Nepřijmout kuřáka do zaměstnání kvůli jeho závislosti není podle Evropské komise projev diskriminace. Čeští příznivci nikotinu se však zatím nemusí obávat - firmy v Česku jsou až překvapivě tolerantní.
Když Vladimír Špidla v roli komisaře pro sociální záležitosti letos v létě v Bruselu prohlásil, že zaměstnavatel může v inzerátech výslovně odmítnout zaměstnat kuřáka, aniž poruší evropská antidiskriminační pravidla, mnoha vyznavačům tabáku zhořkla cigareta v ústech. Slova, která potvrdila i mluvčí Evropské komise Katharina von Schnurbeinová, však mohou nechat české kuřáky relativně v klidu.
Zatímco vedení Světové zdravotnické organizace nedávno prohlásilo, že propříště už nebude do svého ženevského ústředí přijímat milovníky nikotinu, firmy působící v Česku se při výběru zaměstnanců o tuto stránku uchazečovy osobnosti většinou nezajímají.
„Vybíráme zaměstnance pro zhruba šest set firem, ale s požadavkem na nekuřáky se setkáváme hodně výjimečně. Současný český trh práce velice trpí rostoucím nedostatkem lidí s kvalifikací, kterou firmy potřebují. Proto, když společnost najde dobrého pracovníka, který splňuje její profesní požadavky, otázku kuřáctví považuje za nepodstatnou,“ říká Jiří Halbrštát z personální agentury Manpower.
Životopisy o kouření raději mlčí
Zatímco lidé neholdující cigaretám považují často své nekuřáctví za kladnou charakterovou vlastnost a uvádějí ho v životopisech, kuřáci o své závislosti většinou mlčí. „Během několika let praxe jsem se setkala pouze dvakrát s tím, že se uchazeč označil za silného kuřáka. Pokud při pohovoru zjistí, že se hlásí na nekuřácké pracoviště, záleží na jeho zodpovědném uvážení, zda mu síla jeho závislosti dovolí bezproblémově v takových podmínkách fungovat,“ říká konzultantka Ivana Pospíšilová ze společnosti Employees Management Organization.
Kuřácký návyk se může stát uchazeči osudným jen v případě, že sice splňuje odborné požadavky, ale na první pohled je vidět, že svou závislostí strádá. „Pokud je někdo na pohovoru výrazně cítit kouřem, je mi to nepříjemné. Nevypadáli však uchazeč kvůli kouření opotřebovaně či zničeně, nepřijde mi tento aspekt důležitý. Někteří lidé smrdí, i když nekouří, a nikdo o tom jako o problému nediskutuje,“ říká s úsměvem konzultantka Kristýna Hovadíková z agentury Manpower.
Podle Ivany Pospíšilové také záleží na míře předvídavosti firmy, která by v osobě kuřáka odmítla například schopného manažera.
Kolik firmu stojí kuřák?
Odpůrci kouření často argumentují výzkumy odborníků, které tvrdí, že příznivci nikotinu způsobují firmě větší náklady než nekuřáci. Podle údajů České koalice proti tabáku jsou pracovní absence kuřáků zhruba o 50 procent vyšší oproti nekuřákům. „Ve výrobních podnicích pracovníci vybíhají v zimě kouřit před budovy bez bund a lidé z personálního oddělení mají pak většinou přesný přehled, kdo z nich brzy vstoupí do stavu nemocných,“ vypráví o zkušenostech jejích klientů Kristýna Hovadíková. Kuřáci během denní pracovní doby průměrně prokouří až 40 minut.
Dále jim častěji hrozí předčasný odchod do důchodu v důsledku nemoci a vyšší riziko úrazů. „Roční náklady spojené se zaměstnáváním kuřáka byly v Kanadě vyčísleny v přepočtu zhruba na 70 tisíc korun. Z ekonomického hlediska je nekuřáctví výhodné i pro stát, protože úbytek vybraných daní při omezení prodeje cigaret by byl nižší, než náklady na léčbu nemocí v důsledku kouření,“ tvrdí lékařka Kateřina Langrová, ředitelka České koalice proti tabáku.
Ekonomické ztráty hrozí firmám i z jiné strany. Podle odborníků má prý 11 procent požárů na pracovištích příčinu v zapálené cigaretě, náklady na provoz firmy zvyšují i častější malování, výměny zašlých podlahových krytin či propálených záclon. Cigaretový kouř nedělá dobře ani počítačové technice.
Nekuřáci hájí své zájmy stále hlasitěji
Podle českého zákoníku práce jsou zaměstnanci povinni nekouřit na pracovištích, kde pracují také nekuřáci.
Osvícené firmy řeší tuto situaci zaváděním kuřáren, jinde umožní vyznavačům nikotinu věnovat se své zálibě na chodbách firmy, což v konečném důsledku nekuřákům stejně vadí.
„Z našich průzkumů vyplývá, že téměř 70 procent českých zaměstnanců bylo během své kariéry nuceno pracovat v zakouřeném prostředí, ačkoliv sami nechtěli,“ říká Kateřina Langrová.
Stoupá také počet uchazečů o zaměstnání, kteří práci v nekuřáckém prostředí uvádějí přímo jako svůj požadavek při přijímacích pohovorech.
Zajímavostí může být fakt, že výsledky výzkumu Nekuřácké pracoviště, který proběhl před třemi roky, ukázaly, že 50 procent kuřáků by změnu pracoviště na nekuřácké přijalo v podstatě bez problémů. Až pro 60 procent z těch, kteří chtějí s kouřením skoncovat, by bylo nekuřácké pracoviště novou šancí, jak se svého návyku navždy zbavit.
Kouření ve faktech
- V České republice umírá denně 50 lidí na následky kouření.
- Průměrný kuřák si kouřením zkrátí život o 15 let.
- Na následky kouření zemře každý druhý kuřák, z toho polovina ve středním věku.
- Kouření lehkých („light“) cigaret nesnižuje riziko, naopak zvyšuje riziko agresivnějších forem rakoviny plic.Ženy kouřící v těhotenství s větší pravděpodobností porodí dítě, které bude mít nižší váhu, narodí se předčasně, bude více plakat a méně spát.
- Děti kuřáků jsou náchylnější k zánětům průdušek, zápalu plic a astmatu než děti nekuřáků.
Zdroj: Česká koalice proti tabáku
 |
PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz |
