Silná koruna není překvapením ani pro Českou národní banku (ČNB). Její razantní prohlášení o možnosti intervence centrální banky proti jejímu dalšímu posílení byla reakcí, která musela přijít dříve nebo později. Vhodnou příležitostí pro takovéto slovní intervence je přitom určitá psychologická úroveň kurzu, kterou je například celé číslo (34 CZK/EUR, 17 CZK/DEM apod.) a proto není divu, že centrální banka přišla se svým prohlášením právě minulý týden, kdy se koruna dostala na tuto psychologickou hranici.
Trh na prohlášení centrální banky reagoval a koruna se tak dnes obchoduje okolo hranice 34.50 CZK/EUR. Je však otázkou, zda je centrální banka schopna zabránit dlouhodobému posilování koruny, které má své fundamentální příčiny hluboko zakořeněné v české ekonomice. Dosavadní vývoj kurzu koruny svědčí spíše v neprospěch centrální banky – od vzniku jednotné evropské měny koruna vůči euru systematicky posiluje.
Kurz koruny vůči euru
Zdroj: ČNB
Zásadních důvodů pro další posilování koruny je hned několik:
- Příliv přímých zahraničních investic – od roku 1998 do českých podniků proudí čím dál více peněz ze zahraničí ve formě přímých zahraničních investic – v roce 2000 to bylo neuvěřitelných 173 miliard korun. Velkou část těchto peněz potřebuje zahraniční investor směnit za koruny a tudíž roste poptávka po korunách a následně dochází k posilování jejího kurzu.
- Vyšší růst české produktivity než v zemích EMU – český průmysl zaznamenává v posledních měsících růst produktivity práce, který bude (doufejme) pokračovat i v následujících měsících. Růst produktivity v českých podnicích je tak vyšší než růst produktivity v zahraničí. V této situaci by měla česká koruna vůči zahraniční měně posilovat.
- Relativně vysoké úrokové sazby – i přes nedávné snížení tzv. repo sazby ČNB na 5% je tato sazba stále vyšší než obdobná sazba Evropské centrální banky - refinanční sazba ECB je v současné chvíli na úrovni 4,75%. Vklady v české měně jsou tak úročeny lépe než vklady v euru. Rozdíl v úrokových sazbách sice není tak propastný, aby způsobil výrazný příliv spekulativního kapitálu, nicméně způsobuje to, že stále trvá nezájem českých občanů o vklady v euru.
- Srovnávání cenových hladin – na začátku devadesátých let byl kurz koruny administrativně nastaven tak, aby umožňoval vyvážet nekvalitní české výrobky do zahraničí „za babku“. Situace se od té doby změnila – většina českých výrobků má již punc západní kvality a jsou schopny obstát v ostré evropské konkurenci. Není také dlouhodobě udržitelné, aby české ceny srovnatelného zboží byly poloviční ve srovnání se zeměmi Evropské unie. Narovnání cenových hladin je při nízké inflaci možné pouze přes posílení nominálního kurzu koruny.
Z výše uvedených skutečností plyne, že jakýkoliv boj ČNB proti dlouhodobému posilování koruny je velmi obtížný až nemožný, obzvláště pokud bude centrální banka souběžně usilovat o nízkou inflaci a růst české ekonomiky. V tomto kontextu lze doporučit českým občanům setrvat v případě nízkoúročených aktiv (běžných účtů, termínovaných vkladů, fondů peněžního trhu, dluhopisových fondů) u české koruny a do aktiv v zahraniční měně (jmenovitě v euru) investovat pouze v případě vyššího očekávaného výnosu, který nám bude schopen kompenzovat případné kurzové ztráty.
Jaký je Váš názor na budoucí vývoj kurzu koruny – bude i nadále posilovat nebo naopak oslabí? Myslíte si, že silná koruna je prospěšná pro českou ekonomiku nebo naopak ekonomice škodí? Napište nám své názory.
Pokud přesto preferujete běžný účet v zahraniční měně nebo tento účet potřebujete, přečtěte si srovnání úrokových sazeb na běžných účtech a termínovaných vkladech v zahraniční měně v článku „Pozor, pozor! Přichází EURO!“.
 |
