopisového fondu. Uvedených 20 tisíc bude pokrývat spoření po dobu jednoho roku, peníze v dluhopisové fondu pokryjí zbytek doby do konce 6-ti leté vázací lhůty stavebních spoření a zároveň navýší rezervu přibližně o 14 tisíc. Čerpání prostředků z druhého fondu odkládáme o rok z důvodu vstupních či výstupních poplatků, které by měl již po roce kompenzovat vyšší výnos (kolem 3,5% p.a.).
6) Po dalších 6 letech bude ze dvou stavebních spoření k dispozici přibližně 295 tisíc. Dále lze předpokládat, že i druhé dítě opustí rodný dům a měsíčně se uvolní dalších tisíc korun, celkem již mají Hruškovi k dispozici každý měsíc 3500,- Kč.
7) Následuje další dvojice stavebních spoření (2 x 1 670 Kč měsíčně) a navýšení penzijního připojištění Martiny na 500 Kč měsíčně. Celková měsíční potřeba je tedy 4 340 korun. 3 500 korun již k dispozici je, zbytek se bude postupně rozpouštět z dluhopisového fondu, kam přidáme 60 tisíc. Ještě tedy zbývá 235 tisíc, které je třeba někam umístit. Využijeme i některé rizikovější investiční nástroje.
8) Petrovi je 55 let, do důchodu si přeje odejít v 65-ti letech. Investice by tak měla respektovat 10-ti letý horizont a konzervativní přístup k riziku. Optimální rozložení 235 tisíc bude následující: 20% dluhopisový fond, 30% zajištěný fond, 30% nemovitostní investiční fond a 20% akciový fond. Očekávaný roční výnos z takto uložených peněz by se měl pohybovat kolem 7,5%.
9) Po šesti letech je opět ze stavebních spoření k dispozici 295 tisíc, znovu se další dvě založí a znovu se použije 60 tisíc pro dorovnání měsíčních výdajů. Zbylých 235 tisíc se opět investuje, tentokrát však již s horizontem 4 let tak, aby byly peníze dostupné v 65-ti letech. Rozložení bude následující: 25% fond peněžního trhu, 20% dluhopisový fond, 30% zajištěný fond, 20% nemovitostní investiční fond a 5% akciový fond. Očekávaný roční výnos by se měl blížit 5,5%.
10) V době odchodu do důchodu by měli mít Hruškovi k dispozici včetně rezervy a penzijního připojištění přibližně 1 290 000 korun a o 2 roky později dalších 295 tisíc ze stavebních spoření. Pokud zohledníme inflaci 2% ročně, dnešní hodnota těchto peněz je 1 020 000 tisíc. Tato suma by dokázala generovat měsíční důchod ve výši 9 tisíc korun do 80 let.
Hruškovi jsou dostatečně zajištěni na důchod, dokonce jim zbývá ještě více, než na začátku sami požadovali. Přebytečné peníze mohou použít jako podporu dětem nebo si v důchodu koupit např. nové auto. K dispozici jsou i dostatečně velké peněžní prostředky během spoření ve formě rezervy. Ta je tvořena penězi na běžném účtu, ve fondu peněžního trhu a zbytkovými penězi v dluhopisové fondu.
Výše popsaný finanční plán je postaven na určitých očekáváních budoucího vývoje a dalších předpokladech, proto je třeba brát ho s nadhledem. Není příliš pravděpodobné, že by nějaká rodina dodržela po dobu 22 let popsaný režim spoření, vždy se vyskytnou neočekávané výdaje. Proto je důležité, aby se rodinné finance mohly vždy přizpůsobit konkrétním potřebám a finanční plán v sobě tuto možnost zahrnoval.
Finanční plán by neměl být přesným manuálem, ale návodem, který ukazuje směr, možnosti a dokáže se přizpůsobovat.
Rady a tipy
- Zvažte svoje možnosti a myslete dopředu (lepší je spořit dlouhodobě menší částku než krátkodobě vysokou sumu).
- Vždy mějte po ruce rezervu pro případ nepřízně osudu.
- Promyslete si priority v oblasti rodinných financí (současná spotřeba, tvorba rezerv, spoření na stáří, podpora dětí atd.…)
PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFO
