Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kreditní karta versus kontokorent

aktualizováno 
Do vánoc zbývá jen pár týdnů a mnozí z nás začínají přemýšlet o nákupu dárků blízkým. Jaké šance mají ti, kteří nemají dostatek peněz? Je pro ně výhodnější pořídit štědrovečerní nadílku na dluh pomocí kreditní karty, nebo kontokorentního úvěru?

Žít na dluh se pro dnešního člověka stává samozřejmostí. Stálou finanční rezervu v řádu desítek tisíc na kreditní kartě nebo ve formě povoleného debetu na běžném účtu začíná využívat stále více Čechů. Tyto úvěry mohou totiž využít při nečekaných situacích nebo při větších výdajích, které je čekají právě o vánočních svátcích. Oba typy se zdají podobné a mají mnoho společného. Který z nich je tedy výhodnější? Kdy se vyplatí karta a kdy přečerpání běžného účtu?

Kreditní karta: moderní platební nástroj

Kreditní karty se za poslední dva roky staly jedním ze symbolů moderního bankovnictví. Vydává je většina bank na trh, a to především bonitním klientům, kteří tak získají nepřetržitý úvěr použitelný k libovolným účelům. Svým majitelům tedy nabízejí možnost mít po ruce neustále dostatek peněz. Jaké jsou další důvody hovořící pro jejich pořízení? 

Banka Karta Úrok ročně v % Roční poplatek v Kč
Citibank Stříbrná kreditní karta 26,4 1000**
ČSOB MasterCard Standard 19,2 nebo 21,6* 400
Česká spořitelna  Kredit + VISA Classic 19,8 300
GE Capital Bank Credit Card 21,48 390
HVB Bank VISA Classic 23,4 0
Komerční banka InterCard 18,96 350
Poštovní spořitelna Kreditka Poštovní spořitelny 19,2 nebo 21,6* 400
Raiffeisenbank VISA Classic 22,68 420
Živnostenská banka VISA Credit Classic 15,36 600

* rozdíl klient a neklient banky

**platba 25 % z ceny ročně, pokud je kartou za 3 měsíce uhrazeno min. 3000 Kč vrací se poplatek

Zdroj: banky

Jednoznačnou výhodou kreditní karty je její bezúročné období. Banky jej poskytují v délce od 35 do 55 dní v případě nákupu zboží u obchodníka. Při výběru z bankomatu mají bezúročné období pouze ČSOB a Komerční banka, ostatní hotovost vybranou z bankomatu úročí ihned. Klient, který dlužnou částku splatí v bezúročného období, neplatí ze zapůjčených peněz žádné úroky.

V poslední době banky zmírnily své požadavky a omezení pro vydání kreditní karty. K získání nyní většinou postačuje průměrný příjem, doklad totožnosti a trvalý pracovní poměr. Banky vydání kreditní karty nepodmiňují ani vlastnictvím jejich běžného účtu. Zadlužit se kartou u vlastní banky ale může být výhodné. Proč? Zaprvé kvůli administrativnímu vyřízení žádosti o vydání karty. Pokud vám na daný účet chodí pravidelně výplata od zaměstnavatele, zná banka vaši platební historii a není nutné dokládat výši příjmu. Další výhoda také potěší – některé banky zvýhodňují své klienty nižší úrokovou sazbou.

Kontokorent jako doplněk k účtu

Kontokorent je ve většině bank možné získat jako standardní doplněk k běžného účtu.  V některých případech banky schválení žádosti o kontokorent podmiňují určitou lhůtou, po kterou musí klient účet v bance mít (obvykle nejméně tři měsíce, aby se stačila vytvořit historie účtu). I zde se ovšem pravidla stále více uvolňují.

      Banka Roční úroková sazba v %
Česká spořitelna  12,9
ČSOB 13,9
HVB Bank 14
Komerční banka 19*
Raiffeisenbank 12,8
Živnostenská banka 10,4

* A-konto, Expreskonto, Perfektkonto

Zdroj: banky

Výše povoleného debetu (neboli kontokorentní úvěru čili částky, do které je možné běžný účet přečerpat) se odvíjí od průměrného čistého příjmu (stejně jako u kreditní karty). Banky nejčastěji stanovují kontokorentní úvěrový rámec ve výši jedno až trojnásobku měsíčního příjmu. Překročení povoleného debetního limitu banky trestají vysokou úrokovou sazbou či pokutou. Odkaz na článek o nepovolených debetech naleznete ZDE.

Dárečky (c) profimedia.cz/corbis

Vánoce na dluh jsou dostupnější než loni. Na splátky se dá pořídit skoro všechno. Čtěte ZDE.

Banky svým klientům nabízejí kontokorentní úvěr nezajištěný či zajištěný. U prvního typu není nutné zajištění ručitelem, banka ovšem maximální debetní limit přečerpání účtu povolí jen na nižší částku (např. max. 100 tisíc korun u bonitního klienta). Naopak pokud klient chce získat vyšší limit pro přečerpání, musí jako záruku úvěru použít zajištění ručitelem nebo depozitním vkladem v dostatečné výši.

Kontokorent versus kreditka: kdo vyhrává?

Zopakovali jsme si významné atributy obou úvěrových produktů. Jak tedy vychází jejich srovnání? Jak již bylo řečeno, je hlavní výhodou kreditní karty její  bezúročné období. To ale ocení právě ti, kdo mají přesný přehled o svých financích. Pokud totiž bance nesplatíte dlužnou částku během stanovené lhůty, celá půjčka se prodraží o úroky, které bývají o dost vyšší než v případě kontokorentu. Pohybují se mezi 15 až 26 procenty za rok. Kontokorent je oproti tomu úročen hned od prvního dne přečerpání běžného účtu. Úroková sazba je však značně nižší než u kreditních karet - u většiny bank se pohybuje pod hranicí 15 %.

Rozdíl mezi úvěry najdeme i v systému splácení dlužné částky. U kreditních karet banka stanoví minimální výši splátky (5 - 10 % z vyčerpané částky) a záleží jen na klientovi, zda bude splácet více. U kontokorentu je každý vklad na běžný účet použit primárně k vyrovnání záporného zůstatku. U kontokorentu se banka neptá, jestli klient hodlá příchozí platbou uhradit celý úvěr, nebo jen část. Všechny finance došlé na účet k zaplacení dluhu slouží. Do mínusu však můžete jít samozřejmě znovu, omezením bývá pouze nutnost být „v plusu“ či na nule jedenkrát za rok (v závislosti na tom, kdy jste se do přečerpání dostali poprvé).

A co všudypřítomné poplatky?

Platím!

Kam sáhnout pro levné peníze? Spotřebitelské úvěry: vyplatí se vybírat. Více ZDE

Majitelé kreditních karet se musí připravit na náklady, které se obvykle pohybují v řádu stokorun ročně. "Lepší" kreditky, které jsou spojené s nadstandardními službami (např. VISA Gold vydaná Živnostenskou bankou, ČSOB, nebo ČS), však stojí i několik tisíc korun za rok. Kontokorentní úvěr naopak poskytuje řada bank zdarma či za nízký poplatek (např. 10 korun měsíčně), popřípadě v ceně různých balíčků běžných účtů.

Rozhodnutí, zda volit jako rezervu kreditní kartu, či kontokorentní úvěr, tedy záleží na povaze a potřebách klienta. Kontokorent znamená pro uživatele menší výběr a flexibilitu, neboť je navázán na běžný účet. Kreditní karta je zase spojena s vyššími poplatky. Úrokové sazby bývají u kontokorentu nižší, ovšem není zde bezúročné období.

Jak se tedy rozhodnout?

V určitých případech je vhodné oba nástroje kombinovat. Kreditkou je možné zaplatit nákupy a z běžného účtu provoz domácnosti. Jednou za měsíc pak z výpisu účtu patřícího ke kreditní kartě zjistíte, zda uhradíte celou částku, nebo jen povinnou splátku. Pro zaplacení dluhu u kreditky můžete samozřejmě využít kontokorent, a pokud takto zaplatíte celou dlužnou částku, nebude vám banka počítat úroky z kreditní karty, ale z kontokorentu (a ty jsou nižší).

Který z úvěrů považujete za lepší vy? Rozhodli byste se raději pro kreditní kartu nebo kontokorent? Napište nám, těšíme se na vaše názory.

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hypotéky zdražují, sazby překonaly dvě procenta

Úrokové sazby u hypotečních úvěrů pokračují v pozvolném růstu. Průměrná úroková sazba v dubnu stoupla na 2,01 procenta. Na této úrovni byly sazby naposledy...  celý článek

„Mnoho mladých lidí dnes utrácí hlava nehlava a nemá žádný finanční plán do...
Hypotéku a úvěr splácí déle a dráž. Paradox? Ne, je to výhoda, míní

Existují dva přístupy ke splácení hypotéky. Jedním z nich je splatit hypotéku co možná nejrychleji, druhým pak snížit měsíční splátky na minimum a s...  celý článek

Petr Borkovec
Názor: ČNB zvedá prst oprávněně, Češi si berou hypotéku „na krev“

Půjčit si a pořídit vlastní bydlení je trend dnešní doby. Za vhodnou investici to považuje podle průzkumu 76 procent Čechů. A není divu. Již několik let jsou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.