a/ byla v rozporu s právními předpisy,
b/ upravovala nároky zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouva vyššího stupně,
c/ zaručovala zaměstnancům mzdové nároky ve větším rozsahu, než je rozsah stanovený kolektivní smlouvou vyššího stupně jako nejvýš přípustný, a to pouze v části přesahující tento nejvýše přípustný rozsah.
Když není ustavena odborová organizace nebo kde neuzavřela kolektivní smlouvu, upravuje vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, jakož i nároky zaměstnanců nad rámec daný pracovněprávními předpisy, vnitropodnikový předpis. Když dojde ke kolizi mezi vnitropodnikovými předpisy a kolektivní smlouvou, například když odborová organizace byla založena později a kolektivní smlouva upravuje odchylně některé nároky zaměstnanců, pak je platné znění kolektivní smlouvy, která je nadřazena vnitropodnikovému předpisu. Takzvané »příkazy ředitele« vydávané písemně jsou rovněž určitým druhem vnitropodnikových předpisů a ustanovení kolektivní smlouvy je jim v případě kolize nadřazené.