Teorie efektivního trhu, která tvrdí, že není možné systematicky nacházet jednotlivé akcie, jejichž cena by byla výrazně jiná než jejich vnitřní hodnota, společně s Moderní teorií portfolia, která chápe riziko jako volatilitu cen akcií a doporučuje toto riziko odstranit širokou diverzifikací, vedou své příznivce k tomu, že se dopouštějí nejběžnější záměny mezi investicí a spekulací. Snaží se kupovat spíše celý trh namísto toho, aby se snažili kupovat jednotlivé akcie. Kupovat celý trh je vysoce spekulativní, jak si ukážeme v následujícím textu.
Začněme tím, že si trochu prostudujeme historický vývoj akciových trhů. Nejlépe k tomu poslouží index amerických akcií Standard and Poor’s 500. Jeho historie sahá až do roku 1870 a je zřejmě vůbec nejpoužívanějším indexem. Více než sto třicet let dlouhý graf zachycuje v podstatě celou historii amerického trhu. Trhu, který je nejstarší a největší a je vodítkem pro ostatní světové akciové trhy.
Graf: Historie indexu S&P 500, logaritmické měřítko
Z grafu lze vyčíst řadu důležitých poznatků. Které z nich by nám rozhodně neměly uniknout? Za prvé, podíváme-li se na graf jako celek, pak je na první pohled jasný jeho dlouhodobý trend. Výrazný růst. Od začátku minulého století do konce roku 2003, tedy za posledních 103 let, vzrostl index z hodnoty 3,5 na hodnotu 1 111. Tedy tři sta sedmnáct krát. To odpovídá průměrnému ročnímu růstu 8,1 %. Tato čísla navíc nezahrnují dividendy vyplácené společnostmi, z nichž se index skládá. Při zahrnutí dividend by byl výnos indexu ještě podstatně vyšší. Za celé období, které je znázorněno v grafu, tedy od roku 1870 do současnosti, byl průměrný dividendový výnos trhu 4,6 %.
To jsou všechno velmi lákavá čísla, ale graf přináší ještě další ponaučení. Druhá skutečnost, která by nám rozhodně neměla uniknout, je fakt, že graf neroste vůbec rovnoměrně, ale že období růstu jsou střídána obdobími poklesu. A nejsou to vždy poklesy zanedbatelné. Jsou často v desítkách procent. Za posledních sto let zaznamenal americký trh (měřeno indexem Dow Jones Industrials) přibližně stokrát denní pokles větší než 10 %. Čtyři pětiny těchto případů se odehrály v první polovině minulého století.
VYDĚLEJTE INVESTOVÁNÍMNejvětší pokles zaznamenal americký trh v letech 1929 až 1932
V tomto období klesl index o 89 procent. Trvalo potom dvacet pět let, než se dostal zpátky na úroveň roku 1929. A dvacet pět let, to je rozhodně dlouhá doba na to, aby investor čekal, až se dostane tam, kde začal. Samozřejmě, že doba velké deprese je extrémním případem poklesu trhu a je také pravděpodobné, že dnešní schopnost vlád řídit hospodářství je o tolik lepší, že nedopustí jeho obdobný pokles. Nicméně, výrazné poklesy akciových trhů rozhodně nejsou minulostí. Na konci února 2003 měl index Standard and Poor’s 500 hodnotu 839. To je bez pěti procent o polovinu níže, než byl při svém maximu v létě roku 2000 (1 517).
Třetí poznatek, který by nám při pohledu na graf indexu neměl uniknout, je nepravidelnost jeho pohybu. Všechny ty růsty a poklesy trhu jsou každý jiný. Mají různou délku v čase, některé trvají pár týdnů, jiné třeba i několik let. Jsou taky různě výrazné. Někdy trh vyroste jen pár procent, aby zase začal klesat, jindy roste téměř nepřetržitě i několik desítek procent bez většího zakolísání. Stručně řečeno, pohyb indexu je v krátkém období velmi nepravidelný a nepředvídatelný.
Máme tedy tři základní poznatky, ke kterým jsme dospěli studiem indexu. Zjistili jsme, že index v dlouhodobém období roste. A to dosti výrazně. A protože se dá předpokládat (s jistou dávkou spekulativního optimismu), že tomu tak bude i v budoucnu, měl by tento první poznatek být dosti pádným motivem k tomu, abychom vůbec investovali. Dále jsme zjistili, že index může přechodně i velmi výrazně poklesnout a že může trvat velmi dlouho, řadu let, než se dostane zpátky na původní hodnotu. Z toho plyne ponaučení, že není zdaleka jedno, kdy začneme investovat. Jinými slovy, na jaké úrovni indexu investujeme. A konečně, zjistili jsme, že pohyb indexu je v krátkém období nepravidelný a tedy i velmi těžce předvídatelný.
Musíme se vyhnout tomu, co je riskantní a spekulativní, tedy tomu, abychom kupovali trh jako takový a musíme se naopak snažit kupovat jednotlivé akcie, jejichž hodnota je snáze předpověditelná a vyčíslitelná než hodnota celého trhu. Je mnohem snazší porozumět jednotlivým společnostem než celé ekonomice, ale především lze při investicích do jednotlivých akcií uplatnit dva naprosto klíčové principy – tzv. Margin of safety a diverzifikaci.
Uplatněním těchto dvou principů splňujeme základní předpoklady k tomu, aby se naše transakce daly nazvat investicemi. Při kupování celého trhu nelze většinou uplatnit Margin of safety a dokonce, pro mnohé možná překvapivě, ani diverzifikaci. A tím rázem sklouzneme z pevné půdy investic do rozbouřených vod spekulací. Principy Margin of safety a diverzifikace si vysvětlíme v následujícím textu.
Úryvek je z knihy
"Naučte se investovat"
vydané nakladatelstvím Grada Publishing,
více informací naleznete na www.grada.cz
