Kolega je nervově labilní

Labilní jedinec se k této vlastnosti v profesionální sféře raději moc nepřiznává. Jen si občas posteskne příteli, kamarádce, že toho je nějak hodně, nezvládá to a asi ta práce není pro něj. Na jeho chování to třeba nikdo nepozná, ale co se děje uvnitř - to je celá škála pocitů, změn rozhodnutí, tlukotu srdce, sevření žaludku…

Pokud tlak práce přináší neustálé podněty k aktivaci těchto vnitřních neurovegetativních procesů, je zaděláno na civilizační choroby. U labilních jedinců je bohužel genetická základna méně ovlivnitelná. Nicméně lze se postupně naučit působit na sebe v pozitivním směru, občas situaci zlehčit rozumovými argumenty. Labilní extrovert (cholerik) ke své otevřenosti k lidem přidává nevyrovnanost. Jak se to projevuje v pracovní sféře? Dokáže se rychle nadchnout pro jakýkoliv úkol, vrhá se až bezhlavě na všechno, co je nové a ve spojitosti s lidmi. Umí skvěle nadchnout i druhé, vzbudit v nich chuť k činnosti. Ale tak rychle, jak se tento typ nadchne, tak rychle jeho nadšení padá. Proto se přesouvá k jiné aktivitě. Nechává však za sebou dobře motivované a nadšené kolegy, kteří se do práce pustili a dokončili ji.

Stejně spontánně umí cholerik vmést kritiku, i v hanlivé podobě. Umí se rozzlobit i na místě, kde to není vhodné, reaguje podrážděně na sotva znatelné podněty. Jeho reakce jsou hůře předvídatelné. Labilní introvert (melancholik) má rád ticho, dobře se soustředí na práci bez přítomnosti druhých lidí, preferuje písemný kontakt, nepotřebuje telefony. Dokáže se dobře učit z písemných materiálů. Je vnímavý k problémům druhých lidí, ale neumí o nich s nimi mluvit, většinou umí naslouchat. Někdy se hodně lituje, čeká více pomoci od okolí, než je možné mu poskytnout. Tento typ osobnosti se většinou v profesní oblasti nachází na pozicích, které jsou v menším kolektivu. Výrazná zátěž ve směru častého kontaktu s lidmi anebo časového tlaku je zde omezena, práce běží podle zaběhnutých pravidel a nejsou zde očekávány ani realizovány velké změny.