Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Křížové tažení Aleše Hodiny

  0:01aktualizováno  0:01
Přinášíme Vám exkluzivní rozhovor s představitelem sdružení OSMA (Ochranné sdružení malých akcionářů) Alešem Hodinou.
Kupónová privatizace změnila počátkem devadesátých let desetimilionový český národ v něco, co bylo brzy pojmenováno jako „národ akcionářů“. Většina těchto malých akcionářů své akcie již prodala nebo převedla práva s nimi spojená na někoho jiného, ostatní drží své akcie i když s nimi aktivně neobchodují – a příliš se nezajímají o to, co se děje s emitující společností.

Ale je zde hrstka akcionářů, kteří agresivněji sledují své zájmy, vedoucích soudní spory v naději, že ochrání hodnotu svých akcií. Aleš Hodina je jedním z nejznámějších. Stal se předním ochráncem práv minoritních akcionářů - po Martinu Mosingerovi, legendárnímu odpůrci prodeje monopolního SPT Telecomu (nyní Českého Telecomu) mezinárodnímu konsorciu TelSource v roce 1995 – když bojoval za odchod manažerů investičního fondu Trend v roce 1996. Později blokoval 10 miliardové navýšení kapitálu Komerční banky, přestože se v té době pod tíhou špatných úvěrů potácela na pokraji nesolventnosti. Podobnou věc provedl Investiční a poštovní bance na přelomu let 1999 a 2000.

Někteří ekonomové a právníci považují za nebezpečné a veřejně obchodovatelným společnostem a jejich majoritním vlastníkům život ztěžující to, že někteří lidé chrání práva minoritních akcionářů vznášením pochybností a obvinění na valných hromadách nebo při otevírání podílových fondů.

Ti na druhé straně bojiště argumentují tím, že je dobré když „křižáci“ zviditelní nečestné a pohrdavé chování společností vůči „těm malým“.

Kolují zvěsti, že někteří z těchto akcionářů si udělali výnosný obchod z toho, že podávají žaloby (nebo tím hrozí) dokud společnosti neustoupí a nevyplatí je k jejich spokojenosti.

Hodinova nejznámější kauza se týkala Komerční banky, ve které zablokoval navýšení kapitálu státem o 9,5 miliardy Kč když byla v sázce stabilita ústavu. Stát, jako akcionář číslo jedna, musel zvolit náhradní řešení. Náměstek předsedy vlády Pavel Rychetský nakreslil velmi nelichotivý obrázek, pravděpodobně zobrazující Hodinu a řekl: „Je to nějaký minoritní akcionář který vlastní všeho všudy tři akcie… Věřím, ačkoli to nemohu dokázat, že tato žaloba byla podána pouze proto, aby přinutila majoritního akcionáře dohodnout se mimosoudně. Možná by ji stáhnul, kdybychom mu (něco) zaplatili. Ale to je směr kterým se vláda nevydá.“

O svých donkichotských dobrodružstvích, některých nekonečných soudních procesech a o své vedoucí pozici v Ochranném sdružení malých akcionářů (OSMA) hovořil Aleš Hodina s redaktorem PBJ Vladimírem Kuchařem.

Otázka: Účastnil jste se mnoha významných soudních případů. Jak jste se k tomu všemu dostal?

Odpověď: Začal jsem investovat do akcií během kupónové privatizace. A při situaci která na českém kapitálovém trhu panuje jsou samozřejmě často s investicemi problémy – bohužel. A já jsem typ člověka, který se nepodvolí všemu a tak jsem se o to začal zajímat. Když vidím problém, většinou se do jeho řešení zapojím místo abych se stáhl zpět.

Otázka: Jaký byl Váš první případ?

Odpověď: V roce 1996 jsem pomohl vymanit investiční fond Trend z rukou lidí spojených s Karlovarskou brokerskou, kteří jej neskutečným způsobem tunelovali.

Otázka: Kolik to celkem bylo případů?

Odpověď: Nepočítal jsem je, ale bylo to mezi 10 a 20 případy, myslím.

Otázka: Co si myslíte o lidech, kteří věří tomu, že Vaše aktivity nemají nic společného s ochranou malých akcionářů a že to děláte jen pro peníze?

Odpověď: Co na to mám říct?… Nechci vypadat jako spasitel nebo něco takového. Dostal jsem se do těchto případů protože jsem akcionář těchto společností a mé investice jsou v ohrožení. Takže prvotní motiv je ten samý jako u každého jiného investora: ochránit svou vlastní investici. Ale je to přínos i pro ostatní akcionáře, když někdo vystoupí dopředu proti něčemu co není přímo proti společnosti.

Otázka: V kolika společnostech vlastníte akcie?

Odpověď: Vlastním akcie mnoha společností. V některých případech je to jen několik kusů akcií, řekněme jen na zkoušku. V jiných společnostech mám větší podíl. Liší se to.

Otázka: Kolik jste zaplatil na soudních poplatcích?

Odpověď: V řádu desítek tisíc korun.

Otázka: Kolikrát se s Vámi společnost mimosoudně vyrovnala?

Odpověď: Žádná ze společností jejichž akcie jsem vlastnil se se mnou nevyrovnala. Takovou věc jsem ani nepožadoval a ani nedoporučoval. Nemohu říci, že jsem nikdy neprodal žádné akcie, ale mohu říci, že jsem nikdy neprodal akcii žalovanému (společnosti) výměnou za stáhnutí žaloby.

Otázka: Kolik případů jste vyhrál?

Odpověď: Bohužel situace je taková, že většina případů je stále v průběhu, protože soudy pracují pomalu. Takže to nemohu ještě posoudit. V některých případech rozhodly soudy v můj prospěch, v některých proti mně. Například v dobře známé kauze Komerční banky rozhodly české soudy proti mně, i když Vrchní soud konstatoval, že bylo hrubě porušeno právo – soudce potom ovšem nepochopitelně rozhodl, že toto porušení nemělo žádné důležité následky. Bohužel Ústavní soud se odmítl tímto zabývat a tak se tímto případem nyní zabývá Evropský soudní dvůr ve Štrasburgu. Toto považuji za důležitý případ a byl bych rád, kdyby byl nějak vyřešen.

Otázka: Ospravedlněním právního blokování rozhodnutí valné hromady bývá často mimo jiné i argument, že akcionář nevěděl o konání valné hromady. Zákon požadoval, aby společnosti informovali investory o konání valné hromady inzeráty zveřejněnými ve dvou celostátních denících. Někteří akcionáři oponovali, že nejsou povinni kupovat si noviny každý den. Nemyslíte si, že takový důvod je ke zrušení valné hromady poněkud hloupý?

Odpověď: Myslím si, že je to trochu přitažené za vlasy. Na druhou stranu faktem je, že právo bylo v tomto smyslu zneužíváno. Nový zákon to vyřešil tak, že společnost si musí zvolit pevně jeden deník tak, aby akcionáři věděli, kde požadované informace hledat.

Otázka: Jste členem prezidia Ochranného sdružení malých akcionářů (OSMA). Co je jeho úkolem?

Odpověď: Takzvaná „velká“ OSMA se zabývá základnějšími problémy, jako například legislativou. V současné době pracuje na dodatku k Obchodnímu zákoníku a pomáhá „malým“ OSMÁm. Malé OSMY jsou asociace malých akcionářů jednotlivých společností.

Otázka: Jak vznikla myšlenka sdružení OSMA? Byli jste inspirování podobnými asociacemi v zahraničí?

Odpověď: Samozřejmě že jsme byli, například obdobným sdružením v Německu, kde je ochrana malých akcionářů velmi dobře rozvinuta.

Otázka: Zaznamenali jste za dobu, po kterou se této činnosti věnujete, nějakou změnu v chování majoritních akcionářů vůči těm minoritním?

Odpověď: Řekl bych minoritnímu. Myslím, že nejzřetelnější pokrok nastal v roce 1998, a že vývoj v posledních dvou letech byl pozitivní. Ale pozvolna se zpomaloval. Možná je to odraz státní politiky. Když se podíváte na stát, reprezentovaný Fondem národního majetku, rozhodující nesprávně v kauze Komerční banky a podobně u Aera Holdingu, a na případ Škody Plzeň který je vyšetřován policií – vidíte že stát nedává právě nejlepší příklad. Dalším příkladem arogance moci je, že stát prosadil zákon, který říká, že v případě prodeje majoritního státního podílu nemusí nový majitel vykupovat akcie malých akcionářů. Věřím že toto by mělo být zrušeno Ústavním soudem.

Otázka: Jak hodnotíte chování firem? Myslíte si, že je zde stále prostor pro kritiku?

Odpověď: Myslel jsem si, že některé věci v roce 2001 budou nemožné, ale realita je jiná. Myslím, že čas kdy nebudou žádné problémy není vůbec blízko.

Originál v anglickém jazyce si můžete přečíst na stránkách PBJ zde.
Chcete-li pravidelně využívat informace od Prague Business Journal, klikněte zde.

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Přichází renesance úvěrů ze stavebního spoření? Rozhodne o tom ČNB

Zdá se, že úvěry ze stavebního spoření jsou opět v kurzu. Naznačují to údaje o nově poskytnutých úvěrech i aktivity stavebních spořitelen přizpůsobit svoji...  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky se usadily na hladině dvou procent, zdražují pozvolna

Hypotéky opět zdražily, ale jen mírně. Průměrné úrokové sazby poskočily v červnu na 2,04 procenta. Objemy i počty uzavřených hypoték kopírují květnové výsledky.  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky zdražují, sazby překonaly dvě procenta

Úrokové sazby u hypotečních úvěrů pokračují v pozvolném růstu. Průměrná úroková sazba v dubnu stoupla na 2,01 procenta. Na této úrovni byly sazby naposledy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.