Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se dostat z vlastní krabice a posílit kreativitu

aktualizováno 
Kdo je kreativní, umí šetřit čas, peníze, přicházet s novými nápady a vytvářet nové příležitosti. Ke kreativitě nelze sebe ani druhé přinutit, lze ji však posílit. Jak na to, radí psycholog Jan Urban.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Kreativita na pracovišti zdokonaluje pracovní postupy, zlepšuje produkty a služby i obchodní praktiky nebo přístupy k zákazníkům. Většina firem se proto bez ní neobejde. Nemenší význam má však kreativita v osobním životě. Je důležitá při hledání účinnějších řešení nejrůznějších problémů, a to včetně cest vedoucích k úsporám času, energie i peněz.

S něčím skutečně novým přicházejí přesto lidé jen poměrně zřídka. A to i tehdy, jestliže se o to intenzivně snaží. Co kreativitě brání? Nejčastěji rutina, tedy tendence řešit problémy, překonávat překážky či provádět určité činnosti stále stejně.

Jan Urban (1953)

  • Autor publikací Přestaňte se v práci stresovat a Jak lépe naložit s časem.
  • Věnuje se personálnímu a manažerskému poradenství a firemnímu vzdělávání.
  • Je absolventem VŠE Praha a Filosofické fakulty UK, obor psychologie práce a řízení.
„Platy některých státních úředníků, především těch vedoucích, u nás patří k nejúzkostlivěji střeženým státním tajemstvím. Jejich výši totiž nelze žádným ekonomickým způsobem zdůvodnit,“ říká docent Jan Urban.

Problémy s kreativitou mají tak často i lidé velmi houževnatí. Narazí-li na překážku, snaží se ji překonat zvýšeným úsilím. Doufají, že jejich nasazení jim dříve či později přinese ovoce, a vycházejí z toho, že pokud určité postupy fungovaly v minulosti, není důvod je opouštět. Lze je tak přirovnat k osobám, které se při hledání pokladu snaží vyhloubit co nejhlubší jámu, nebo kopají tam, kde již kopali v minulosti. Neuvažují o možnosti, že by vykopali několik jam najednou, možná i nepříliš daleko od sebe, nebo dokonce již vykopanou jámu opustili a kopali jinde.

Kreativita je totiž spíše než s nasazením spojena s úhlem pohledu či schopností jeho změny. Tedy se schopností dívat se na totéž jako ostatní, avšak vidět něco jiného. Kreativní řešení tak často vznikají spíše spontánně a nenadále, občas i tehdy, pokud o ně vědomě neusilujeme. Kreativitu lze však přesto posílit.

Šest stěn krabice

Své kreativitě napomůžeme, uvědomíme-li si, jaké bariéry jí stojí v cestě. Tedy co naší snaze přijít s něčím novým brání.

Myšlení, jež kreativitu postrádá, lze přirovnat k uvažování nacházejícímu se „uvnitř krabice“. Stěny krabice totiž dobře slouží jako symboly hlavních mentálních bariér kreativního uvažování. Podobně jako v jejich případě je jich právě šest. Kreativní přístup, překonávající zaběhnuté rámce, lze naopak přirovnat k uvažování, které pomyslné stěny krabice opouští či překonává.

První stěnu symbolické krabice tvoří nesprávné či příliš omezující vstupní předpoklady uvažování. Tedy nesprávná východiska a domněnky, o které se opíráme, někdy i názory či předpoklady, které si plně neuvědomujeme. Do stejné kategorie spadají velmi rychle provedené předběžné závěry, špatně interpretovaná nebo neúplná fakta či prostě to, čemu věříme, aniž jsme se o tom skutečně přesvědčili.

Druhou stěnu krabice tvoří příliš velký význam přisuzovaný současnému stavu věcí, tedy nadměrný důraz kladený na dodržování zavedených postupů a procesů včetně těch, které ve skutečnosti nejsou příliš důležité. Příčinou bývají vědomé i nevědomé obavy ze změn a něčeho nového, ale i osobní pohodlnost.

Nepřehlédněte

Třetí stěna krabice, reprezentující bariéry kreativity, může na prvý pohled vyhlížet paradoxně. Tvoří ji nadměrný sklon uvažovat „racionálně“. Ten totiž vede často k tomu, že nové návrhy zamítáme předčasně, zpravidla s odůvodněním, že „nemohou rozumně fungovat“. Zdrojem této bariéry bývá nejen zvýšená kritičnost uvažování, ale i důraz na nejrůznější předběžné analýzy, jež mohou naši schopnost dospět k rozhodnutí zcela paralyzovat.

Čtvrtou bariérou kreativního uvažování je takzvané tunelové vidění. Jde o neschopnost či neochotu vidět věci v širších souvislostech či sklon vnímat je jen z osobní nebo úzce odborné perspektivy. Projevem bývá osobní úzkoprsost a někdy i podrážděnost vůči novým přístupům.

Pátou stěnou symbolické krabice, kterou by se naše uvažování mělo překonat, tvoří neschopnost či neochota tolerovat, alespoň dočasně, určitou nejistotu. Nadměrná potřeba jistoty či jednoznačnosti vede totiž k tendenci přijmout první „správnou“ myšlenku jen proto, že nabízí určité řešení, a nejistotu tak ukončuje.

Šestou stěnu pomyslné krabice tvoří pak chybějící vnitřní motivace. Jde o nezájem o nová řešení, nedostatečnou sebedůvěru ve schopnosti je nalézt, ale i osobní letargii či nedostatek energie.

Jak kreativitě napomoci

K nástrojům podporujícím uvažování „mimo rámec krabice“ patří vhodně volené otázky, které si položíme. Například:

  • Jak by bylo možné určitý postup provádět jinak?
  • Jaká obava mi při navržení nebo prosazení nového přístupu brání?
  • Jak bych tuto obavu mohl/la překonat?
  • Co mi o možnosti zvolit jiné řešení říká moje intuice?

Na podporu kreativity lze použít i dva praktické tipy. Prvý vychází z toho, že kreativní nápady mohou přicházet prakticky kdykoli, a nemusí se opakovat. Jejich zdrojem mohou být například média či informace o oblastech, které s naší činností bezprostředně nesouvisejí. Je proto vhodné si je poznamenat (a mít při sobě téměř vždy určitou možnost tak učinit). K jejich příchodu dochází často i uprostřed noci, a ani tyto nápady bychom neměli ztratit.

Druhý tip říká, že kreativní nápady, které jsme si zachytili, je dobré co nejdříve konfrontovat s podobnými myšlenkami, které lze zpravidla nalézt na internetu. Můžeme je tak dále rozvinout, ale i zabránit tomu, že je příliš rychle zamítneme.

Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.