Kolik ušetříte na rovné dani?

  • 20
Volby do poslanecké sněmovny jsou takřka za dveřmi a na politické scéně je to znát – opět se objevily letáčky s různými volebními hesly, politici se předhání ve vymýšlení nových nápadů a stále častěji sestupují mezi prostý lid. Se zbraní opravdu těžkého kalibru přišla ODS, která navrhuje zavedení tzv. rovné daně.

Co je rovná daň?

Rovná daň znamená, že všichni občané budou ze svých příjmů odvádět státu stejné, fixní procento. Konkrétně, ODS navrhuje zavést rovnou daň ve výši 15%. Tím se tento koncept výrazně odlišuje od současného daňového systému, který je založen na progresivním zdanění – čím více vyděláváte, tím větší podíl mzdy odvádíte státu. Pokud jste si vloni vydělal 14 000 Kč měsíčně, vztahovala se na mzdu daň 15%. Pokud jste ale již vydělával 25 000 Kč měsíčně, byla to již 25% daň.

Další změnou, která souvisí (ale nutně nemusí být spojena) s konceptem rovné daně, je zrušení většiny odečitatelných položek a zavedení jediné odečitatelné položky – nezdanitelného minima. Toto nezdanitelné minimu by bylo stejné pro všechny poplatníky a na vyšší úrovni než je dnes. Následující tabulka shrnuje základní rozdíly stávajícího daňového systému oproti systému rovné daně s nezdanitelným minimem ve výši 60 000 Kč ročně. Pro ilustraci zvažujme příklad ženatého muže, který vyživuje svoji manželku a uplatňuje odečitatelnou částku na jedno dítě.

Měsíční hrubá mzda

Stávající čistá mzda  (rok 2001)

Čistá mzda při rovné dani 15%

10 000 Kč

  8 480 Kč

  8 188

15 000 Kč

12 210 Kč

11 906

20 000 Kč

15 855 Kč

15 625

25 000 Kč

19 350 Kč

19 344

30 000 Kč

22 790 Kč

23 063

35 000 Kč

26 090 Kč

26 781

Je zřejmé, že rozdíl mezi oběma daňovými systémy není nijak výrazný – pokud má naše ukázková osoba nízký příjem, zaplatí na rovné dani o tři stovky více a pokud má vysoký příjem, ušetří sedm set korun. Poněkud větší rozdíly vznikají v případech, kdy poplatník uplatňuje více odečitatelných položek, jako je tomu v případě rodin s větším počtem dětí nebo v případě čerpání hypotéky.

Výhody rovné daně

Blíží se volby a s nimi i možná změna ve vedení našeho státu. Jak se zachovají tuzemské parlamentní strany po volbách? Nezruší politici státní podpory finančních produktů? Jak to bude po volbách s bydlením?

Nejčastěji používaným argumentem pro zavedení rovné daně je spravedlnost. Proč by měli být lidé s vyššími příjmy trestáni vyšší daní za to, že jsou schopní vydělávat vysoké příjmy? Daně nejsou určeny ke srovnání sociálních rozdílů. Ty lze snižovat jiným způsobem – například systémem sociálního zabezpečení nebo vhodným uplatňováním přímých daní. Růst daně také vede ke snížení motivace dosahovat vyšších výdělků, a tím se snižuje výkonnost celé ekonomiky.

Dalším argumentem je značné zjednodušení plnění daňové povinnosti, kdy by odpadla značná část kolonek v daňovém přiznání a výběr daní by se tak zjednodušil. V současné době je český daňový systém značně komplikovaný, takže se v něm vyzná jen malá část populace. Zbylí poplatníci proto musí platit daňové poradce, kteří za ně vyplní daňové přiznání. Pro zajímavost – jedna americká studie uvádí, že náklady spojené s každoročním vyplněním daňových formulářů v USA jsou 200 miliard dolarů.

Pokud vás zajímá Zákon o daních z příjmu, podívejte se na jeho úplné znění ZDE.

Třetí a nejzásadnější výhodou rovné daně je zvýšení výběru daní, a to jak z důvodu snížení daňových úniků, tak i z důvodu omezení tzv. daňové optimalizace. Komplikovanost současné daňové soustavy a vysoká míra zdanění se logicky odráží ve snaze poplatníků více či méně legálními způsoby snížit svoji daňovou povinnost nebo se placení daní úplně vyhnout. Umělé nadhodnocování nákladů a podhodnocování příjmů, převádění zisků do daňových rájů a spekulativní využívání odečitatelných položek jsou jen ukázkou ze široké škály možností, jak se vyhnout placení daní.

Nevýhody rovné daně

Stejně jako pro, i proti rovné dani lze použít argument o sociální spravedlnosti. Současná progresivní daň snižuje rozdíly v příjmech bohatých a chudých spoluobčanů, a tím je ve společnosti udržován sociální smír. Zavedení rovné daně by mohlo zvýšit sociální nerovnost a s ní spojené nešvary, jako je chudoba, kriminalita, apod.

Dalším argumentem proti rovné dani je funkce progresivní daně jako automatického stabilizátoru ekonomiky. Aniž by vláda musela hnout prstem, progresivní zdanění vyrovnává krátkodobé výkyvy ekonomiky tím, že v konjunktuře je růst mezd nižší než růst ekonomiky a naopak při recesi je pokles mezd nižší než pokles ekonomiky.

V současné době čeká mnohé z nás vyrovnání daňové povinnosti se státem za minulý rok. Více než finanční újma je ovšem mnohdy horší administrativa, která je s tímto "vyrovnáváním účtů" spojená. Toho, kdo měl s daňovým přiznáním problémy již loni, čekají letos krušné chvíle. Co vy? Víte si rady s formulářem na daňové přiznání? 

Nevýhodou rovné daně, resp. zrušení odečitatelných položek, je snížení schopnosti vlády motivovat jedince k určitému chování. Například odečet zaplacených příspěvků na penzijní připojištění ze základu daně zvyšuje (vedle státního příspěvku) zájem o tuto formu spoření a o to bude v budoucnu lehčí reforma důchodového systému. Podobně odečet zaplacených úroků z hypotéčního úvěru zvyšuje motivaci stavět nové byty a domy, a tím se zlepšuje situace na českém trhu s nemovitostmi.

Zkušenost ze zahraničí

Není snadné říci, zda převažují výhody či nevýhody rovné daně. Bohatí lidé budou zřejmě jiného názoru než lidé na hranici nouze. Proto je vhodné podívat se na zkušenosti zahraničních zemí, které přijaly rovnou daň nebo alespoň učinily krok tímto směrem. Zajímavé byly například výsledky Reaganovy daňové reformy v roce 1986. Ten snížil maximální sazbu daně z příjmu fyzických osob z 50 % na 28 %. Během několika let vzrostl podíl daní zaplacených nejbohatším procentem populace z 18 % na 26 %. Zároveň s tím se zvýšil i objem vybraných daní, a to zhruba na dvojnásobek.  V devadesátých letech znovu došlo k růstu maximální sazby, která dnes činí takřka 40%.

Chcete-li si stáhnout některý z daňových formulářů, máte možnost tak učinit ZDE.

Poněkud atypickým příkladem je zkušenost Ruska. Tato země má notorické problémy s výběrem daní. Proto Putin v roce 2000 přistoupil k zásadní daňové reformě, která nahradila předchozí progresivní zdanění s maximální sazbou 30% rovnou daní ve výši 13%. Hned v prvním roce platnosti rovné daně vzrostl výběr daní z příjmů fyzických osob o 46 % (po započtení vlivu inflace o 28 %). Podobné zkušenosti mají i jiné země, jako Estonsko (zavedlo rovnou daň v roce 1994) a Lotyšsko (zavedlo rovnou daň v roce 1995). Zkušenosti ze zahraničí tedy svědčí ve prospěch rovné daně.

Jste pro zavedení rovné daně? Myslíte si, že by vedla ke zvýšení životní úrovně všech obyvatel bez ohledu na výši jejich příjmu nebo že pomůže pouze bohatým a chudí na tom budou ještě hůře než nyní? Napište nám svůj názor!