Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Kupní síla Čechů je nejvyšší za 10 let. Deset okresů je chudých

  • 129
Zatímco v letech 2011 až 2013 obracely mnohé české domácnosti každou korunu, aby se vyrovnaly s recesí, po tříleté stagnaci kupní síla obyvatel roste. V současné době je nejvyšší za posledních 10 let.

Potvrzuje to aktuální studie společnosti Gfk, která monitoruje spotřebitelské chování Čechů. Hlavním důvodem, proč mají Češi více peněz na útratu, je celkový růst ekonomiky. V letošním roce dosahují disponibilní příjmy v České republice 82 miliard eur, což je v přepočtu 2,214 bilionu korun.

„Maloobchodní tržby rostou přímo úměrně s důvěrou spotřebitelů. Spotřebitelé mají menší strach ze ztráty zaměstnání a mají do budoucnosti pozitivnější očekávání, co se týče svých finančních možností,“ komentuje růst kupní síly Šimon Dvorský z Gfk.

„Čeští spotřebitelé v předchozích letech vnímali, jak se vše kolem nich zdražuje, přehodnotili své nákupní zvyklosti a nakupovali s mnohem větší rozvahou. Zlom nastal přibližně před dvanácti měsíci, kdy jsme již na konci loňského roku na řadě kategorií pozorovali stoupající prodeje. Tento trend od té doby pokračuje. Je vidět, že se důvěra Čechů v pozitivní budoucnost prohlubuje. Češi začali nejenom více investovat do kvalitních potravin, ale uskutečňují i dlouho odkládané nákupy zbytného sortimentu,“ konstatuje Pavla Hobíková, mluvčí společnosti Globus.

V kupní síle jsme v Evropě na 26. místě

Ve srovnání s vyspělými evropskými jsme však stále chudým krajem a nemáme moc na vyskakování. Průměrný Čech disponuje s příjmy, které jsou jen na úrovni 56,8 procent evropského průměru. Z celkového počtu 42 zemí, kde se kupní síla sleduje, letos drží Češi 26. příčku. Ale do určité míry zde svou roli hraje euro.

„Je nutné si uvědomit, že v roce 2011 byla cena eura okolo 24 korun, kdežto nyní je to zhruba 27 korun především díky intervencím ČNB. Kdyby se zachoval ekvivalentní kurz, tak by kupní síla ve skutečnosti v tomto porovnání povyrostla. Nicméně je pravda, že s ohledem na průměrná evropská data máme stále co dohánět a ekonomika některých středoevropských a východoevropských zemí, se kterými se nejčastěji porovnáváme, roste rychleji než ta česká,“ říká analytik Šimon Dvorský.

Akční slevy umí Češi dobře využít

Trend, kdy mnohé české domácnosti začaly pravidelně nakupovat v akčních nabídkách, nadále pokračuje. Některé akční zboží se přitom v průběhu letošního roku dalo pořídit s 50% nebo dokonce až s 90% slevou.

„Češi velmi rádi prohlížejí akční letáky a hledají zboží v akci. Určitě nepociťujeme snížený zájem o slevy oproti předchozím letům. Lidé se naučili nakupovat podle letáků a slevy aktivně vyhledávají. Velká část našich uživatelů vyhledává například letáky s předstihem. Letáky, které platí od středy, si uživatelé nejčastěji prohlížejí už v úterý, aby se připravili, co bude druhý den v akci,“ říká marketingová manažerka Zuzana Štěpánková ze srovnávače AkčníCeny.cz.

Fakta:

  • Největší slevy může zákazník najít v řetězcích s nábytkem nebo domácími potřebami. Jedná se většinou o drobné dekorace nebo nádobí (například svícen, polštář, hrnek, deka apod.) – slevy dosahují až 90 %, nábytek lze koupit až se 75 % slevou.
  • V potravinách vítězí nealko nápoje: kolové nápoje (až 60 %), káva (až 60 %) nebo sladkosti (až 60 %) – takto vysoké slevy nejsou neobvyklé, najdeme je každý týden. Za poloviční cenu koupí zákazníci také často trvanlivé potraviny (těstoviny, konzervy), ovoce a zeleninu, kečup nebo majonézu a teď před Vánoci velmi často Heru.
  • V drogerii koupí zákazník některé položky s 50% a vyšší slevou (toaletní papír, prací prášek, prací gel, tablety do myčky, sprchové gely, čisticí prostředky).
  • Potraviny a drogistické zboží lze koupit za poloviční ceny každý týden – vždy od jinou značky nebo v jiném řetězci. Obecně ale můžeme říct, že když chceme koupit například rozpustnou kávu s 50% slevou, nebude problém najít obchod, kde ji mají.

zdroj: analýza srovnávače AkčníCeny.cz

„Ačkoliv v anketách odpovídají spotřebitelé jinak, pravdou je, že nejčastěji hledanou položkou v akčních nabídkách je pivo. Dále Češi často hledají kávu, víno, mléko, máslo, mobilní telefony, televize, notebooky, matrace nebo grily a nábytek včetně zahradního,“ přibližuje Zuzana Štěpánková. „Drogistické zboží zákazníci nakupují již téměř výhradně v těchto akcích. V případě, že se to spotřebitelům vyplatí, jsou schopni se do značné míry i předzásobit,“ poznamenává Pavla Hobíková.

Kvalita výrobků začíná hrát větší roli

Podle obchodníků je cena stále jedním z hlavních kritérií, zda zákazník produkt koupí, či nikoliv. „To platí především u promočního zboží, kdy zákazníci jsou schopni rozpoznávat ceny mezi jednotlivými řetězci. Na druhou stranu můžeme potvrdit, že kvalita výrobků začíná hrát stále větší a větší roli. Vidíme také větší poptávku po vínech a všeobecně po čerstvých potravinách, jako je pečivo, ovoce, zelenina a maso,“ říká Tomáš Martiňák, marketingový manažer společnosti Tesco. A dodává, že zvlášť u potravin zákazníci začínají výrazněji poměřovat kvalitu výrobků vůči ceně a například v sortimentu pečiva se mnohem více zajímají o to, zda je výrobek přímo z pekárny, nebo je to takzvaný rozpek.

„I přesto, že je stále velká část zákazníků citlivá na cenu, roste také počet těch, pro které je důležitý původ a složení potravin,“ přibližuje Pavla Hobíková, mluvčí společnosti Globus. Zároveň potvrzuje, že Češi začali více investovat do kvalitních potravin. „V poslední době roste spolu s obecným zájmem o zdravý životní styl i zájem zákazníků o různé skupiny těchto potraviny. Lidé jsou již lépe informovaní a vnímají přidanou hodnotu těchto potravin,“ dodává Hobíková.

„Hlavní změnu vidíme v nástupu on-line nakupování, kdy se postupně část nákupního košíku přesouvá do tohoto segmentu. Jedná se především o sortiment nepotravinového zboží a potravin s delší záruční dobou, i když i sortimentu čerstvých potravin v rámci on-line prodeje zákazníci také přicházejí stále více na chuť. Zároveň je vidět, že zákazníci vnímají velmi pozitivně novinky a inovace, jakou jsou samoobslužné pokladny nebo Scan & Shop aplikace, které zákazníkům usnadňují nákup,“ říká Tomáš Martiňák.

Chudé a bohaté kraje se proměňují

Nejvíce na útratu mají Pražané. Hlavní metropole je co do kupní síly tradičně nejbohatší oblastí České republiky. Přestože jsou v hlavním městě vysoké životní náklady, Pražané disponují oproti celorepublikovému průměru příjmy, které jsou o 31,3 % vyšší. Naopak nejhlouběji do kapsy mají lidé žijící v Bruntálu, Jeseníku a Děčíně.

Kde je nejvyšší a kde nejnižší kupní síla v ČR
ObecHodnota indexu v %ObecHodnota indexu v %
Praha 131,3Děčín84,2
Praha-západ118,0Jeseník83,6
Praha-východ116,6Bruntál82,0
Zdroj: Kupní síla v okresech a obcích v ČR 2016, Gfk Czech (v přepočtu na obyvatele, hodnota indexu ČR=100)

Rozdělení Česka na „bohatý západ“ a „chudý východ“ však již tolik neplatí jako před několika lety. „Opravdu toto jednoduché rozdělení pomalu přestává platit a je vidět, že některé regiony díky rostoucí ekonomice generují více finančních prostředků, než tomu bylo v minulosti. Příkladem může být oblast jižní Moravy, která dříve patřila mezi ty méně bohaté kraje, ale v poslední době poměrně zřetelně posiluje,“ potvrzuje Šimon Dvorský.

Mezi deseti okresy s nejnižším indexem kupní síly je pět z Čech a pět z Moravy. Nejslabšími okresy jsou Bruntál, Jeseník, Děčín, Teplice a Chomutov. V roce 2011 přitom bylo na Moravě z deseti nejslabších okresů plných devět a v roce 2013 jich bylo sedm.

V průběhu posledních šesti let výrazně posílila kupní síla především na Blanensku, Hodonínsku a Znojemsku. Bohatnou však i další oblasti, například Plzeňský region a některá města ve středních Čechách, zejména okresy Kolín, Kutná hora, Nymburk, Rakovník a Kladno. „Na druhé straně se v posledních sedmi letech jako stagnující ukazuje většina okresů jižních Čech, severozápadní Čechy a severní Morava,“ uzavírá Šimon Dvorský.