Kontroly: Kam až může nadřízený zajít?

Každý vedoucí musí pozorně sledovat práci svých podřízených. Při hledání správné míry jejich kontroly by však měl dávat pozor, aby se nedostal do rozporu se zákonem.

Hlídání toho, jak zaměstnanci využívají pracovní dobu a zda plní nejrůznější předpisy a zásady bezpečnosti, je neodmyslitelnou součástí správného řízení. Každý, kdo na nějakém stupni firemní hierarchie šéfuje jiným, by proto měl kontrolní metody volit velmi odpovědně. Nedostatečný dohled může zhoršit výsledky práce, stejně jako přehnaná kontrola, kterou zaměstnanci vnímají jako nepřípustný zásah do soukromí. To může na pracovišti vytvořit nepřátelské prostředí a brzdit aktivitu podřízených.

Vše sleduje počítač

Josef pracuje v půjčovně zahradní techniky. „Šéf sem čas od času posílá své známé, aby si něco naoko půjčovali,“ vysvětluje, jak je jeho práce kontrolována. „Už jsem se je naučil poznávat,“ usmívá se. Menší firmy často nahrazují systematickou kontrolu také finanční motivací zaměstnanců.

Pokud mohou mezi sebou soutěžit o odměnu za pracovní výkony, není třeba se obávat, že by práci příliš zanedbávali. V továrnách, kde se každý den musí vyrobit stanovený počet výrobků, pak bývá jednoduchým kontrolním kritériem právě předepsaný limit. To se týká například pekáren.

Propracovaným kontrolním postupům se však už nevyhnou velké společnosti, ve kterých není výsledek práce každého jednotlivce vždy automaticky patrný. Na řadu tak přicházejí vedle promyšleného schématu namátkových kontrol také monitorovací systémy. „Výrobní činnost je u nás řízena počítačem, každý zásah obsluhy je tedy zaznamenán a je zpětně ověřitelný,“ popisuje mluvčí Spolany Neratovice Jan Martínek. V podniku také používají elektronické sledování docházky pomocí magnetických karet. Právě u přímého monitorování činnosti a pohybu zaměstnanců by se měl mít šéf na pozoru, aby nepřekročil přípustné meze.

Soukromí je nedotknutelné

V mnoha firmách jsou běžnou věcí kamery či sledování, jakým způsobem pracovník využívá firemní počítač. Podle kladenského personálního psychologa Petra Horníka bude takový systém bez odporu přijat pouze v podnicích s příznivou atmosférou v kolektivu. „Čím horší vztahy nadřízený-podřízený ve firmě existují, tím více bude zavedení těchto metod bráno jako další restrikce, či dokonce šikana ze strany vedení,“ míní. Nadřízený musí takový způsob kontroly především dobře zdůvodnit a poskytnout zaměstnancům veškeré informace o tom, jak funguje. Čím více bude před nimi detaily sledování tajit, tím větší bude jejich nervozita. Obecně vymezenou hranicí, kterou vedoucí nesmí za žádných okolností překročit, je soukromí podřízeného, tedy vše, co bezprostředně nesouvisí s prací. Šéfa by nemělo například ani napadnout prohledávat pracovníkovi stůl, tašku či kapsy pláště. Vedení firmy by se mělo předem dobře poradit s právníky, zda se konkrétní způsob kontroly nedostává do rozporu se zákonem. Právní ochrana soukromí a osobních údajů totiž platí i na pracovišti.

Může šéf prohledávat poštu?

Samostatnou kapitolou je sledování obsahu elektronické pošty. O tom, že je tato praktika přinejmenším na hranici zákona, svědčí i protichůdná stanoviska oslovených odborníků. „Pokud zaměstnanec nemá na firemním počítači zřízenu svoji čistě osobní schránku, a používá tedy adresu firmy, může zaměstnavatel kontrolovat obsah jeho e-mailů,“ říká právník Jaroslav Jakubka z ministerstva práce a sociálních věcí. Zdůvodňuje to tím, že patří-li adresa zaměstnavateli, jde vždy o firemní korespondenci. V takovém případě se proto nelze dovolávat ochrany soukromí.

„V souladu s principem dobrých mravů by však na tuto samozřejmou skutečnost měli být zaměstnanci předem upozorněni,“ doplňuje Jakubka. Zcela opačný názor má ostravský advokát Ladislav Záděra. „Zaměstnavatel v žádném případě nemůže sledovat obsah korespondence svých zaměstnanců, tedy ani korespondence v elektronické podobě,“ tvrdí. Připouští, že nadřízený může hlídat počet odesílaných a přijímaných zpráv, i v takovém případě by na to však měl zaměstnance upozornit. Pracovník, který nabyl dojmu, že šéf porušuje jeho právo na soukromí či listovní tajemství, se může bránit u Úřadu na ochranu osobních údajů či prostřednictvím soudní žaloby. Vždy však až poté, co zaměstnavatel nereaguje na jeho písemnou stížnost. chvíli, kdy z investice vystoupíme.

Naučte se kontrolovat

  • 1. Hned na začátku sdělte zaměstnancům pravidla kontrol
  • 2. Přesně stanovte zásady vzájemné komunikace ve firmě
  • 3. Vysvětlete podřízeným, že kontrola je běžnou součástí řízení
  • 4. Hodnocení výsledku kontrol využijte k rozvoji zaměstnanců

Pramen: Eva Dragounová, jednatelka personální společnosti Ampeng

PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz

, ,