Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kreditka, nebo kontokorent? Co je zdarma

aktualizováno 
Možná i vy jste se při zřizování úvěru pro „případ nouze“ zamysleli nad tím, jestli je varianta, kterou vám banka právě nabídla, ta nejvhodnější. Bude pro vás ideální ve chvíli, kdy vám krátkodobě dojdou vaše finance, kontokorentní úvěr? A nebo to bude kreditní karta?
Dluh

Dluh | foto: Profimedia.cz

Na tuzemském finančním trhu je celá řada úvěrových nástrojů a jedině správnou volbou typu úvěru a následně pak výběrem mezi nabídkami jednotlivých společností dosáhnete na opravdu levné - tzv. cizí peníze. 

Zaměřme se na konkrétně na úvěr, který si pořizujeme jako určitou zálohu pro případ, kdy nám dojdou naše vlastní finanční prostředky a my potřebujeme po určitou dobu čerpat z jiných zdrojů. A protože se zdaleka ne každému chce chodit si půjčovat od známých a rodiny, právě pro tento účel jsou nastaveny dva základní bankovní produkty - kontokorentní úvěr a kreditní karta. Který je právě pro vás nejvhodnější?

Kontokorent: praktický, ale ne zadarmo

Každý ze zmíněných dvou nástrojů má svá specifika, klady, ale i zápory. Zaměřme se nejprve na kontokorent.

Kontokorent, neboli možnost čerpání v rámci vašeho běžného účtu do záporných hodnot, vám dnes nabídne téměř každá tuzemská banka, často automaticky v rámci balíčku služeb. Můžete se setkat s tím, že bude banka dělat drahoty se zřízením kontokorentu (případně s vámi požadovaným limitem kontokorentu) do té doby, než si ověří vaši bonitu například sledováním vaší finanční historie – tedy vašeho nakládání s financemi v rámci běžného účtu. Většinou vám však banka kontokorent nabídne okamžitě při zřizování účtu. Jediné, čím vás možná překvapí, může být nízký limit čerpání úvěru. Po několika měsících fungování vašeho účtu, kdy vám na účet chodí mzda často se může stát, že vám banka sama nabídne zvýšení limitu a nebo si můžete zkusit si o něj zažádat sami, cítíte-li že potřebujete větší rezervu.

popisekVÝPISY Z ÚČTU NEVYHAZUJTE:
proč je skladovat

Za zřízení, ani za vedení kontokorentu v případě, že jej nevyužíváte, ve většině případů nic neplatíte. Kontokorenty bývají totiž zpravidla součástí nabízených bankovních balíčků. Platíte až v momentu, kdy se dostanete do debetu – záporného zůstatku. Pak se musíte připravit na úrok z čerpaných peněz (10 – 18 % p.a.) a v případě některých bank (např. eBanka) také na poplatek za čerpání kontokorentu (u eBanky 50 korun měsíčně).

Vyčerpané peníze (například na obyčejný nákup pro domácnost poté, co vám došly vlastní peníze a čekáte na výplatu) pak můžete vracet a znovu čerpat dle libosti. Důležité je dodržet lhůtu, kdy musí být kontokorent splacen. Stačí se tedy jednou, nebo dvakrát do roka na jediný den „přehoupnout“ ze záporných čísel do kladných. Pak je teprve povinnosti kontokorentní úvěr doplatit v určený termín učiněno za dost.

Úvěr bezplatně? Některé kreditky umí

A teď se podívejme na kreditní karty. Také ony jsou primárně určené ke krytí finanční situace klientů. Některé z nich mají ovšem v porovnání s kontokorentem velkou výhodu - nestojí vás ani korunu (pokud ji využíváte pouze k bezhotovostním platbám, výběry z bankomatu jsou zpoplatněné, a to často nemalými částkami). 

Už je dávno pryč doba, kdy kreditní kartu banka vydala pouze vysoce bonitnímu klientovi. Dnes ji nabízí podobně často jako kontokorent a většinou jí k vydání kreditky postačí potvrzení o vašich příjmech a pár vašich osobních dokladů. Kromě výše limitu (banka vám jej nastaví adekvátně vaší bonitě), ceně v podobě ročního poplatku (120 – 600 Kč) a úrokové sazby (15 – 23 %) z vyčerpané částky, má ovšem kreditní karta ještě jeden zásadní rozměr – bezúročné období.

Pokud dokážete vyčerpané peníze z kreditní karty vrátit zpět v určité časové lhůtě (až 55 dnů v případě Citibank), nezaplatíte za ně žádný úrok. V případě některých bank dokonce nezaplatíte za kreditní kartu doslova ani korunu (nulový poplatek za vedení karty), pokud navíc dodržíte další požadavek. Tímto požadavkem bývá vyčerpání určité minimální sumy peněz v průběhu jednoho roku (HVB Bank – 35 000 Kč, Citibank – 36 000 Kč, Raiffeisenbank – 45 000 Kč, GE Money Bank - 48 000 Kč) formou bezhotovostních plateb za zboží a služby. Bezúročné období se totiž u většiny bank vztahuje pouze na ně. Hotovostní výběry započítávané v bezúročném období nabízí pouze ČSOB (do 20 % týdenního limitu karty), Komerční banka a Poštovní spořitelna.

Kreditka, nebo kontokorent?

Je evidentní, že volba mezi kreditní kartou a kontokorentním úvěrem musí vycházet z vašich individuálních požadavků.

Kreditní kartu by měl rozhodně upřednostnit ten, kdo si je vědom, že vyčerpané peníze jednak vrátí v bezúročném období (zmíněných až 55 dnů) a jednak ročně pročerpá skrz kreditku dostatečně velkou sumu (více než 35 000 korun). V takovém případě se totiž vyplatí využít jednu z nabídek výše uvedených bank.

Pokud si ovšem nejste jisti, zda „podpůrný“ úvěr vůbec využijete, nebo naopak tušíte, že nebudete schopni vypůjčenou sumu okamžitě vrátit (maximálně do dvou měsíců), dejte přednost kontokorentu. Máte pak možnost vypůjčené peníze nejen splácet delší dobu, ale rozhodně vás kontokorent, vzhledem k poplatkům a nižším úrokům, vyjde levněji.

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hypotéky mírně zlevňují, stále se drží na hladině dvou procent

Hypotéky si daly letní pauzu a mírně zlevnily. Průměrná úroková sazba poklesla, a to na 2,02 procenta. V červenci klesl jak počet, tak i objem nových...  celý článek

Ilustrační snímek
Sazby hypoték se dál zvedají, rostou však i objemy a počty žadatelů

Rok 2017 je zatím ve znamení rostoucích úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Lidé ale předpokládají, že sazby ještě porostou. Navíc dostupnost hypoték bude...  celý článek

Ilustrační snímek
Úrokové sazby hypoték letí vzhůru, hypotéky zdražují

Růst úrokových sazeb u hypotečních úvěrů se potvrzuje. Průměrná úroková sazba v březnu vystoupala na 1,95 procenta. Navíc si ČNB připravuje půdu pro další...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!
4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!

Vztahy mezi KLDR a USA se za poslední týden vyostřily víc, než za několik let. Zdá se, že válka mezi zeměmi je na spadn... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.