Reklama

Co je a není protiprávní, když vás šéf sleduje nejen kamerou

  • 26
Někteří zaměstnavatelé chtějí mít své zaměstnance pod kontrolou. Pořídí si kamery, aby se mohli kdykoliv podívat do výrobních hal a otevřených kanceláří, nebo investují do technologií, které snímají pohyb služebních aut. A ještě si takové počínání pochvalují.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

„Je to perfektní. Kliknu na aplikaci v mobilu a zobrazí se mi kamerové záběry z mé firmy. Krásně si zkontroluji, co mí zaměstnanci dělají, jak pilně pracují,“ svěřil se jeden klient advokátovi Christiánu Choděrovi. „Ještě dodal, že lidé o kamerách vědí. Já se ho zase zeptal, zda ví on, že porušuje zákon,“ říká advokát Choděra.

Zaměstnavatelů, kteří si na boj s „prokrastinací“ svých lidí pořídili kamerové systémy, jsou tisíce. Řada z nich ovšem zaměstnance, podobně jako klient advokáta Choděry, sleduje protiprávně. Zakazuje jim to zákoník práce a nic na tom nemění ani to, že zaměstnanci o sledovacích systémech vědí.

Čtěte také

„Obecně platí, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu narušovat soukromí zaměstnance na pracovišti a ve společných prostorách tím, že je nechává sledovat,“ poznamenává brněnská advokátka Irena Valíčková, která se věnuje pracovnímu právu.

Reklama

Také ona řešila v posledních dnech stížnost na „špehování“ podřízených. „Zaměstnavatel vykonával práci z domova a přitom monitoroval pracoviště zaměstnanců. Kamery byly nasměrovány na pracoviště každého zaměstnance pouze za účelem kontroly výkonnosti jednotlivých pracovníků a evidence jejich příchodů a odchodů,“ popisuje advokátka.

Co když se krade v šatně

Kamery tedy nesmějí mířit na zaměstnance, když nemají jiný účel než sledovat jejich pracovní morálku. Ale pokud zaměstnavatel díky nim chrání majetek nebo bezpečnost svých lidí, pak má zákon na své straně.

„Legitimním důvodem pro zavedení kamerového systému může být například předcházení škodám při opakovaných krádežích, pokud mají zaměstnanci podepsanou tzv. dohodu o hmotné odpovědnosti. V praxi se setkávám se zavedením kamerového systému v obchodech, kdy podřízení často od zaměstnavatele sami vyžadují, aby pracoviště monitoroval kvůli jejich bezpečnosti i předcházení vzniku škod při krádežích, aby případně neodpovídali za vzniklý schodek,“ pokračuje Valíčková. Kde kamery naopak nesmějí být, a to za žádných okolností, jsou převlékárny, sprchy či toalety. A to ani kdyby se tam denně něco ztrácelo.

„V rozporu se zákonem je také, když zaměstnavatel zavede kamery ke skříňkám, kde si zaměstnanci po příchodu na pracoviště mají uzamykat osobní věci a ošacení, pokud se zde převlékají do pracovních oděvů, i kdyby to byla jen část šatny,“ říká advokátka Valíčková. A v žádném případě nelze sledovat zaměstnance skrytě.

Nejvíce sledováni jsou řidiči

Kamery ovšem nejsou jediným nástrojem ke „šmírování“. Zaměstnavatelé také sledují, co jejich lidé dělají na internetu, hlídají je pomocí GPS, odposlouchávají jejich telefony nebo kontrolují e-maily.

Asi nejsledovanějšími zaměstnanci jsou šoféři. „V provozu je přibližně 150 tisíc zařízení pro fleet management, umožňujících mimo jiné i sledování polohy vozidel, která jsou vybavena naší SIM kartou,“ říká Lukáš Hrabal ze společnosti T-Mobile.

Někde šéfům stačí, když jen kontrolují spotřebu pohonných hmot, jinde sledují i jízdu či dokonce slušné chování na silnici. „Měli jsme nějakou dobu dispečera, který bedlivě sledoval i naši cestu. A když jsme jeli jinudy, hned jsme měli telefon, proč jedeme tam a ne po trase,“ popisuje jedenačtyřicetiletý řidič, který s kamionem jezdí léta po Česku i Evropě.

Pod ostřížím dohledem ovšem nejsou jen služební auta či kamiony. Operátor O2 eviduje desítky tisíc prodaných zařízení, jež dokážou sbírat a vyhodnocovat údaje o pohybu sypačů, kropičů, domíchávačů a dalších pracovních vozů. „Data se ihned přenášejí na on-line portál. Tam na mapových podkladech sledujete aktuální polohu, pohyb a stav vozidla, například, že právě kropí či zametá. Zjištěné údaje můžete interpretovat a reportovat. To znamená udělat si výpis tras a činnosti na trase, skutečnou spotřebu materiálu a další,“ vysvětluje Jitka Pajurková ze společnosti O2.

Velký bratr není všemocný

Když to shrneme, zaměstnavatel může namířit kamery na pracoviště, pokud k tomu má závažný důvod, ale vždy musí svým podřízeným říct o rozsahu kontroly a způsobu jejího provádění. „Pokud by šlo třeba o pracoviště, kde dochází k častým krádežím, je možné vybraný prostor sledovat, ale předmětem sledování musí být bezpečnost majetku, nikoliv soukromí zaměstnance,“ říká Ondřej Wysoglad z personální agentury Adecco ČR.

Pokud se zaměstnanci cítí špehováni, mohou se obrátit na inspektorát práce. „V současné době ale inspekce práce nemůže za porušení zákona uložit pokutu. Chybí totiž úprava správního deliktu v zákoně o inspekci práce. Pracuje se na změně, pokud bude přijata, tak inspekce práce bude moci za neoprávněné monitorování zaměstnanců uložit pokutu,“ vysvětluje právník Jaroslav Stránský. Ta by mohla vyšplhat až k jednomu milionu korun.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

26 příspěvků v diskusi

Reklama