Bohatství, peníze, luxus

Bohatství, peníze, luxus - Bohatství, peníze, luxus | foto: Profimedia.cz

Kolik vyděláte na akciích?

  • 5
Lidé neumějí vybírat nadprůměrně výnosné akcie. Tuto zkušenost lze doložit mnoha příklady a statistikami. Nicméně pokušení je příliš silné a kromě toho v mnoha případech není z různých důvodů možné nebo vhodné investovat do tržního indexu. Proto je dobré mít k dispozici alespoň hrubý nástroj pro výběr akcií, případně průmyslových odvětví. Jak odhadnout potenciální zisky?

Lze poskytnout návod, jak alespoň s mírně nadpoloviční pravděpodobností vystihnout průmyslová odvětví, která mají slibnější potenciál než jiná. Nelze hovořit o předpovídání výnosů, protože jde spíše o tipování než o prognózování.

Je dobré mít na paměti, co napsali klasikové analýzy cenných papírů Benja-min Graham a David Dodd v roce 1934: „Nezralé společnosti působící v nových odvětvích průmyslu (…) neposkytují žádné rozumné podklady pro stanovení vnitřní hodnoty. Analytici poslouží své disciplíně nejlépe, když je označí za vysoce spekulativní a nebudou se pokoušet o jejich hodnocení. (…) Kdo kupuje takovéto cenné papíry, neprovádí investici, nýbrž sázku na novou technologii, na nový trh, na novou službu. (…) Úspěšné sázky mohou poskytnout mimořádné výnosy, avšak zde lze hovořit pouze o odhadu šancí, nikoli o hodnocení cenných papírů.“

Při určování (ne)perspektivních odvětví či podniků je vhodné položit si tři jednoduché otázky.

     1. Má dané odvětví (podnik) alespoň teoretickou šanci na výrazný růst tržeb anebo má „nízký strop“?
     2. Za jakých okolností může výrazný růst tržeb nastat?
     3. Jsou tyto okolnosti reálné?

Pokud odpovíme „ano“ na poslední otázku, jsou splněny nutné podmínky, abychom naši investici mohli považovat za růstovou. Nejde však o podmínky postačující a jejich splnění nám neposkytuje žádnou jistotu růstu. Uvedený postup totiž rozhodně není návodem, jak předpovídat budoucnost.  Není také žádnou zárukou, že vybereme skutečně nadprůměrné investice. Nadprůměrný podnik totiž ještě nemusí být žádnou skvělou investicí, pokud byla původní očekávání investorské veřejnosti přehnaně optimistická.

Uvedené tři otázky jsou pouze základním testem, zda uvažovaná investice má nízký nebo vysoký „strop“. Výhodou tohoto stručného postupu je, že nevyžaduje odborné znalosti z oblasti financí a jen základní znalosti oboru, v němž příslušná firma působí. Uveďme několik konkrétních příkladů, kdy byl tento postup v praxi použit a jaké byly výsledky. Mimochodem, je řeč o akciích – veškeré pevně úročené cenné papíry mají „nízký strop“. To samo o sobě neznamená, že jsou v principu špatné; marně bychom však doufali, že s jejich pomocí zbohatneme.

Příklad 1: Akcie hotelů, první vlna kuponové privatizace

V první polovině 90. let bylo za mimořádně lukrativní podnikatelskou činnost považováno provozování hotelů. Akcie hotelu Palace byly nejdražšími akciemi první vlny „kuponovky“. Podívejme se, jak akcie českých hotelů dopadly v našem testu:

  • Má hotel alespoň teoretickou možnost podstatně zvýšit své tržby? Kapacita hotelu je omezena počtem pokojů. Tržby lze zvyšovat pouze růstem cen, avšak ten je omezen konkurencí ze strany jiných hotelů. Šance na výrazný růst tedy neexistují.

České hotely tedy neprošly již přes první otázku a následná špatná výkonnost hotelových akcií na burze dala této bleskové analýze za pravdu. (Jiná situace by ovšem mohla nastat u akcií velkých mezinárodních hotelových společností, které mají prostor k růstu. Nelze tedy paušálně tvrdit, že odvětví hotelů je v zásadě špatné a investorsky neatraktivní.)

Příklad 2: Akcie českých pivovarů, rok 1996

České pivo – chlouba národa. Akcie pivovarů musejí nutně prosperovat, protože jejich odbyt je zaručen. Skutečnost však byla jiná. Podívejme se, jaké otázky by si měl položit rozumný investor:

  • Mají české pivovary alespoň teoretickou možnost zvýšit své tržby? Kapacitu (odborně řečeno výstav) pivovaru lze libovolně rozšířit. Zde problém není.
  • Tržby pivovarů by mohly výrazně růst, dojde-li k růstu domácí spotřeby piva, růstu exportu nebo růstu cen.
  • Je tento scénář reálný? Česká republika má největší spotřebu piva na světě, takže zde nelze očekávat růst objemu prodeje. Ostrá konkurence rovněž udržuje ceny piva na minimu. Jedinou šanci nabízí možnost růstu exportu, která je však nejistá, protože českým pivovarům chybí marketingová podpora. Podmínky, za nichž by byl možný růst, tedy nejsou příliš realistické.

Analýza tudíž dopadla spíše negativně, což se v následujících letech potvrdilo.

Příklad 3: Akcie telekomunikačních společností, duben 1999

Tato analýza je psána v „reálném čase“ a její výsledek tedy není předem znám. Analýza se pro jednoduchost týká sektoru telekomunikací obecně – bez regionálního rozlišení a bez rozdílu mezi telekomunikacemi provozujícími pevné linky a operátory mobilních telefonů. Je také třeba zdůraznit, že analýza má pouze demonstrační úlohu a že nemá sloužit jako investiční doporučení.

  • Telekomunikační společnosti mají velké šance zvýšit své tržby a zisky. Objem klasické hlasové komunikace má sice svůj „strop“ (daný počtem potenciálních uživatelů), avšak růstový potenciál přenosu dat je prakticky neomezený.
  • Růst tržeb telekomunikačních společností je podmíněn technickým rozvojem: rozšiřováním telefonní sítě, růstem počtu uživatelů faxu, Internetu a podobných služeb. Zkušenosti ukazují, že počet telefon-ních hovorů roste s druhou mocninou počtu uživatelů sítě. Navzdory poklesu cen hovorů v důsledku konkurence lze proto očekávat další růst tržeb. Mezi lety 1973–93 poklesly ceny transatlantických hovorů zhruba na jednu osminu. Počet hovorů přes Atlantik však vzrostl nejméně dvacetkrát. V roce 1993 byl přitom objem datových přenosů ještě poměrně skromný.
  • Tento scénář je velmi reálný: jde o trend, který probíhá již řadu let
    a v době psaní tohoto textu nebyly známy žádné náznaky jeho zlomu.

Analýza tedy vyznívá velmi optimisticky. Stane se skutečností? Čtenář bude mít možnost srovnat, jak její výsledky dopadnou v průběhu příštích let.

Nevyznáte se v nabídce nových produktů bank či spořitelen? Chcete vědět, které produkty stojí za to? Na pochybách vás nenechá naše pravidelná rubrika- Vyplatí se?


Akciové investice bývají nejvýnosnější v odvětvích s „vysokým stropem“, kde existuje velký růstový potenciál. Deník The Wall Street Journal zkou-mal koncem roku 1999, kterých deset akciových titulů přineslo během 90. let nejvyšší výnosy. Všech deset nejvýnosnějších akcií náleželo podnikům, které tak či onak pracovaly v odvětví informačních technologií. Toto odvětví splňovalo všechna tři kritéria „vysokého stropu“. Je jasné, že včas identifikovat růstový potenciál není snadné. Není ani jisté, zda v rámci daného odvětví vybereme akcie těch správných firem. Akcie firem z rostoucích odvětví také zpravidla bývají více volatilní, avšak riziko je nutná cena, kterou musíme zaplatit za nadprůměrný potenciální výnos.

U jakých typů společností naopak nelze očekávat výrazný růst tržeb?

Jsou to firmy působící v odvětvích, kde trh je nasycen a cenová konkurence je vysoká. Také podniky odkázané na malé trhy nebo na omezené výrobní faktory mají „nízký strop“. Je málo známou skutečností, že nynější softwarový gigant Microsoft byl kdysi miniaturní firmičkou specializovanou na elektronické řízení městské dopravy. Kdyby na tomto trhu zůstal, bezpochyby by se stal světovou jedničkou v systémech pro ovládání světélek na semaforech. Naštěstí  Bill Gates a jeho kolega Paul Allen včas poznali, že tento trh má velmi „nízký strop“ a že nedovoluje masivní růst. Proto se Microsoft přeorientoval na univerzální programové vybavení, což je nesrovnatelně větší trh než dopravní řídící systémy.

Výnosy investic v letech 1988–98

Kategorie investic Průměrný  roční výnos 
1988-1998 (%)
Podílové fondy
Americké růstové akcie 16,32
Americké dividendové akcie 13,61
Zdravotní péče a biotechnologie 20,98
Věda a moderní technologie 23,80
Přírodní zdroje 6,41
Zlaté doly –4,69
Mezinárodní akcie (kromě USA) 8,40
Akcie malých amerických společností 13,18
Evropské akcie 10,66
Akcie asijského regionu (včetně Japonska) 1,03
Americké státní obligace 8,48
Dlouhodobé americké podnikové obligace 8,72
Americké hypoteční zástavní listy 8,04
Americké nástroje peněžního trhu 7,00
Indexy a průměry
Dow Jones Industrial Average 30 (včetně dividend) 18,78
S&P 500 (včetně dividend) 18,97
Průměrný americký akciový fond 14,87
Průměrný americký obligační fond 8,24

Zdroj: The Wall Street Journal Europe

Tabulka názorně dokumentuje, jak si v devadesátých letech vedly investice s nízkým stropem (dividendové akcie, přírodní zdroje) a akcie s vysokým stropem (technologie a biotechnologie). Růstové akcie poskytovaly vyšší výnosy než akcie dividendové. Je to dáno pravidlem, že dividendové společnosti obvykle působí v „dospělých“ odvětvích, jejichž růstový potenciál již vyčerpal většinu svých možností. Další růst sice není vyloučen, avšak nemůžeme čekat žádnou dynamickou expanzi.

Není možné přesně identifikovat budoucí růstová odvětví – a ani růst daného odvětví nezaručí růst všech akcií podniků, které v tomto odvětví působí.

Tři otázky, které jsme uvedli na počátku této podkapitoly, nás však mohou uchránit od rizika, které není doprovázeno náležitým růstovým potenciálem. Ne každý risk totiž přináší zisk.

Ukázky z knihy
Pavla Kohouta: Investiční strategie pro třetí tisíciletí

1. díl: Kolik vynášejí akcie a obligace?

2. díl: Jaký vliv má inflace na akcie?

3. díl: Akcie a hospodářsky růst

4. díl: Jaký vliv má pokles cen na váš výnos?

5. díl: Politika: neviditelný nepřítel  

6. díl: Vyděláte s emerging markets? 

7. díl: Volatilita ovlivňuje výši vašich budoucích výnosů

8. díl: Kdy se blíží burzovní krach?

9. díl: Jak předpovídat výnosy

reklama


Úryvek je z knihy "Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 4.rozšířené vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého, 5.vydání