Lékař: přizpůsobte práci přírodním zákonitostem

Andrew Urbiš působil několik let jako personální ředitel velké společnosti, a jak říká, snažil se zaměstnancům co nejvíce upravit pracoviště i jejich pracovní dobu tak, aby se zbytečně nevyčerpávali a neztráceli tím výkonnost. Nyní působí v Beskydském rehabilitačním centru v Čeladné jako psycholog a kromě jiného se stará o lidi, na nichž se podepsalo vyčerpání a pracovní stresy.

 „Respektování biorytmů a jejich vliv nejen na výkonnost, ale hlavně na zdraví a kvalitu života potvrzují statistiky světové zdravotnické organizace WHO,“ tvrdí Urbiš.

* Co byste vzkázal lidem, kteří v tramvaji kolem páté hodiny ranní klimbají, aby si ještě o pár minut prodloužili spánek, než jim

začne směna?

Lehce se to řekne, ale lidé by opravdu měli uzpůsobit začátek pracovní doby podle typu své osobnosti. Nebo se snažit najít odpovídající zaměstnání. Pokud je dotyčný skřivan, může klidně vstávat a začít pracovat brzy ráno, pokud je však sova, měl by vstávat a začínat později. To, jak nás příroda naprogramovala, je potřeba respektovat, to se změnit nedá. Člověka to opravdu poznamená na zdraví i psychice. Jenže málokdo si uvědomuje, že za jeho problémy stojí narušený biorytmus. Navíc díky nesmyslnému rozhodnutí o změně letního a zimního času máme všichni téměř dva měsíce v roce zbytečně přetížený organismus, a tím jsme i náchylnější ke vzniku chorob. Přitom je prokázáno, že z hlediska ekonomického změna času žádný význam nemá.

* Kdy máme během dne nejvíce sil a kdy nám naopak chybějí?

Výkonnost jednotlivých osob je individuální. Největší útlum bývá mezi třetí až čtvrtou hodinou ranní, v té době stoupá až osmkrát počet dopravních nehod. První vrchol psychofyzické aktivity se pohybuje mezi osmou až desátou hodinou. Kolem třinácté až patnácté hodiny nastává zase útlum. Druhý vrchol v průběhu dne je zhruba kolem šestnácté až osmnácté hodiny a někdy ještě později. Potom už výkonnost postupně klesá. S únavou se bojovat nedá, lepší je se potřebám organismu přizpůsobit. Proto je vhodné zařadit krátkodobý odpočinek se změnou pohybové aktivity a dýcháním. Nejhorší je si zapálit cigaretu - po nikotinu se zúží kapiláry, čímž se zhorší prokrvení mozku. Obdobně působí káva, a to i přes klamný pocit přílivu energie. Číňané ne nadarmo říkají, že káva spaluje uhlí na příští den, čili spaluje energetické zásoby, které má náš organismus připraven pro případy nadměrné energetické zátěže.

* Měly by firmy nutit zaměstnance odpočívat?

Řada podniků v západních státech, například rakouské banky, umožňuje svým pracovníkům odpolední klid. Vědí, že podle provedených výzkumů se výkonnost člověka po takové relaxaci v době útlumu zvyšuje až o čtyřicet procent. Jedna studie britských vědců naznačuje, že známá dlouhověkost Řeků je výrazně ovlivňována právě siestou - poledním odpočinkem. Ten začíná, když zavřeme oči a zamezíme zatěžování mozku. Je totiž dokázáno, že až osmdesát procent podnětů z okolního prostoru přijímáme zrakem. Také je nutné srovnat náš krevní oběh. Proto někteří lidé rádi odpočívají s nohama na stole. Když totiž zvedneme nohy, naše srdce a oběhový systém jsou vystaveny menší zátěži.

PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz

,