Žádná z postkomunistických zemí se nemohla "pochlubit" tak vysokým počtem akcií obchodovaných na veřejných trzích. Vždyť po druhé vlně kupónové privatizace jste si mohli vybrat z téměř dvou tisícovek emisí, které byly dostupné na pražské burze či RM-Systému. Bankrot či likvidace podniků, odkup akcií majoritními vlastníky, či otevírání investičních fondů - to jsou jen některé z příčin rapidního snížení zájmu o české akcie. Navíc při pohledu na vývoj oficiálního burzovního indexu PX 50 je zřejmé, že jsme se v České republice rovněž nedočkali žádného, byť pozvolného, ale přece jen trvalého růstu cen akcií.
Vydělat na akciích se samozřejmě dalo, stačí například vzpomenout na dobu, kdy o některé podniky svádělo boj několik zájemců (např. kurs akcií Sběrných surovin Praha vylétl v polovině devadesátých let během několika dní o stovky procent vzhůru), či celkem úspěšný přelom roku 1999 a 2000. Nicméně, pokud by se někdo rozhodnul investovat v roce 1995 své prostředky do kvalitních akcií (blue chips) typů Český Telecom (tehdy SPT Telecom) či Komerční banka, byl by v dnešní době, tj. po sedmi letech, přinejlepším na stejné úrovni jako tehdy. Všudypřítomná inflace by však z tehdejší hodnoty peněz ukrojila pořádně velký díl a ve skutečnosti by tak náš investor značně prodělal.
Historie indexu PX-50
Zdroj: BCPP
V dnešní době je výběr veřejně obchodovaných akcií ve srovnání s postprivatizačním obdobím nepoměrně skromnější a úbytek akcií bude i nadále pokračovat. Během dvou měsíců zůstane v RM-Systému kolem 430 (ze současných více 1100) různých titulů, zatímco na Pražské burze se setkáte s pouhou stovkou výběrových akcií.
Od nového roku totiž vstoupí v platnost ustanovení novely zákona o cenných papírech, které zásadním způsobem mění podmínky pro obchodování s cennými papíry na kapitálových trzích. Pokud celková tržní hodnota akcií (tj. počet akcií vynásobený jejich cenou) nedosáhne alespoň jednoho milionu eur, tj. cca 34 milionů Kč, neměly by se na veřejných trzích vůbec objevovat.
Další podmínkou je, aby mezi veřejnost bylo rozptýleno minimálně 25% jmenovité hodnoty emise nebo alespoň takové nižší množství, které pro svůj značný objem a rozptyl mezi veřejností zaručuje bezproblémové obchodování. Vzhledem k tomu, že se na veřejných trzích bude moci obchodovat pouze s investičními cennými papíry, budou z obchodování vyloučeny i podílové listy otevřených podílových fondů. S těmito podílovými listy pak bude možno obchodovat standardně přes příslušné investiční společnosti.
Celkový počet akcií, se kterými se bude na pražské burze či RM-Systému obchodovat, tak opět poklesne a ruku v ruce s tímto poklesem se sníží i šance prodat vyřazené tituly.
Některé akcie, které budou z obchodování vyřazeny:
Název akcie Cena na RMS (v Kč) Cena na Burze (v Kč) Elite 18 - Mlékárna Kunín 78,7 - Motokov 19 - Zetor 7,5 - ZVVZ 400 371
Pro drobné akcionáře tak již skutečně nastal čas za pět minut dvanáct. Rozhodně by s prodejem zapomenutých akcií neměli otálet. Pokud akcionáři nemají přehled o tom, jaké cenné papíry (a jestli vůbec) vlastní, stačí požádat o výpis z účtu na Středisku cenných papírů. Ten pak stačí porovnat se seznamy veřejně obchodovaných emisí a těch emisí, které budou z obchodování vyřazeny (jsou k dispozici na obchodních místech RM-Systému, v novinách či na internetu – www.rmsystem.cz) a pak už jen zbývá podniknout příslušné kroky k jejich případnému prodeji. Tzn. zastavit se na kterémkoli obchodním místě RM Systému nebo podat pokyn k prodeji svému obchodníkovi s cennými papíry.
Pokud se drobní akcionáři těchto akcií nezbaví do konce roku, zůstanou jim prakticky pouze tři možnosti, jak akcie zpeněžit:
- Pokud naleznou konkrétního zájemce, budou je moci prodat ve Středisku cenných papírů.
- Mohou se zkusit obrátit se na emitenta akcií s žádostí o odkup. Emitent však není povinen této žádosti vyhovět.
- Mohou zkusit své akcie prodat mimo trh prostřednictvím obchodníka s cennými papíry.
Vlastníte ještě nějaké akcie z kupónové privatizace? Kolik jste na privatizaci dokázali vydělat a kam byste umístili finanční prostředky v dnešní době?
