Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upisovatel, zasněžovač, vahař. Co dělají a kolik berou?

aktualizováno 
Některé pracovní příležitostí mohou být takové, že si pod nimi člověk dokáže jen těžko představit, co vůbec obnášejí. A jde mnohdy o profese, které mají dlouholetou tradici.
Upisovatel si v průměru vydělá 45 tisíc korun hrubého měsíčně. Ilustrační snímek

Upisovatel si v průměru vydělá 45 tisíc korun hrubého měsíčně. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Z katalogu povolání, který nabízí informace o profesích na českém trhu práce, jsme vybrali ty nejzajímavější a zjistili, kolik si v průměru vydělávají.

Posuzuje klienty a zvažuje, zda je pojistit. Musí tedy mimo jiné vyhodnotit všechny dostupné informace o zákazníkovi, propojit je s jeho požadavky na pojištění a stanovit finální sazby a podmínky, za nichž bude pojištěn. Jaroslav Chalupný, upisovatel v České pojišťovně, k tomu dodává: "Každý případ, který posuzuji, je svým způsobem unikátní, proto se při jeho řešení člověk stále zdokonaluje." Ideálně má upisovatel magisterský či bakalářský studijní program ve skupině ekonomických oborů.
Průměrná hrubá mzda je 45 tisíc korun měsíčně.

Je to specializovaný zahradník, který připravuje půdu, ošetřuje rostliny, hnojí, řeže a tvaruje dřeviny, zalévá a odpleveluje, třídí a expeduje školkařské výpěstky. Musí také umět řídit traktor a další zemědělskou mechanizaci. Potřebuje mít střední vzdělání s výučním listem v oboru zahradník, zahradnické práce; pokud chce pracovat v lesních školkách, musí odmaturovat v oboru lesní hospodářství.
Na výplatní pásce najde zhruba 14 tisíc korun hrubého.

Je to specialista, který pracuje většinou v rybářstvích a dělá všechny práce související s výtěry ryb a líhnutím plůdku v líhni. Ideální je mít k tomuto povolání střední vzdělání s výučním listem v oboru chovatel zvířat, chovatelské práce. Specializaci si ale mohou nyní udělat i dospělí během dalšího vzdělávání na některé z rybářských škol.
Jeho hrubá mzda je kolem 23 tisíc korun měsíčně.

Náplní jeho práce je údržba, diagnostika a oprava aut. Jedná se většinou o vedoucího autoservisu nebo autoopravny. Na rozdíl od automechanika se specializuje na moderní technologie ve vozidlech. Má středoškolské vzdělání s maturitou. Několik škol tento obor nabízí. Na základě maturitního vysvědčení si případně může otevřít i soukromý podnik.
Jeho plat se v současnosti pohybuje kolem 25 tisíc korun hrubého.

V podnicích především zevrubně kontroluje účetnictví – zda jsou položky jako "má dáti, dal" v pořádku. Kromě finančních se však dělají i audity dopadů na životní prostředí, audity na kvalitu výrobků nebo bezpečnost práce.

Může se hodit

Najděte si novou práci na jobDNES.cz. Aktuálně okolo 17 tisíc volných pracovních pozic.

Pro audity platí ve většině zemí státem stanovená pravidla. Mezi největší auditorské firmy, které tvoří takzvanou Velkou čtyřku, patří PricewaterhouseCoopers, Ernst & Young, KPMG a Deloitte. Všechny jsou zastoupené i v tuzemsku a pracovat pro ně je snem každého auditora.
Dobrý pracovník si může vydělat přes 40 tisíc korun, ale dostat se může i na 90 tisíc měsíčně.

První váha vznikla ve Francii roku 1669. Byla to balanční váha se dvěma miskami. Masového rozšíření se však dočkala až v 19. století. Dnes jsou váhy používány hlavně v průmyslu, obchodu a gastronomii. Vahař je celkem žádané povolání, jehož náplní je sestavování, seřizování a také oprava všech druhů vah. Uplatní se v průmyslových podnicích nebo i u soukromníků, případně si mohou otevřít vlastní živnost. Vahaři mají většinou střední vzdělání s výučním listem v oboru mechanik opravář.
Vydělají si měsíčně kolem 21 tisíc korun hrubého.

Seká písmo a ornamenty do kamene, a to buď ručně, nebo strojem, tryskáním a frézováním. Když je vyseká, ještě je upraví, třeba nabarví, pozlatí, postříbří či vystínuje. Nejvhodnější přípravu pro tuto profesi poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru kameník, kamenické práce. Dříve se jako písmák označoval také laický vykladač Bible a další náboženské literatury, pocházel z lidových vrstev a často dělal zároveň kronikáře.
Měsíční odměna je asi 17 tisíc korun hrubého.

Přes zimu zajišťuje, aby se lidé mohli prohánět po sjezdovkách. Ideální počasí pro jeho práci je jasno a teplota kolem minus pěti stupňů. Zasněžovač musí umět také udržovat techniku, díky které se sníh získává. Měl by mít střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru elektrotechnika, ale nabídku může získat i uchazeč s výučním listem ve skupině oborů elektrotechnika.
Průměrný plat činí kolem 20 tisíc korun měsíčně, ale lze si vydělat i 35 tisíc hrubého.

Není to jen člověk, který ručně nebo strojně ostří břity (to je ostřič nástrojů), ale může to být také asistent kameramana, jenž zaostřuje obraz při snímání podle pohybu herců a daných kompozičních požadavků. K výkonu takové práce je potřeba mít střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru audiovizuální tvorba a výroba.
V podnikatelské sféře si ostřič vydělá měsíčně kolem 30 tisíc korun, ve státní nebo veřejné organizaci 20 tisíc korun.

Ortoptisté jsou odborníci, kteří rozpoznají tupozrakost a šilhání a následně určí léčbu. Je to tedy specializovaný oční obor, jehož hlavním cílem je obnovit jednoduché binokulární vidění. Ortoptisté spolupracují s očními lékaři, proto se jejich ambulance většinou nacházejí při očních klinikách či fakultních nemocnicích. Podstatnou část jejich pacientů tvoří děti. K výkonu této profese stačí vyšší odborné vzdělání v oboru technik ve zdravotnictví.
Mzda ortoptisty je zhruba 25 tisíc korun měsíčně.

zdroj: Národní soustava povolání II



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Zvládnete základy manažerské angličtiny? Otestujte se

Většina firem chce, aby jejich zaměstnanci alespoň částečně ovládali cizí jazyk. Nejžádanější je angličtina, kterou mluví denně v práci více než třetina Čechů....  celý článek

Ilustrační snímek
Povolání budoucnosti: Kdo se uplatní a kdo ne?

Pětašedesát procent povolání, která bude vykonávat nastupující mladá generace zvaná Z, dosud neexistuje. Velké změny přináší éra digitalizace, robotizace a...  celý článek

Na zámku Zbiroh mají Strousbergův salonek. Baron zámek koupil v roce 1868 a...
Osobnosti, které inspirují: král železnic, který zapomněl plánovat

Bethel Henry baron von Strousberg je v dobových pramenech označován za významného podnikatele druhé poloviny 19. století. Jeho nebývale velký podnikatelský...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.