Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Konvergenční vlna nebo spíše vír?

aktualizováno 
Na konci října loňského roku ISČS s velkou pompou spustila nový fond ISČS – Trendbond, který měl velmi vyhraněnou a přitom jednoduchou strategii – pokusit se na základě doma získaných zkušeností z konvergence úrokových sazeb k úrovni sazeb v zemích EU docílit vysokých výnosů na dluhopisových trzích našich východních sousedů – Polska a Maďarska. Bylo totiž očividné, že tyto země zaostaly za Českou republikou v tzv. konvergenční vlně. Zatímco v té době byla klíčová tuzemská repo sazba nastavena na zhruba 5%, v Polsku obdobná sazba činila 13% a v Maďarsku zhruba 11%.
Na podzim již také bylo zřejmé, že tyto země v dohledné době vstoupí do EU a budou muset začít plnit tzv. maastrichtská kritéria, která mimo jiné stanovují maximální odchylku úrokových sazeb od úrovně běžné v EU. Pokud se k tomu přičetla pokračující desinflace, bylo zřejmé, že takto vysoké úrokové sazby nejsou v těchto zemích dlouho udržitelné. S určitým poklesem sazeb v té době trh již počítal, takže na poklesu samotném nešlo vydělat. Manažéři ISČS však vsadili na rychlejší pokles sazeb než očekával trh, což mělo podílníkům fondu přinést slušné zisky.

Více nejen o českých, ale i zahrničních fondech se dozvíte ZDE

První měsíce existence fondu Trendbond vlévaly podílníkům i jeho manažérům optimismus do žil. Předpokládaný scénář rychlého poklesu úrokových sazeb se naplňoval a odpovídajícím tempem rostl i zisk podílníků. Po třech měsících fungování Trendbondu byla jeho anualizovaná výkonnost 12,5%. Tato radost ale netrvala dlouho, neboť od začátku letošního roku začala hodnota podílových listů stagnovat a posléze dokonce klesat.

 

Výše popsaná logická úvaha o relativně bezpracném a takřka jistém zisku neunikla ani manažérům IKS a proto nedlouho po spuštění Trendbondu vyrukovali  začátkem února s fondem s takřka totožnou investiční strategií – fondem IKS Plus bondový. Tento fond vznikl přeměnou z původně smíšeného fondu. Narozdíl od Trendbondu, jehož portfolio je výlučně složeno z vládních dluhopisů, IKS Plus bondový se nevyhýbá korporátním obligacím, které poskytují vyšší výnos, ale i riziko. Dalším rozdílem mezi těmito fondy je to, že IKS Plus bondový investuje výhradně do zahraničních dluhopisů, zatímco Trendbond drží část svého portfolia (zhruba jednu třetinu) v českých dluhopisech. Načasování spuštění tohoto fondu ale nebylo nejšťastnější, protože fond narozdíl od Trendbondu prošvihl podzimní růst cen dluhopisů a „prodělával“ již od svého založení.

 

V současné době je výkonnost fondu ISČS Trendbond –1,6% od založení, fondu IKS Plus bondový –5,3% od založení. Již dnes tak lze říci, že původní optimistické předpoklady manažérů fondů o zhruba 10% ročním zhodnocení vzaly za své. Proč přestala vycházet zpočátku slibná strategie? V čem se stala chyba?

 

Důvodů nečekaného vývoje je hned několik. Prvním je, že pokles úrokových sazeb v Polsku a Maďarsku nebyl v dosavadním průběhu roku tak razantní, jak se původně očekávalo. Příznivý efekt pokračujícího poklesu inflace, která je nyní v Polsku na úrovni 1,6% a v Maďarsku 4,8%, byl více než kompenzován snahou vlády o omezení nezávislosti centrální banky v případě Polska a nepříznivým vývojem veřejného sektoru v případě Maďarska. Tento politický a makroekonomický vývoj ale výkonnost obou fondů poznamenal jen mírně a nepředstavoval významný problém. Určitému kolísání dluhopisových trhů v důsledku vývoje ekonomiky a vnitropolitických problému se nelze vyhnout a manažeři s ním počítali již od začátku. S čím však nepočítali, byla prudká apreciace koruny vůči polskému zlotému a maďarskému forintu. Posilování koruny totiž snižuje korunovou hodnotu zahraničních investic a tudíž i výkonnost obou fondů.

 

Od začátku roku česká koruna zpevnila vůči forintu o zhruba 5% a vůči zlotému o neuvěřitelných 16,4%. Nutno říci, že tento vývoj byl opravdu stěží předvídatelný. Pohyb koruny byl v minulosti úzce svázán s vývojem měn ostatních východoevropských zemí, obvykle při posilování koruny vůči euru posiloval zlotý i forint. Relativně osamocené posilování koruny vůči euru v letošním roce se vymyká těmto zkušenostem a vyvolává dojem, že se Česká republika již dnes vymaňuje z kategorie emerging markets. Pro oba fondy má však dalekosáhlé důsledky. Ukázalo se, že výnos fondů není zdaleka tak jistý, jak se zpočátku zdálo. Zatímco u sazeb je jisté, že budou muset dříve či později klesnout a fondy na tomto poklesu vydělají, koruna může teoreticky pokračovat ve svém posilování až do doby vstupu ČR do EU (resp. do EMU - ekonomické a měnové unie) a tím veškeré úrokové zisky eliminovat.

 

Také jste investovali do konvergenčních fondů? Jaký je váš názor na těmito fondy zvolenou strategii? Co říkáte posilování koruny? Napište nám svůj názor!

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Zlato je úplně jiná investice, která dává smysl, říká analytik

Investice do zlata je jednou z možností, jak uložit volné peníze. Analytik Pavel Ryska upozorňuje, že kolem investic do zlata koluje řada mýtů. Reaguje tak na...  celý článek

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust
Investovat, nebo obchodovat? Analytik radí, co je větší jistota

Být investorem, nebo traderem čili obchodníkem? Takovou otázku si klade většina těch, kteří se rozhodli zhodnotit své prostředky na finančních trzích. Co je...  celý článek

Ilustrační snímek
Tři investice, u kterých se nafukuje spekulativní bublina

Státní dluhopisy, akcie, nemovitosti, půjčky. U těchto všech nástrojů se vytváří gigantická bublina. K takovému závěru dojdete, když se začtete do finančních...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Odhalen největší finanční podvod na světě?
Odhalen největší finanční podvod na světě?

Jedna studie Fedu z roku 2009 tvrdila, že 60 % všech hypoték bylo provázáno se sazbou LIBOR. Před lety jsme zjistili, ž... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.