Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poradna: Jak se vyplácí mzda při kontu pracovní doby

aktualizováno 
Konto pracovní doby pomáhá podle personalistů podnikům v krizi. Díky němu přidělují zaměstnancům práci podle toho, kolik mají zrovna zakázek. Jeden týden se pracuje více, druhý třeba méně. Jak se taková práce platí, vysvětluje advokát Jan Kozubek z kanceláře Becker & Poliakoff.

Konto pracovní doby je jeden ze způsobů rozvržení pracovní doby. Využívá se v případě, že podnik musí upravit rozsah práce podle odbytu výrobků. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Kdy může zaměstnavatel uplatnit konto pracovní doby a jak je to se mzdou?
Konto pracovní doby upravuje zákoník práce v § 86 a­ 87. Je to jeden ze způsobů rozvržení pracovní doby. Využije se, zejména pokud vznikne potřeba pružně upravit rozsah práce podle odbytu výrobků či požadavku na poskytované služby. 

Uplatní-li zaměstnavatel konto pracovní doby, přísluší zaměstnanci za jednotlivé kalendářní měsíce stálá (paušální) měsíční mzda v procentuální výši podle kolektivní smlouvy či vnitřního předpisu. Stálou mzdu zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci za pracovní dobu rozvrženou v příslušném kalendářním měsíci.

Stálá mzda náleží přitom zaměstnanci v plné výši i tehdy, jestliže zaměstnavatel v příslušném kalendářním měsíci pracovní dobu nerozvrhne. Zaměstnanec tedy měsíčně pobírá „stálou mzdu“, a to ve stálé měsíční výši nezávisle na množství vykonané práce nebo počtu odpracovaných hodin.

„Aby bylo možné konto pracovní doby uplatnit, musí být sjednáno v­ kolektivní smlouvě nebo upraveno ve vnitřním předpise,“ říká advokát Jan Kozubek.

„Aby bylo možné konto pracovní doby uplatnit, musí být sjednáno v­ kolektivní smlouvě nebo upraveno ve vnitřním předpise,“ říká advokát Jan Kozubek.

Stálá mzda zaměstnance nesmí být nižší než 80 procent jeho průměrného výdělku. Pokud by ale práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby ve vyrovnávacím období byla započtena (to jde jen v rozsahu maximálně 120 hodin a jen do pracovní doby v bezprostředně následujícím vyrovnávacím období), musela by stálá mzda činit minimálně 85 procent průměrného výdělku.

Může mi zaměstnavatel při zavedení pracovního konta proplácet 20 dní paušálně fixní mzdu a­ zbylé odpracované dny v měsíci mi zaplatit až po vyrovnávacím období, tedy po uplynutí 52 týdnů?
Pokud mzda, kterou budete dostávat v době konta, tedy za prvních 20 (pracovních) dní, bude činit alespoň 80 procent vaši průměrné měsíční mzdy, postup zaměstnavatele bude v souladu se zákoníkem práce. Zbytek mzdy vám pak bude vyplacen až po skončení vyrovnávacího období.

A vyrovnávací období je vždy 52 týdnů?
Konto je možné uplatnit jen v určitém časovém rozmezí, které se nazývá vyrovnávací období. To může být až 52 týdnů po sobě jdoucích, jak uvádíte, ovšem pokud je takto sjednáno v kolektivní smlouvě. Jinak je to maximálně 26 týdnů po sobě jdoucích. Po jejím uplynutí dojde k vypořádání práv zaměstnance na mzdu.

Kdy se může konto pracovní doby vlastně uplatnit? 
Aby bylo možné konto pracovní doby uplatnit, musí být sjednáno v­ kolektivní smlouvě. Pokud u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, tak musí být upraveno ve vnitřním předpisu. Není třeba získat souhlas zaměstnance. Konto se však nemůže uplatnit ve státní či samosprávné sféře.

Sháníte práci?

Vybírejte z aktuálních pracovních nabídek na jobDNES.cz.

Jaké povinnosti má zaměstnavatel u tohoto rozvržení pracovní doby?  
Zaměstnavatel je povinen vypracovávat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději jeden týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době. Uplatnění konta pracovní doby vyžaduje dále ze strany zaměstnavatele vedení přesné evidence pracovní doby a mzdy.

Jak je to se mzdou v době nemoci? 
Za dobu, po kterou zaměstnanec nepracuje, mu nepřísluší stálá mzda (pracovní neschopnost, dovolená atd.). Při uplatnění konta pracovní doby nelze dále použít ustanovení o náhradě mzdy ve výši průměrného výdělku, nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než je prostoj či přerušení práce kvůli nepříznivým povětrnostním vlivům.

Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.