Mění se placení státních zaměstnanců, kteří mají být od ledna odměňováni podle nových tarifních tabulek zahrnujících 16 platových tříd a 12 platových stupňů. Většina by si tak teoreticky mohla povýšit o jednu až dvě platové třídy nahoru. Záleží však na tom, jakou částku z rozpočtu organizace se vedoucím pracovníkům podaří získat, protože státní rozpočet byl ještě ke konci roku skoupý.
Šestnáct tříd a katalog prací
Šestnáctitřídní systém má být cestou, jak lépe ohodnotit kvalifikovanější zaměstnance. Lidé, kteří podle současného systému spadají do 11. třídy, však musí poskočit nejméně o dvě třídy výše, aby se to projevilo pozitivně na jejich platu. Zaměstnancům ze sedmé až desáté třídy stačí jednotřídní povýšení. Marie Fabiánová z odborového svazu státních orgánů a organizací pro ČTK uvedla, že v průměru činí posun o 1,5 až dvě třídy vzhůru. Ale podle informací ČTK v některých institucích nechávají vedoucí pracovníci zaměstnance na nižších pozicích ve stejné platové třídě, jejich plat tedy příští rok klesne. Naopak výše postavení pracovníci se mohou těšit na skok o tři i více tříd. "Někteří zaměstnanci jsou již nyní zařazeni do vyšší třídy, než do které patří. Pro nadřízeného je pak jednoduché je v ní nechat s odůvodněním, že do vyšší stejně nepatří. Díky tomu pak existuje prostor pro větší ohodnocení kvalifikovanějších pracovníků," tvrdí Fabiánová. Při rozhodnutí, zda zařadit zaměstnance do 13. nebo 14. třídy, vychází odpovědnému pracovníkovi vstříc i katalog prací. U každé z profesí dává katalog rozmezí platových tříd. Do nich budou na základě vzdělání a náročnosti práce zaměstnanci zařazeni.
Minimální mzda - 6700 korun
Minimální mzda vzroste o 500 na částku 6700 korun. Podnikatelé pro tento rok musí počítat s vyššími rozpočty na mzdové náklady. Každý člověk, který pracuje za minimální mzdu, je od 1. ledna dražší o 675 korun. O pět set korun více nalezne na výplatní pásce a 175 korun za něj odvedou na sociálním a zdravotním pojištění. Minimální mzdou se rozumí nejnižší peněžité plnění, které je povinen podle zákona poskytovat zaměstnavatel zaměstnanci za práci. Vztahuje se na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo v obdobném pracovním vztahu. Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou, o hlavní, vedlejší nebo souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru samostatně. Nevztahuje se však na činnosti prováděné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Minimální mzda platí jako jediná mzdová veličina pro zaměstnance v organizacích podnikatelské sféry, v nichž se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách. V jednotlivých kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší, než uvádí nařízení vlády o minimální mzdě, a zpravidla je této možnosti využíváno.
Nemocenská dávka se krátí
Nemocenské se vypočítává z denního vyměřovacího základu, jinak řečeno z hrubého příjmu připadajícího na kalendářní den. "Dojde k určitému snížení výše nemocenského za prvních čtrnáct dnů pracovní neschopnosti," říká Monika Hladíková z ministerstva práce. Započítávání denního vyměřovacího základu do částky 480 korun se od Nového roku mění ze 100 na 90 procent, a to jen na dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování člena rodiny. Z částky nad 480 do 690 korun se počítá stále 60 procent a k částce 690 procent se nepřihlíží. Pouze pro peněžitou pomoc v mateřství je současný způsob redukce zachován. Sice se snižuje výše denního vyměřovacího základu nemocenské, ale zároveň prodlužuje takzvané rozhodné období, z něhož se základ vypočítává - ze současného jednoho čtvrtletí na celý kalendářní rok.
Podnikatelé zaplatí státu více
Drobní podnikatelé a živnostníci letos začnou odvádět státu více peněz, protože došlo ke zvýšení sociálního a zdravotního pojištění a současně i k zavedení nové minimální daně. Vyměřovací základ, z něhož se sociální a zdravotní pojištění a odvody z nich počítají, vzroste z pětatřiceti na čtyřicet procent ze zisku. Živnostníci, kteří vykážou ztrátu a dosud neplatí daň z příjmu, budou muset od roku 2005 zaplatit stejně vysokou daň jako zaměstnanec s polovinou průměrné mzdy. Každý z nich by pak měl státu zaplatit přinejmenším kolem 8430 korun ročně v případě, že neuplatní žádné odečitatelné položky.
6. ledna 2004 14:00
