Ekonomika USA nepředpovídá nic dobrého. Už i šéf americké centrální banky (Fed) Ben Bernanke činí neobvyklé kroky, když se v úterý vyslovil pro větší podporu majitelům domů, kteří se v souvislosti s nemovitostní krizí dostali do problémů. Většina poskytovatelů úvěrů pomáhá problémovým dlužníkům snížením úrokové sazby. To podle Bernankeho ale nemusí stačit. Podle něj by bylo lepším řešením to, kdyby poskytovatelé úvěrů jednoduše odepsali část jistiny úvěrů, čímž by dlužníkům významně snížili splátky. Toto řešení může vypadat elegantně, rozhodně ale ne standardně. Ulehčilo by to dlužníkům, nicméně pro banky by to znamenalo další odpisy a ztráty.
Poté by následoval pokles cen jejich akcií, což by se jistě nelíbilo akcionářům. Je patrné, že se jedná o začarovaný kruh. Navíc pokud by k umazání části jistin došlo, velice rapidně by poklesly tržní ceny cenných papírů navázaných na tyto hypotéky, což by se promítlo do dalších ztrát investorů a bank.
Pokud například tyto cenné papíry drží ve svém portfoliu nějací čínští investoři, byli by jistě z tohoto kroku velice roztrpčeni, neboť jejich cenné papíry navázané na rizikové hypotéky, tzv. toxic waste, by okamžitě ztratily na tržní hodnotě. To by nemuselo prospět důvěře investorů v americký finanční systém. Co by po tomto případném kroku mohlo také následovat? Další propad dolaru samozřejmě.
Dolar dostal zásahy od eura i koruny
Společná evropská měna euro se vůči dolaru na počátku tohoto týden udržela na rekordní úrovni a ve středu si dokonce vytvořila nový rekord na úrovni 1,53 dolaru za euro. Příběh je stále stejný. Ekonomika eurozóny vykazuje větší dynamiku než ekonomika USA a investoři se americké měny zbavují. Rekordně silné euro a slabý dolar zároveň představují problém jak pro USA, tak pro eurozónu.
Na prvním místě slabý dolar prodražuje americké dovozy, což tlačí na růst inflace. Ben Bernanke je tak pod dvojím tlakem. Na jedné straně potřebuje dále snižovat úrokové sazby, aby pomohl ekonomice, na druhé straně straší riziko zvýšené inflace.
Fed v současné době preferuje ekonomický růst, další pokles amerických sazeb se proto očekává, a to dokonce o tři čtvrtě procenta. Hranice 1,55 dolaru za euro může být rozhodně tento měsíc překonána. Na druhém místě silné euro ohrožuje evropské exportéry a tím pádem také hospodářský růst eurozóny. Vládní představitelé Evropské unie naléhají na americkou administrativu, aby pomohla zastavit silné posilování evropské měny, a přidávají, že koordinovaná intervence bude možná potřeba.
Je ovšem zřejmé, že v dnešním globalizovaném světě devizové intervence nezabírají. Proto je na devizovém trhu hlavní postavou Jean-Claude Trichet. Jedině ten by mohl případným snížením úrokových sazeb v eurozóně dolaru pomoci a euro oslabit.
Česká koruna je evidentně v dobré náladě, vůči dolaru si v úterý vytvořila nové maximum na úrovni 16,28 korun za dolar. Investoři sázejí na rostoucí úrokový diferenciál neboli na zvyšování rozdílu v úrokových sazbách v Česku a USA.
Kdy může spanilá jízda české koruny skončit? To si málokdo troufne říci. Dynamický pohled na tuto problematiku představuje tzv. relativní verze teorie parity kupní síly. Podle ní je v současnosti tzv. index reálného kurzu větší než jedna, což znamená zhoršující se konkurenceschopnost české ekonomiky vůči USA, zejména exportérů. Velké procento českého exportu ovšem do USA nesměřuje, proto by z tohoto úhlu pohledu neměl pro českou ekonomiku existovat problém. Investoři tak budou patrně české koruně věřit a vývoj se bude odvíjet od další ekonomických zpráv, zejména z USA.
Také vůči euru si koruna toto úterý vytvořila nový rekord, když se euro obchodovalo za 24,82 korun. Koruně se parně bude v nadcházejících měsících dařit vůči euru, jelikož snížení úrokových sazeb v Česku se očekává nejdříve koncem roku, zatímco Evropská centrální banka by mohla kvůli neúměrně silnému euru a možným problémům v ekonomice ke snížení sazeb sáhnout již brzy.
Ropa má nový rekord a další šance
Cena ropy se stále drží na rekordní úrovni. V úterý cena severomořské ropy Brent ztratila 2,5 dolaru, nicméně ve středu ropa vystřelila opět prudce vzhůru a vytvořila si nový rekord na 102 dolarech za barel. Ropa posílila zejména ze dvou důvodů. Zaprvé byla zveřejněna překvapivá zpráva o poklesu ropných zásob v USA, když analytici očekávali, že budou ropné zásoby stoupat osmým týdnem v řadě, nicméně došlo k poklesu o 3 mil. barelů.
Druhým důvodem je napětí na hranici mezi Kolumbií a Venezuelou, která oznámila, že dokončuje přesun deseti tankových praporů na hranici s Kolumbií. Hugo Chávez tak reaguje na regionální napětí, které rozpoutal konflikt mezi Ekvádorem a Kolumbií. Navíc ropný kartel OPEC nejeví známky toho, že by plánoval zvýšení těžby ropy. Čelní představitelé této organizace počítají s tím, že případný pokles poptávky USA z důvodu ekonomické krize bude více než kompenzován rostoucí poptávkou rozvíjejících se zemí jako Čína či Indie. Na 100dolarový barel ropy si budeme muset jednoduše zvyknout.
Investore, buď ostražitý!
Akcie v tomto týdnu přešlapují na místě na celém světě. Co je ovšem podstatné, je to, že se akciové indexy drží blízko svých letošních minim a nijak se jim pod ně hlouběji nechce i přes negativní zprávy z USA. To může naznačovat, že jsou akcie již poměrně levné, nicméně investoři nemají jistotu budoucích ekonomických vyhlídek, proto nemají náladu nakupovat. To se ovšem může rychle změnit, pokud by přišly první pozitivní zprávy, a to zejména z USA. Akciový investor by měl být tedy momentálně velice pozorný a sledovat ekonomická data. Příležitost ke krátkodobému profitu se může naskytnout.
