Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Koupíme si za dnešní plat více než před dvaceti lety?

aktualizováno 
Kolik vydělávali Češi v průběhu poválečné historie a co si za vydělané peníze mohli koupit? Zatímco se průměrná měsíční mzda pohybovala v roce 1959 kolem 750 korun, dnes si v průměru přijdeme měsíčně k necelým patnácti tisícovkám. Přesto si lidé stěžují na nízké příjmy a průměrnou životní úroveň. Jsou jejich stížnosti oprávněné? Měli jsme se lépe v dobách hlubokého komunismu nebo v době volného trhu?

50. léta

Za kolik se nakupovalo

  • Chléb kg 2,60 koruny
  • Mléko l 1,80 koruny
  • Vejce  0,90 koruny
  • Máslo čtvrtka 9,50 koruny
  • Pivo 10 0,5 l 1,40 koruny
  • Hovězí zadní 1 kg 24 korun
  • Pánské boty 176 korun
  • Průměrné měsíční předplatné novin 8 korun
  • Vstupenka do kina 4 korun
  • Stříhání pánských vlasů 2 korun
  • Elektřina kWh 0,80 koruny
  • Auto Škoda 440 de Luxe 28 500 korun
  • Známka na dopis 0,60 koruny
  • Benzin Normál l4 korun
  • Poznámka: ceny roku 1959

Kolik si lidé vydělali

Průměrná roční mzda se v roce 1959 pohybovala okolo 9000 korun, měsíčně tedy lidé pobírali zhruba v průměru 750 korun.

Jak se žilo

Na nákup pračky Roma, která stála 1800 korun, stačily necelé tři měsíční platy. „Můj plat po vysoké škole v roce 1955 byl nadprůměrný, dostávala jsem 900 korun měsíčně,“ vzpomíná Jitka Hromádková. Pracovalo se však déle než dnes, protože byly pracovní i soboty. První polovina padesátých let byla ve znamení politických procesů, kolektivizace. „Moc se necestovalo, zájezdy, často organizované ROH, směřovaly hlavně do Sovětského svazu a Bulharska a byly jen pro vybrané vzorné pracovníky a svazáky,“ říká Jitka Hromádková. Obtížně se shánělo bydlení, nově se stavěly zejména podnikové byty, vybavit byt nábytkem bylo komplikované. Jednodušší to měli národní a zasloužilí umělci, hrdinové socialistické práce a nositelé nejrůznějších vyznamenání, kteří získali díky speciálním pořadníkům dřív než ostatní lidé například auta nebo byty.

60. léta

Za kolik se nakupovalo

  • Chléb kg 2,60 koruny
  • Mléko l 1,90 koruny
  • Vejce  1 koruna
  • Máslo čtvrtka 10 korun
  • Pivo 10 0,5 l 1,70 koruny
  • Hovězí zadní 1 kg 29 korun
  • Pánské boty 170 korun
  • Průměrné měsíční předplatné novin 12,70 koruny
  • Vstupenka do kina 4 koruny
  • Stříhání pánských vlasů 5,10 koruny
  • Jízdenka na osobní vlak 100 km 14 korun
  • Elektřina kWh 0,7 koruny
  • Auto Škoda 100 55 500 korun
  • Televizor 3950 korun
  • Poštovné za dopis 0,60 koruny
  • Benzin Normál l 2,10 korun
  • Poznámka: ceny roku 1969

Kolik si lidé vydělali

Měsíčně si lidé na sklonku šedesátých let v průměru vydělávali okolo 1300 korun, roční příjem tedy činil asi 16 000 korun. 

Jak se žilo

Uvolnění politické situace se promítlo i do životního stylu. Hovoří se o zlatých šedesátých letech, která se promítla do módy, umění i životního stylu. Znamením doby se staly dlouhé vlasy, krátké sukně a džínsy. Lidé začali cestovat nejen do

***ROZHOVOR***

Jak žijí známé osobnosti? Přečtěte si rozhovor s mistriní světa a Evropy v aerobiku Olgou Šípkovou.

Bulharska, NDR nebo Sovětského svazu, ale i do Jugoslávie a dál na západ. Děti si pochutnávaly na mejdlíčkách za patnáct haléřů a pultové prodejny potravin dostaly konkurenci v podobě samoobsluh. Nákup na víkend včetně masa se dal pořídit za sto korun, ale například lístek na koncert Louise Armstronga, který  v roce 1965 vystupoval v Praze, stál 90 až 120 korun.

Snem hospodyněk bylo vlastnictví remosky. Začala se ve větší míře kupovat osobní auta. „Za Škodu Octavii jsme v roce 1961 zaplatili 29 500, což byl v podstatě roční příjem naší rodiny,“ vzpomíná důchodkyně Soňa Dostálová. O pět let později stála auta už o dost víc. Nová se dala koupit jen v Mototechně a nebo přes Tuzex, například jeden z prvních wartburgů stál 46 205 korun.

70. léta

Za kolik se nakupovalo

  • Chléb kg 2,60 koruny 
  • Mléko l 1,90 koruny
  • Vejce  1 koruna
  • Máslo čtvrtka 10 korun
  • Pivo 10 0,5 l 1,70 koruny
  • Hovězí zadní kg 29 korun
  • Pánské boty 267 korun
  • Průměrné měsíční předplatné novin 12,70 koruny
  • Vstupenka do kina 4 koruny
  • Stříhání pánských vlasů 5 korun
  • Jízdenka na osobní vlak 100 km 14 korun
  • Elektřina kWh 1,05 koruny
  • Auto Škoda 105 Standard 52 000 korun
  • Televizor 4200 korun
  • Známka na dopis 1 koruna
  • Benzin Normál l6 korun
  • Poznámka: ceny roku 1979

Kolik si lidé vydělali

V roce 1979 se za hodinu práce průměrně platilo 11,50 koruny. Lidé si tak nejčastěji vydělali okolo 2200 korun měsíčně, tedy asi 26 400 ročně.

Jak se žilo

Jak žili lidé v sedmdesátých letech? Pokud potřebovali nové vybavení domácnosti, sháněli protekci. Přitom například nákup domácích spotřebičů nebyl vzhledem k průměrnému platu levnou záležitostí. „Za automatickou pračku Gorenje jsme zaplatili 7000 korun a sehnali jsme ji jen proto, že jsme měli neteř zaměstnanou v Domácích potřebách,“ vzpomíná Jana Horáková. Do Jugoslávie a západní Evropy se cestovalo jen na příslib. Málokdo ho dostal jen tak: hledali se dobře postavení strýčkové a známí, k výjezdu se vyjadřovali zaměstnavatelé a u studentů svaz mládeže. Ceny dovolených v tuzemsku a zahraničí se diametrálně lišily, tříčlenná rodina zaplatila za pobyt v Jugoslávii v soukromí na 14 dní včetně dopravy 5600 korun, tuzemská zimní rekreace ROH v Jánských Lázních stála pro stejnou rodinu 800 korun.

80. léta

Za kolik se nakupovalo

  • Chléb kg 4,40 koruny
  • Mléko 1l 2 koruny
  • Vejce  1,20 koruny
  • Máslo čtvrtka 10 korun
  • Pivo 10 0,5 l 2,50 koruny
  • Hovězí zadní kg 46 korun
  • Pánské boty 347 korun
  • Průměrné měsíční předplatné novin 12,70 koruny
  • Vstupenka do kina 10 korun
  • Stříhání pánských vlasů 7 korun
  • Elektřina kWh 1,05 koruny
  • Televizor barevný 13 000 korun
  • Známka na dopis 1 koruna
  • Benzin Speciál l8 korun
  • Poznámka: ceny roku 1989

Kolik si lidé vydělali

Průměrný měsíční příjem činil na samém sklonku socialismu, tedy v roce 1989 3161 korun, ročně si tak člověk přišel zhruba na 38 000 korun.

90. léta

Za kolik se nakupovalo

  • Chléb kg 15,10 koruny
  • Mléko l 11,70 koruny
  • Vejce  2,15 koruny
  • Máslo čtvrtka 23,60 koruny
  • Pivo 10 0,5 l 7,40 koruny
  • Hovězí zadní kg 137,90 koruny
  • Pánské boty 1312,30 koruny
  • Průměrné měsíční předplatné novin 186 korun 
  • Vstupenka do divadla 96 korun
  • Stříhání pánských vlasů 37,48 koruny
  • Elektřina kWh 3,45 koruny
  • Auto Škoda Felicia 135 LX 229 805 korun
  • Benzin Speciál l 22,30 koruny
  • Poznámka: ceny roku 1999

Kolik si lidé vydělali

V roce 1999 se průměrná hrubá mzda vyšplhala na 12 000 korun, tedy 144 000 korun za rok.

Jak se žilo - 80 a 90. léta

Obchody roku osmdesátých a devadesátých let, to je nebetyčný rozdíl. „Nákup jeansů počátkem osmdesátých let, to byla záležitost na celý den. Nejdřív člověk musel zjistit, kdy je budou mít, pak obstarat bony, kterými se v Tuzexu platilo, a nakonec vystát před obchodem několikahodinovou frontu,“ vzpomíná Zdena Svobodová z Prahy. Tou dobou se na nákupy masově vyjíždělo do NDR, a to zejména pro boty, dětské oblečení, záclony, domácí spotřebiče, mandle, hrozinky i salámy. Často pak docházelo ke kuriózním situacím, protože se některé zboží dovážet nesmělo. „Vzpomínám, že moje dcera měla velikost boty 42 a v tuzemsku pro ni boty nebyly. Vypravila jsem se proto jednou za čas do Německa a tam nakoupila několik párů. Při přejezdu hranic jsem pak vždycky měla těžkou chvilku a zelenala strachy, aby mi boty celníci nezabavili,“ vzpomíná Anna Hubinková.

Po roce 1989 se uvolnil trh, do tuzemska se začalo dovážet masově zahraniční zboží, které nebylo předtím k dostání buď vůbec, nebo jen s obtížemi. Nejvíce přibylo mezi lety 1984 a 1998 v tuzemských domácnostech barevných televizorů, které se podobně jako automatické pračky z nadstandardního vybavení staly samozřejmostí. Autoři publikace Češi na prahu nového tisíciletí, odkud jsou údaje o vybavení domácností čerpány, Milan Tuček a Hana Friedlanderová, to zdůvodňují obrovským rozvojem moderních technologií. „Nezapomínejme také, že se projevilo značné rozšíření trhu. Řada z nás už zapomněla, že ještě v osmdesátých letech se stály na automatické pračky fronty před obchodními domy a na výběr byl jeden typ a jediná značka pračky,“ poukazují autoři knihy. Za povšimnutí podle nich stojí také zvýšení počtu fotoaparátů v domácnostech, způsobené otevřením hranic a možností zdokumentovat fotografiemi dovolenou v cizině. Naopak poklesl počet šicích strojů. V osmdesátých letech se ženy, nespokojené s nabídkou konfekce, snažily odlišit, a pokud byly trochu šikovné, šily si oblečení samy, zatímco v devadesátých letech se nabídka oblečení velmi výrazně rozšířila a podstatně zkvalitnila, takže už šít nemusely.

Kolik procent domácností bylo vybaveno následujícími předměty?
Předmět 1984 1998
Barevný televizor 30,3 96,7
Automatická pračka 45,5 71,7
Mraznička 16,6 41,1
Kolo 65,8 75,8
Osobní automobil 55,2 60,6
Fotoaparát 25,8 70,8
Chata, chalupa 15 17,2

Pramen: Češi na prahu nového tisíciletí, Median

Jak se vám žilo před rokem 1989 a jak se vám žije dnes? Změnila se podle vás průměrná životní úroveň výrazně k lepšímu?

 

Autor:


Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nejčastější chyby, které vás o dovolené připraví o peníze

Na letní dovolenou už letos vyrazila řada Čechů. Některým se však zbytečně prodražila o stovky i tisíce korun, protože udělali školácké chyby, za které se...  celý článek

Ilustrační snímek
Oddlužovacím „šmejdům“ odzvonilo. Platí změny v osobních bankrotech

Dluhy řeší osobním bankrotem každý rok přes 20 tisíc Čechů. Většina z nich si nedokáže poradit s žádostí o oddlužení, a tak využívá služeb speciálních agentur....  celý článek

Ilustrační snímek
Kolik mají české domácnosti peněz a kam je investují?

Bohatneme, nebo jsme na tom hůře než v minulosti? A kupujeme raději nemovitosti, nebo akcie? Finanční a majetkovou situaci českých domácností v loňském roce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.