Peníze, úspory

Peníze, úspory | foto: Profimedia.cz

Kterým investicím důvěřují Češi nejvíce?

  • 11
Čeští investoři jsou stále považovaní za velmi konzervativní, vyznačující se neochotou riskovat peněžní prostředky investováním na kapitálových trzích. Čechům už nestačí jen pochybná jistota termínovaných vkladů, které nepřinášejí žádné zisky. Kde tedy zhodnocují své peníze?

Zvyky investorů se v čase mění a Česká republika v tomto směru určitě není výjimkou. Zatímco ještě před několika lety lidé o investicích moc nepřemýšleli a většina prostředků skončila v bankách na termínovaných účtech, v současné době na sebe berou střadatelé větší zodpovědnost. Podíl termínovaných vkladů v bankách pomalu klesá a štafetu přebírají jiné, výnosnější alternativy.

Doslova hitem posledních tří let bylo stavební spoření, jehož tempo růstu však v minulém roce a na začátku roku letošního začalo mírně pokulhávat a jeho potenciál se zdá být vyčerpán. Dalším způsobem zhodnocení prostředků, který má do budoucna velmi velký potenciál, je penzijní připojištění. Jeho podíl je v celkovém měřítku vůči ostatním produktům stále ještě relativně malý, stále více lidí si však uvědomuje potřebu zajištění příjmu v důchodovém věku a rychle rostoucí objem peněz v tomto odvětví je toho důkazem.

Za první tři měsíce letošního roku rostly nejrychlejším tempem vklady do podílových fondů (+ 7 %) a pokračují tak v trendu nastoleném v minulém roce, kdy za dvanáct měsíců se majetek ve fondech bezmála o třetinu a jejich podíl na celkových úsporách domácností v ČR výrazně sílí.

V průběhu prvního čtvrtletí letošního roku přibylo do podílových fondů 14,5 mld. Kč, čímž se majetek ve fondech dostal až k hranici 240 mld. Kč. Z toho tvoří prostředky fondů společností sdružených v Asociaci fondů a asset managementu (AFAM) 141,9 mld. Kč (nárůst majetku o 6,7 mld. Kč) a do fondů společností Asociace pro kapitálový trh (AKAT) zatím střadatelé uložili 97,8 mld. Kč (přírůstek 8,1 mld. Kč). Meziroční růst tedy činil 58,5 mld. Kč. Nabídka podílových fondů v ČR se v prvním kvartálu rozšířila o 106 produktů a investorům je tak k dispozici přes 1200 podílových fondů. Nárůst počtu zaznamenávají především fondy zahraniční.

¨

Zdroj: AKAT, AFAM

Které fondy nejvíc táhnou?

Dobrou zprávou je, že domácí střadatelé se konečně začali osmělovat a více se soustřeďují na nákupy podílových listů akciových, smíšených, nebo fondů fondů. Domácím fondům (AFAM) v poslední době jasně kralují v oblíbenosti fondy fondů, do nichž investoři za první tři měsíce letos vložili přes 3 mld. Kč. Fondy fondů se začaly prosazovat po zavedení profilových fondů domácími investičními společnostmi. Ty navíc profilovým produktům velmi výrazně pomáhají svými marketingovými aktivitami, a tak se vlastně není čemu divit. Zejména pro nezkušené investory to není špatná volba.

Mezi fondy AKAT si ovšem jasné vedení udržují fondy zajištěné (za 1Q 06 +4,5 mld. Kč), které zase mohou fungovat jako odrazový můstek pro začínající investory v zahraničních měnách (ale nejen v nich, řada zajištěných fondů je dostupných také v CZK). Výhodou a lákadlem pro investory je skutečně široká nabídka a množství zajímavých novinek, jejichž největšími „zásobovači“ jsou zejména společnosti ČSOB/KBC (v CZK) a HSBC (USD, EUR, GBP,…). Výsledky některých vybraných fondů dokazují, že v posledních letech to nemusela být špatná volba, uvidí se ale, jak se zajištěným fondům bude dařit v období pádů akciových trhů.

Prakticky shodný přírůstek u fondů AKAT i AFAM (+1,8 mld. Kč) v prvním čtvrtletí zaznamenaly fondy smíšené. Zejména u domácích investorů tak po obdobích nezájmu ze strany investorů se tak těmto fondům dostává zvýšené, a nutno říct zasloužené, pozornosti. Smíšené fondy, kombinující vlastnosti rizikových a konzervativních produktů mohou být velmi dobrým řešením pro dlouhodobé investory, fungujíce jako spořící produkty.

Zvyknou si investoři na akcie?

Velkou oblibu si v posledních měsících získávají akciové podílové fondy. Růst jejich majetku úzce souvisí s optimistickou situací na akciových trzích, zejména ve střední a východní Evropě a jiných rozvíjejících se trzích, v posledních několika letech. Investoři si zkrátka uvědomili, že investováním do konzervativních a málo výnosných produktů ztrácejí mnohem víc, než když by krátkodobě klesaly výnosy dynamických fondů (akciových, některých smíšených).

Přestože je výkonnost akciových a dynamických smíšených fondů v posledních měsících kvůli vývoji na světových akciových trzích relativně nepříznivá, nejsou produkty s vyšší mírou rizika špatným řešením. Investoři si alespoň lépe uvědomí potřebu diverzifikace prostředků do více tříd aktiv. Z pohledu chování investorů je největším rizikem zanevření investorů na akcie právě v momentě, kdy se trhy dostanou na dno a začnou pomalu růst. Zejména investoři s dlouhým investičním horizontem ukládající prostředky pravidelně by si měli uvědomit, že nákup podílových listů za nízké ceny je pro ně z dlouhodobého hlediska výhodný.

Pokles zájmu pronásleduje fondy dluhopisové a zejména fondy peněžního trhu. Prvně jmenované sice ještě začátkem roku zaznamenaly mírné přírůstky, poslední měsíce ale ukazují silný pokles zájmů o dluhopisy jako konzervativní složku portfolia. Dluhopisovým fondům nenahrává ani zhoršená výkonnost, která je důsledkem růstu úrokových sazeb v USA, západní Evropě a také u nás.

Peněžní trh už není atraktivní

Ztrátou důvěry investorů nejvíce trpí fondy peněžního trhu, které jako jediné zaznamenaly v prvním čtvrtletí pokles majetku z důvodu zpětných odkupů. Fondy AFAM ztratily 474 mil. Kč, fondy AKAT pak 129 mil. Kč. Na jedné straně je odchod z peněžních fondů dosti logickým krokem, zejména když fondy v ročním vyjádření jen stěží překonávají inflaci a výnos na termínovaných vkladech. Na druhou stranu jsou ale v současné době, kdy akcie i dluhopisy nepředvádějí výkony hodné jejich pověsti, fondy peněžního trhu dobrou alternativou plnící zajišťující funkci v portfoliu. I přes momentální nepřízeň investorů však „peněžáky“ stále tvoří polovinu všeho majetku v podílových fondech.

Myslíte si, že podílové fondy budou v budoucnu lídrem na trhu investic? Který způsob zhodnocení peněz má podle vás do budoucna nejlepší perspektivy?