Firemním autem vozíte děti do školy, z pracovního mobilu obvoláváte půlku rodiny a na notebooku si večer pouštíte filmy a nakupujete v e-shopech. Pokud jste na tom se zaměstnavatelem domluveni, nejlépe písemně, je vše v pořádku. Jestliže to však děláte za jeho zády a on na to při kontrole přijde, můžete dostat i padáka.
O kontrole musíte předem vědět
Zákoník práce přesné postupy v oblasti ochrany soukromí na pracovišti nepopisuje, firmy se v míře kontroly zaměstnanců mohou značně lišit, záleží i na jejich vnitřních předpisech. Základní pravidlo však zní: techniku, kterou dostanete v zaměstnání k pracovním účelům, opravdu využívejte pouze k nim. Anebo se s nadřízeným předem domluvte na jiných podmínkách.
Platí rovněž, že pokud chce zaměstnavatel bezpečné zacházení se svým majetkem kontrolovat, musí o tom být pracovník dopředu informován.
Firma nesmí číst e-mailové zprávy
Když vám firma poskytuje k práci počítač, ať už stolní či přenosný, může kontrolovat, k čemu ho používáte. Nesmí ovšem přitom narušovat právo na vaše soukromí.
V praxi to znamená, že sice může sledovat, jaké webové stránky během pracovní doby navštěvujete a na jak dlouho, nemá ji už však zajímat jejich obsah. Podobné je to u e-mailu. Zaměstnavatel má právo kontrolovat tok schránky, může vidět předmět zprávy a od koho přišla, ale nesmí číst její obsah.
Někteří zaměstnavatelé svým zaměstnancům blokují určité webové stránky. „Hlavně ty se zábavným obsahem, sociální sítě a podobně. Zaměstnanec je vždy varován, že stránka je vyhodnocena jako nepracovní. Možnost jít dál je tam z toho důvodu, že například útvar komunikace potřebuje sociální sítě a další portály navštěvovat,“ uvádí mluvčí skupiny ČEZ Jan Pavlů.
Ve společnosti Nestlé to podle Andrey Brožové chodí jinak: „Ani Facebook, YouTube či Twitter neblokujeme. Komunikace se spotřebiteli přes sociální média je stále významnější součástí marketingových strategií. Na druhou stranu znemožňujeme přístup na stránky s potenciálně nevhodným či nebezpečným obsahem – například ty podněcující k rasové nesnášenlivosti či ty, které jsou zdrojem virů.“
Nesmí se monitorovat telefonní čísla
U notebooků, jež si zaměstnanci odnášejí domů, aby odtamtud mohli pracovat, zaměstnavatelé většinou soukromé aktivity tolerují. Pokud s nimi ovšem hned po nástupu do práce nepodepíší prohlášení o použití výhradně k pracovním účelům.
Stejné je to u mobilních telefonů. Zaměstnancům je zpravidla dovoleno používat je k pracovním i soukromým hovorům (ty by samozřejmě neměly být častější). I je může firma kontrolovat – zaměstnavatel smí vidět telefonní číslo, na které zaměstnanec volal, ale nemůže monitorovat údaje o volaných číslech, obsah hovorů, jejich datum, čas ani délku.
Auta může kontrolovat GPS
Firemní auta nedostávají všichni zaměstnanci, a proto je pochopitelné, že se kontrolují, například pomocí GPS systému. Vedle toho zaměstnanec sám vyplňuje do knihy jízd údaje o svých cestách.
„Referentské vozy jsou u nás určeny pouze pro služební cesty. Každá cesta podléhá evidenci do knihy jízd a auta jsou sledována pomocí GPS včetně překračování maximální povolené rychlosti. Výjimkou jsou elektromobily – v případě, že jsou volné pro další využití, umožňujeme zaměstnancům v rámci propagace tohoto způsobu dopravy používat je i k soukromým účelům,“ popisuje praxi ve skupině ČEZ Jan Pavlů.
Třeba v Nestlé to mají jinak: „Naše služební vozy nejsou plošně vybaveny GPS záznamovým zařízením,“ prozrazuje Andrea Brožová.
