Stavební spoření se v ČR za devět let své existence velmi rozšířilo, smlouvu o stavebním spoření má nyní uzavřenu asi 45% všech obyvatel. Vybírat si můžeme z nabídky produktů šesti stavebních spořitelen, které u nás působí. Každý, kdo si chce novou smlouvu uzavřít však na začátku stojí před otázkou, jakou spořitelnu si vybrat.
Podle čeho se rozhodovat? Kde je možné získat nejvyšší úroky nebo nejlevnější a nejrychlejší úvěr? Jsou mezi spořitelnami velké rozdíly?
Do budoucna se počítá s tím, že bude doceněna hlavní výhoda stavebního spoření a tou je možnost získat úvěr na financování bytových potřeb. Tento úvěr je úročen nízkou a fixní úrokovou sazbou a nárok na něj má ze zákona každý za předpokladu, že bude zajištěna jeho návratnost. Většina lidí však chce v současné době stavebního spoření využít pouze jako výhodného způsobu zhodnocení peněz. Co tedy vzít v úvahu?
Kdo úvěr nepotřebuje a je si tím jistý i do budoucna, bude brát v úvahu výši úrokových sazeb z vkladů a výši poplatků. Nemusí se zabývat tím, jak přísné jsou podmínky pro přidělování úvěrů.
Úrokové sazby z vkladů
Dříve spořitelny zvýhodňovaly tzv. přátelské klienty, kteří se vzdali úvěru ze stavebního spoření. Za to jim většina spořitelen nabízela úrokové zvýhodnění v podobě navíc připsaných úroků nebo zvýšených úrokových sazeb. Postupem času, vzhledem k celkovému snížení hladiny úrokových sazeb na trhu, tato zvýhodnění všechny spořitelny odstranily nebo alespoň snížily. Dnes je v různé podobě nabízejí spořitelny HYPO, Raiffeisen a Wüstenrot.
Současné maximální úrokové sazby pro klienty, kteří nečerpají úvěr:
| ČMSS | 3% |
| HYPO | 4%, je ale nutné splnit několik nutných podmínek |
| Raiffeisen | 4%, pouze pro spořicí tarify D-01 a M-01 |
| Stavební spořitelna ČS | 3% |
| VSS KB | 3% |
| Wüstenrot | 3% + 40% připsaných úroků navíc, ale až po 7 letech spoření |
Nejvyšším poplatkem, který je třeba spořitelně zaplatit, je úhrada za uzavření smlouvy. Ve většině případů je stanovena ve výši 1% z cílové částky. Z této konstrukce pak vyplývá snaha spořících účastníků sjednat si cílovou částku co nejnižší, tak aby platili co nejnižší vstupní úhradu. Cílová částka nesmí být přespořena, musí se do ní „vejít“ vklady i s úroky a státní podporou, nelze ji tedy sjednat příliš nízkou bez ohledu na plánované spoření.
Pokud by k přespoření došlo, cílová částka by musela být zvýšena. Se zvýšením by však mohly nastat i určité problémy: spořitelna může navýšení odmítnout, nebo může mít stanovenu minimální částku, o kterou se cílová částka musí navýšit. Je tedy také dobré přihlédnout k tomu, zda je možné pružně měnit podmínky původně sjednané ve smlouvě.
Spořitelny mají v obchodních podmínkách stanoveno, kolik má účastník minimálně
pravidelně spořit. Bývá to 0,3% až 0,5% cílové částky. Spořit lze více, spořitelny budou většinou tolerovat, když bude celá částka uložena jednou ročně. Některým spořitelnám je úplně jedno, zda účastník spoří nebo ne. (Tuto benevolenci lze využít při poněkud "vychytralé" strategii každoročně uzavíraných smluv, kdy se na účet uloží první vklad až po pěti letech spoření. I zde je ale nutné ihned zaplatit úhradu za uzavření smlouvy, aby spořitelna smlouvu nevypověděla.).
Informace o současných tarifech stavebních spořitelen naleznete pod jejich logy v odkazu "více informací"
Poplatek za vedení účtu je v současnosti u všech spořitelen ve výši 160 Kč až 180 Kč, není tu tedy žádný rozdíl, který by stál za úvahu, a poplatek za zaslání výpisu z účtu je minimální nebo nulový. Výjimkou je snad jen M-01 tarif pro mládež u Raiffeisen spořitelny, kde je v současnosti vedení účtu zcela zdarma. Poplatky ale nejsou záležitost trvalá, mohou se aktuálně měnit zveřejněním nového sazebníku úhrad.
Současná výše úhrad za uzavření smlouvy v % z cílové částky:
ČMSS
1%
HYPO
1% nebo 1,6%*
Raiffeisen
1%, u M-01 tarifu (do 25 let) 0,75%
Stavební spořitelna ČS
1%
VSS KB
1%, u Junior programu (do 29 let) 0,75%
Wüstenrot
1%
* s vyšším poplatkem jsou spojeny určité výhody
Jsou tyto rozdíly významné?
Jaký je za těchto současných podmínek vlivem výše úrokových sazeb a poplatků rozdíl mezi celkově naspořenou sumou u „nejlepší“ a „nejhorší“ spořitelny po pěti letech spoření? Při pravidelném ukládání 1 500 Kč měsíčně necelé 3 000 Kč, při ukládání 5 000 Kč měsíčně by byl rozdíl již kolem 9 000 Kč.
Průměrné měsíční vklady v ČR jsou nižší než 1 500 Kč, v průměru tedy bude rozdíl naspořených částek v různých spořitelnách nižší než 3 000 Kč. Pro někoho je to částka velká, pro někoho ne.
Podle čeho jste si vybrali stavební spořitelnu? Nechali jste si poradit od svých známých, kteří již měli se stavebním spořením své zkušenosti? Myslíte si, že při spoření bez úvěru je výběr správné spořitelny důležitý nebo ne?
