Operativní leasing

Leasingové financování se stalo v České republice velmi oblíbené. V drtivé většině se u nás zatím jedná o leasing finanční, avšak vedle něj existuje i leasing operativní. Jeho obliba sice pomalu stoupá, ale stále je podstatně nižší než v ostatních zemích vyspělého světa.

Pokud vám někdo řekne, že má auto na leasing, pak automaticky očekáváte takzvaný leasing finanční. Jeho podstatou je právo nájemce využívat předmět leasingu a po uplynutí určité doby a řádném placení nájemného dochází k převodu vlastnického práva z pronajímatele na nájemce. Pronajímatelem bývá leasingová společnost a nájemcem může být buď fyzická osoba - občan, fyzická osoba - podnikatel nebo osoba právnická. Finanční leasing si získal oblibu především u podnikatelů, kteří zejména oceňují možnost rozptýlení finanční zátěže do několika let v porovnání s koupí za hotové. Zpět k zásadnímu rozdílu mezi finančním a operativním pronájmem.

U operativního leasingu nepřechází vlastnické právo na nájemce

Zásadní rozdíl mezi oběma zmiňovanými kategoriemi spočívá v tom, že u operativního leasingu nepřechází pronajímaný předmět do vlastnictví nájemce. Logicky se nabízí otázka, proč by měl mít někdo o operativní leasing zájem, když na rozdíl od leasingu finančního se předmět nájmu nikdy nestane jeho vlastnictvím. To se sice může zdát jako nevýhodné, avšak ne ve všech situacích. V určitých případech je skutečně operativní leasing výhodnější, ale vždy je třeba zvážit případ od případu. Představme si kupříkladu stavební firmu, která potřebuje po určitou část roku speciální stroj. Nabízí se jí možnost mezi finančním leasingem, koupí stroje za hotové a leasingem operativním.

S ohledem na poměrně nízké využití tohoto stroje by bylo pro danou společnost velmi nevýhodné ho kupovat nebo si ho pronajmout na leasing finanční. V obou případech by došlo k neadekvátním finančním výdajům. V tomto případě je pro firmu jednoznačně nejlepší uzavřít s příslušnou leasingovou společností operativní leasing na určitou dobu a po skončení využití stroje smlouvu ukončit. Nejenom stroje však bývají předmětem operativního pronájmu. Stále nejčastěji bývají pronajata vozidla, popřípadě celé flotily vozidel. Je logické, že operativního leasingu nejčastěji využívají velké podniky, zatímco drobní živnostníci popřípadě občané volí jinou formu financování.

Kromě absence převodu vlastnického práva na konci leasingu na nájemce se oba instituty liší v ještě několika drobných detailech. V případě finančního leasingu klient dostává v podstatě pouze prostředky na nákup vozidla a jedná se o finanční službu. U operativního leasingu klient platí také nájemné, avšak povinnosti leasingové společnosti jako pronajímatele jsou v tomto případě podstatně širší. Stará se kompletně o předmět nájmu v administrativní i fyzické podobě. Leasingová společnost má na starosti vyřizovaní veškerých formalit, jako je kupříkladu opatření vozidla poznávací značkou, pojištění a ostatní poplatky. Jedinou klientovou starostí je tedy využívání předmětu nájmu. Veškerý servis vozidla, popřípadě řešení pojistných událostí nese na svých bedrech leasingová společnost. Není se tedy čemu divit, že si operativní leasing oblíbil především management velkých a úspěšných firem.

Absence akontace nezhoršuje likviditu nájemce

Přestože finanční leasing se chlubí výhodou v podobě rozptýlení peněžního výdaje na dlouhou dobu, tak operativní leasing je v tomto ohledu ještě ohleduplnější. V případě finančního leasingu se nájemce ve většině případů nevyhne akontaci, která se může pohybovat od řekněme deseti do šedesáti procent. U operativního leasingu povinnost uhradit pronajímateli akontaci odpadá a nájemce nepotřebuje při uzavírání smlouvy disponovat žádným vstupním kapitálem. Výše splátek (nájemného) se stanovuje vždy s ohledem na předpokládaný počet najetých kilometrů (samozřejmě pokud je předmět nájmu vozidlo). To je samozřejmě výhodné zejména pro finanční útvary podniků, které mohou velmi snadno stanovit finanční plány.

Z daňového hlediska je placené nájemné nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů a je tedy z pohledu zákona o daních z příjmů daňově uznatelným nákladem. To se týká jednotek účtujících jak v soustavě jednoduchého tak i podvojného účetnictví. Daňové hledisko je zřejmě hlavní důvod proč operativní leasing nenachází oblibu u občanů. V jejich případě nemůže dojít k ponížení daňových povinností o uhrazené nájemné. V tomto ohledu se nedá očekávat, že by došlo v budoucnosti k nějaké změně a operativní leasing si musí najít oblibu zejména u podnikatelů.

Co se týče ceny operativního leasingu, tak s ohledem na rozsah služeb zajišťovaných pronajímatelem, je poněkud vyšší než u finančního leasingu. V případě celé flotily vozidel však dochází k výrazným slevám než pokud se stará pronajímatel pouze o jedno vozidlo. Nedá se tedy jednoznačně říct, který druh pronájmu je výhodnější, avšak je třeba pečlivě posoudit případ od případu a hlouběji analyzovat finanční situaci nájemce.