Důvodů, proč si jít s kolegy zakouřit, je mnoho. Může jít například o “lepší zvládnutí stresu” nebo určitého způsobu zařazení do společnosti, protože lidé, kteří spolu kouří, mají cosi společného. Také nováčci se rychleji zařazují do kolektivu. V neposlední řadě mezi kolegy kuřáky se toho o firmě a ostatních dozvíte přeci nejvíce.
V mnoha firmách najdeme speciální místnosti vyhrazené pro cigaretu, které ovšem problém, že nepříjemný zápach ulpěl na kuřákovi a line se po kanceláři, nijak zvlášť neřeší.
A tak se v některých kancelářích otevírají okna, což zase může obtěžovat zimomřivé kolegy a nekuřáky. Najít kompromis je v těchto případech těžké. Je to jen otázkou tolerance.
Některé firmy nejsou vybaveny kuřáckými místnostmi. Pak je samozřejmé a slušné optat se kolegů přímo v kanceláři, jestli si můžeme zapálit. Když ostatní dovolí, rozhodně toho po zbytek pracovní doby intenzivně nezneužíváme. Aby byly obě strany spokojené, je dobrá určitá dohoda, kterou budou obě strany dodržovat.
|
Před schůzkou s obchodním partnerem si vyčistíme |
Finanční motivace
O tom, zda bude kouření na pracovišti trpěno, nerozhoduje jen tolerance nekuřáků, ale také fakt, zda nejvyšší šéf na pracovišti je kuřákem a sám si občas nějakou cigaretu dopřeje. Pak sám nemůže striktně tento zlozvyk zakázat a kuřáci naopak cítí jeho morální podporu. Tam, kde šéf kouření tvrdě potírá, mají kuřáci život těžší.
Někteří zaměstnavatelé si uvědomili, že když je zaměstnanec kuřák, jeho pracovní výkonnost je mnohem nižší než u nekuřáků. Denně ve svých volných chvilkách kouří celkem asi 50 minut, což je pro firmu v konečném důsledku značná finanční zátěž. Proto se nadřízení některých tuzemských firem rozhodli motivovat své zaměstnance prémiemi, které jim za dodržení nekouření vyplatí vždy na konci měsíce. Tento způsob motivace se osvědčil, protože kdo tuto domluvu porušil, musel finanční odměnu vrátit.
Kouření před budovami
Mnoho kuřáků dává přednost čerstvému vzduchu před kuřáckými místnostmi. A tak před krásně upravenými vchody do některých firem najdeme hlouček postávajících zaměstnanců s cigaretou v ruce (samozřejmě, může to být i tím, že firma žádnou místností pro kuřáky nedisponuje). To však nepůsobí dobře pro návštěvníky či obchodní partnery, kteří míří do vaší firmy. A zvláště nehezky vypadá cigareta na ulici v rukách ženy.
Etiketa kouření
Kouříme pouze na vyhrazených prostorách pro kuřáky a tam, kde je popelník. Pokud víme, že společnost, ve které se nacházíme, je nekuřácká, vůbec se na možnost kouření neptáme a cigaretu si nezapalujeme. Pokud nevíme, jak je to s averzí společnosti ke kouření, je slušností se zeptat, jestli jim náš zlozvyk kouření cigarety, doutníku nebo dýmky nevadí. Ptáme se vždy nejdříve ženy, potom nadřízeného.
V restauraci si nikdy nezapalujeme ve chvíli, když ostatní dojídají. Kouřit začínáme až po jídle, při kávě. Muž připaluje zapalovačem nejprve ženě, potom staršímu kolegovi, nadřízenému nebo vysoce postavenému člověku. Pokud používá zápalky, připálí naopak první sobě, poté ostatním. V pánské společnosti se řídíme přáním nejvýše postaveného muže.
Při setkání a pozdravu s návštěvou automaticky cigaretu uhasíme. Rozhodně nevypadá dobře jednání s pohledem na přeplněný popelník na stole, ze kterého stoupá kouř z poslední uhašené cigarety.
Naprosto nevhodné je kouřit v blízkosti těhotných žen, dětí a nemocných lidí, a to jak v kancelářích, tak na veřejných prostorách. Chcete mít klid? Nekuřte.
