Žít na dluh se pro dnešního člověka stává samozřejmostí. Stálou finanční rezervu v řádu desítek tisíc na kreditní kartě nebo ve formě povoleného debetu na běžném účtu začíná využívat stále více Čechů. Tyto úvěry mohou totiž využít při nečekaných situacích nebo při větších výdajích, které je čekají právě o vánočních svátcích. Oba typy se zdají podobné a mají mnoho společného. Který z nich je tedy výhodnější? Kdy se vyplatí karta a kdy přečerpání běžného účtu?
Kreditní karta: moderní platební nástroj
Kreditní karty se za poslední dva roky staly jedním ze symbolů moderního bankovnictví. Vydává je většina bank na trh, a to především bonitním klientům, kteří tak získají nepřetržitý úvěr použitelný k libovolným účelům. Svým majitelům tedy nabízejí možnost mít po ruce neustále dostatek peněz. Jaké jsou další důvody hovořící pro jejich pořízení?
| Banka | Karta | Úrok ročně v % | Roční poplatek v Kč |
| Citibank | Stříbrná kreditní karta | 26,4 | 1000** |
| ČSOB | MasterCard Standard | 19,2 nebo 21,6* | 400 |
| Česká spořitelna | Kredit + VISA Classic | 19,8 | 300 |
| GE Capital Bank | Credit Card | 21,48 | 390 |
| HVB Bank | VISA Classic | 23,4 | 0 |
| Komerční banka | InterCard | 18,96 | 350 |
| Poštovní spořitelna | Kreditka Poštovní spořitelny | 19,2 nebo 21,6* | 400 |
| Raiffeisenbank | VISA Classic | 22,68 | 420 |
| Živnostenská banka | VISA Credit Classic | 15,36 | 600 |
* rozdíl klient a neklient banky
**platba 25 % z ceny ročně, pokud je kartou za 3 měsíce uhrazeno min. 3000 Kč vrací se poplatek
Zdroj: banky
Jednoznačnou výhodou kreditní karty je její bezúročné období. Banky jej poskytují v délce od 35 do 55 dní v případě nákupu zboží u obchodníka. Při výběru z bankomatu mají bezúročné období pouze ČSOB a Komerční banka, ostatní hotovost vybranou z bankomatu úročí ihned. Klient, který dlužnou částku splatí v bezúročného období, neplatí ze zapůjčených peněz žádné úroky.
V poslední době banky zmírnily své požadavky a omezení pro vydání kreditní karty. K získání nyní většinou postačuje průměrný příjem, doklad totožnosti a trvalý pracovní poměr. Banky vydání kreditní karty nepodmiňují ani vlastnictvím jejich běžného účtu. Zadlužit se kartou u vlastní banky ale může být výhodné. Proč? Zaprvé kvůli administrativnímu vyřízení žádosti o vydání karty. Pokud vám na daný účet chodí pravidelně výplata od zaměstnavatele, zná banka vaši platební historii a není nutné dokládat výši příjmu. Další výhoda také potěší – některé banky zvýhodňují své klienty nižší úrokovou sazbou.
Kontokorent jako doplněk k účtu
Kontokorent je ve většině bank možné získat jako standardní doplněk k běžného účtu. V některých případech banky schválení žádosti o kontokorent podmiňují určitou lhůtou, po kterou musí klient účet v bance mít (obvykle nejméně tři měsíce, aby se stačila vytvořit historie účtu). I zde se ovšem pravidla stále více uvolňují.
| Banka | Roční úroková sazba v % |
| Česká spořitelna | 12,9 |
| ČSOB | 13,9 |
| HVB Bank | 14 |
| Komerční banka | 19* |
| Raiffeisenbank | 12,8 |
| Živnostenská banka | 10,4 |
* A-konto, Expreskonto, Perfektkonto
Zdroj: banky
Výše povoleného debetu (neboli kontokorentní úvěru čili částky, do které je možné běžný účet přečerpat) se odvíjí od průměrného čistého příjmu (stejně jako u kreditní karty). Banky nejčastěji stanovují kontokorentní úvěrový rámec ve výši jedno až trojnásobku měsíčního příjmu. Překročení povoleného debetního limitu banky trestají vysokou úrokovou sazbou či pokutou. Odkaz na článek o nepovolených debetech naleznete ZDE.
 |
Vánoce na dluh jsou dostupnější než loni. Na splátky se dá pořídit skoro všechno. Čtěte ZDE. |
Kontokorent versus kreditka: kdo vyhrává?
Zopakovali jsme si významné atributy obou úvěrových produktů. Jak tedy vychází jejich srovnání? Jak již bylo řečeno, je hlavní výhodou kreditní karty její bezúročné období. To ale ocení právě ti, kdo mají přesný přehled o svých financích. Pokud totiž bance nesplatíte dlužnou částku během stanovené lhůty, celá půjčka se prodraží o úroky, které bývají o dost vyšší než v případě kontokorentu. Pohybují se mezi 15 až 26 procenty za rok. Kontokorent je oproti tomu úročen hned od prvního dne přečerpání běžného účtu. Úroková sazba je však značně nižší než u kreditních karet - u většiny bank se pohybuje pod hranicí 15 %.
Rozdíl mezi úvěry najdeme i v systému splácení dlužné částky. U kreditních karet banka stanoví minimální výši splátky (5 - 10 % z vyčerpané částky) a záleží jen na klientovi, zda bude splácet více. U kontokorentu je každý vklad na běžný účet použit primárně k vyrovnání záporného zůstatku. U kontokorentu se banka neptá, jestli klient hodlá příchozí platbou uhradit celý úvěr, nebo jen část. Všechny finance došlé na účet k zaplacení dluhu slouží. Do mínusu však můžete jít samozřejmě znovu, omezením bývá pouze nutnost být „v plusu“ či na nule jedenkrát za rok (v závislosti na tom, kdy jste se do přečerpání dostali poprvé).
A co všudypřítomné poplatky?
 |
Kam sáhnout pro levné peníze? Spotřebitelské úvěry: vyplatí se vybírat. Více ZDE |
Rozhodnutí, zda volit jako rezervu kreditní kartu, či kontokorentní úvěr, tedy záleží na povaze a potřebách klienta. Kontokorent znamená pro uživatele menší výběr a flexibilitu, neboť je navázán na běžný účet. Kreditní karta je zase spojena s vyššími poplatky. Úrokové sazby bývají u kontokorentu nižší, ovšem není zde bezúročné období.
Jak se tedy rozhodnout?
V určitých případech je vhodné oba nástroje kombinovat. Kreditkou je možné zaplatit nákupy a z běžného účtu provoz domácnosti. Jednou za měsíc pak z výpisu účtu patřícího ke kreditní kartě zjistíte, zda uhradíte celou částku, nebo jen povinnou splátku. Pro zaplacení dluhu u kreditky můžete samozřejmě využít kontokorent, a pokud takto zaplatíte celou dlužnou částku, nebude vám banka počítat úroky z kreditní karty, ale z kontokorentu (a ty jsou nižší).
Který z úvěrů považujete za lepší vy? Rozhodli byste se raději pro kreditní kartu nebo kontokorent? Napište nám, těšíme se na vaše názory.
