Koho opravdu ohrožuje nezaměstnanost

  • 60
Počet nezaměstnaných se s nástupem podzimu zvyšuje. Kdo z nich si na práci počká nejdéle? Podle odborníků ti, kteří nejsou ochotni se vzdělávat, nést za sebe odpovědnost nebo se z různých důvodů nemohou či nechtějí přizpůsobit podmínkám pracovního trhu.

Jak časté jsou zkušenosti Čechů s nezaměstnaností? Zhruba tři čtvrtiny obyvatel (74 %) nebyly po roce 1989 nikdy nezaměstnané. S nezaměstnaností má zkušenost plná čtvrtina lidí, z toho devět procent se ocitlo bez práce opakovaně. Vyplývá to z květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Dvě třetiny obyvatel České republiky v něm vyjádřily názor, že je nezaměstnanost příliš vysoká. "Toto mínění zastávají především lidé s nižší životní úrovní, ženy, důchodci, voliči KSČM a lidé žijící v Moravskoslezském kraji," uvádí zpráva CVVM. Podnikatelé, muži, absolventi vysokých škol a lidé ve věku mezi 30 a 44 lety naopak tvrdí, že nezaměstnanost v Česku příliš vysoká není.

Malé šance vlastní vinou

Statistiky dokazují, že zkušenost s nezaměstnaností mají především lidé se základním vzděláním, méně pak středoškoláci a nejméně vysokoškoláci. "Vzdělání jako takové dnes již nestačí," připomíná Martin Viterna, ředitel Úřadu práce v Jeseníku, který zdůrazňuje, že je třeba učit se celý život. "Po ukončení školy je to u každého člověka otázka chtění a nechtění. Jsou takoví, kteří svými kvalifikačními předpoklady dosáhnou na minimální mzdu a další aktivity již nevyvíjejí." Snáze a

Proč je % nezaměstnanosti tak vysoké? Pojďmě se podívat na hlavní příčiny

někteří s pasivitou sobě vlastní se pak spokojí s podporou státu. "Existují pracovní místa, o nichž ostatní stále mohou říkat, to je blázen, proč tam jde dělat, vždyť na podpoře má to samé," dodává Jarmila Kotíková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Její slova potvrzuje i průzkum CVVM, podle něhož pokládá nezaměstnanost za v podstatě dobrovolné rozhodnutí 22 procent respondentů. Kotíková podotýká, že je v tuzemsku stále mnoho lidí, u nichž převažuje malý pocit zodpovědnosti za sebe samého. "Jsme příliš zvyklí říkat - za to může systém, vláda. Ale někteří lidé nemají zájem se vzdělávat, dojíždět za prací, zkrátka přizpůsobit se podmínkám trhu práce," říká.

Padesát let? Žena po mateřské? Máte smůlu

T

Proč ztrácíme práci?
1. Ekonomické potíže zaměstnavatele - zánik podniku nebo omezení provozu spojené s propouštěním pracovníků nebo ukončení vlastního podnikání (69 %).
2. Nespokojenost se zaměstnáním, nevyhovující platové či pracovní podmínky nebo nedodržení podmínek ze strany zaměstnavatele, například nevyplácení mezd (9 %).
3. Zdravotní či rodinné důvody (6 %).
4. Konflikt s nadřízeným (4 %)
5. Odchod za lepší pracovní nabídkou (3 %).

ěžší pozici při hledání zaměstnání mají lidé kolem padesátky. Potýkají se často s diskriminujícími předsudky zaměstnavatelů ohledně zdraví a výkonnosti. Ale také mají problém střízlivě odhadnout, zda jejich odborné znalosti ještě drží krok s dobou. Marně práci hledají ženy v domácnosti nebo po mateřské dovolené. Když zaměstnavateli nevadí jejich chybějící praxe, ony mají problém se časově přizpůsobit. Na druhou stranu je zde pro ženy nedostatek pracovních možností, které by časovou omezenost matek s dětmi respektovaly. "Mám dvě malé děti a hodilo by se mi pracovat alespoň na zkrácený úvazek. Ale zkuste nějakého takového zaměstnavatele sehnat," říká účetní Mirka Hanušová z Ostravy. "Zaměstnavatele nelze nijak donutit, aby dal práci dvěma lidem, přičemž každý z nich odpracuje třeba šest hodin, nebo tam měl jednoho na dvanáctky," vysvětluje Karla Stodůlková z Ú řadu práce ve Frýdku-Místku. "Musí sami přijít na to, že je lepší tam mít dva odpočatější lidi než jednoho, který je druhou polovinu pracovní doby už vyčerpaný," dodává.

Pro práci? Cokoli, ale...

"Drtivá většina lidí je podle svého tvrzení kvůli získání práce ochotna se zaučit nebo rekvalifikovat, přijmout práci přesčas a zvýšit

Zkušenost s nezaměstnaností po r. 1989 (%)

nebyl nezaměstnaný............................. 74
byl jednou nezaměstnaný .....................17
byl dvakrát nezaměstnaný ......................7
byl třikrát a vícekrát nezaměstnaný ........2
pracovní tempo," uvádí květnový průzkum CVVM. Ale i oběť pro práci má své meze. Méně lidí je již ochotno dělat podřadnější práci než tu, na kterou studovali, či pracovat o víkendech. Práce v noci, stěhování za prací či časově náročnější dojíždění za ní Čechům také příliš nevyhovuje. Muži se v zaměstnání spíše smíří s přesčasy, noční či víkendovou prací, delším dojížděním, stěhováním se za prací či s výjezdem do zahraničí. Ženy by na rozdíl od nich zase uvítaly práci na zkrácený pracovní úvazek, častěji než muži by se smířily s rekvalifikací.