Přestože se nejedná o ryze finanční téma, tak smrt nejbližších může pro jedince znamenat radikální změnu jeho finanční situace. Někdo se může stát přes noc boháčem, druhý zdědí pár drobných, avšak oba musí dostát svým povinnostem vůči finančnímu úřadu. Zkusme se tedy zaměřit na základní povinnosti poplatníků v souvislosti s daní dědickou a darovací.
Klíčem je vazba poplatníka se zůstavitelem, popřípadě dárcem
Nejobvyklejšími formami, jak získat bezúplatně majetek, jsou dědění a darování. Obě tyto formy nabytí majetku upravuje zákon č.357/1992 O dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti. Třetí oblast upravující převod nemovitosti však není tématem dnešního komentáře. Daň dědická i darovací mají shodnou výpočtovou základnu a liší se pouze v drobných detailech. Ty však mohou v konkrétním případě vyústit v jinou daňovou povinnost v případě dědění v porovnání s darováním.
V obou případech vznikají daňové povinnosti osobě, která nabývá majetek. V případě dědění vlastně ani jiná možnost není, neboť chtít po nebožtíkovi podávat daňové přiznání by bylo velmi problematické. V případě darování by teoreticky mohl být poplatníkem dárce, avšak tuto možnost zákon také vcelku logicky vylučuje a daňová povinnost připadá na nabyvatele.
Pro stanovení výše daňové sazby je ovšem rozhodující vztah dědice, popřípadě nabyvatele vůči zůstaviteli, popř. dárci. Zásada státu je v podstatě taková, že čím bližší příbuznost mezi zmiňovanými subjekty, tím menší daňová povinnost poplatníkovi vzniká. To by ovšem byla poměrně vágní informace, a proto zmiňovaný zákon vymezuje tento vztah pro daňové účely rozdělením poplatníků do tří skupin. Více následující tabulka.
| Skupina | Vymezení |
Nejčastější vazby |
| I. | Příbuzní v řadě přímé a manželé | Rodič-dítě, Prarodič-vnuk, manželé |
| II. | Příbuzní v řadě pobočné | Sourozenci, synovec, neteř, strýc, teta, zeť, snacha, osoba žijící v domácnosti atd. |
| III. | Ostatní fyzické a právnické osoby | Všichni ostatní mimo I. A II. skupinu |
Vymezení vazby je tedy první věc, kterou by měl poplatník udělat v případě, že dědí nebo je obdarován. Následně může přiřadit příslušnou daňovou sazbu. Viz následující tabulka.
| Základ daně | Skupina vymezují daňovou povinnost | ||
| I. | II. | III. | |
| Sazba daně | |||
| 0 – 1 000 000 Kč | 1,0 % | 3,0 % | 7,0 % |
| 1 000 000 – 2 000 000 Kč |
10 000 Kč + 1,3 % | 30 000 Kč + 3,5 % | 70 000 Kč + 9 % |
| 2 000 000 – 5 000 000 Kč |
23 000 Kč +1,5 % | 65 000 Kč + 4 % | 160 000 Kč + 12 % |
Poznámka: Jenom pro upřesnění výraz 10 000 Kč + 1,3 % znamená, že poplatník si k částce připočítává součin příslušné sazby (1,3%) a základu přesahujícího interval.
Výše uvedená tabulka samozřejmě neznamená, že pokud by někdo zdědil či byl obdarován majetkem vyšším než pět miliónů, tak by nemusel platit nic. Pouze pro úsporu místa jsem další limitní hodnoty a daňové sazby neuváděl. Platí ovšem rovnice, že čím větší majetek poplatník získává, tím vyšší daňová sazba mu připadá. Velmi důležitá je ovšem doložka v příslušném zákoně pod těmito sazbami, které říká:“ Při výpočtu daně dědické se výsledná částka daně (dle sazeb v tabulce) násobí koeficientem 0,5. Jinými slovy řečeno je dědění v porovnání s darováním z pohledu nároků finančního úřadu za poloviční cenu.
Víte, jak získat peníze na bydlení? Mnoho zajímavých inormací a článků o hypotékách naleznete v naší specializované sekci ZDE.
Dědit v přímé linii znamená nic neplatit
Víte, jak získat peníze na bydlení? Mnoho zajímavých inormací a článků o hypotékách naleznete v naší specializované sekci ZDE.
Rozumný poplatník by ovšem neměl zapomenout na poměrně obsáhlá daňová osvobození. Bylo by tedy chybou bez důkladné analýzy běžet na finanční úřad a platit. Asi nejdůležitější informaci z hlediska osvobození od daně dědické nese hned první odstavec paragrafu 19. Pokud dochází k dědění mezi osobami v přímé linii (rodič-dítě, prarodič-vnuk, manžel-manželka), pak je poplatník od daně dědické osvobozen a nemá žádné povinnosti vůči finančnímu úřadu.
V případě daně darovací je poplatník v přímé linii osvobozen pouze v případě, že získává movité věci osobní potřeby do hodnoty jednoho miliónu korun. Pokud by mu tedy kupříkladu otec daroval nemovitost za 800 tisíc, pak by na rozdíl od dědění musel zaplatit darovací daň. Jenom pro ilustraci by její výše činila (viz tabulka) jedno procento (čili 8 tisíc korun).
Daňový základ může být snížen o…
Poplatník může samozřejmě snížit daňový základ o některé položky, které nějakým způsobem snižují hodnotu získaného majetku buď děděním popřípadě darováním. Může jít kupříkladu o dluhy zůstavitele, které automaticky přecházejí na dědice, o odměny vyplacené notáři či poradci v souvislosti s dědickým řízením či vypracováním darovací smlouvy apod.
V případě, že poplatník je povinen zaplatit daň, pak musí podat místně příslušnému správci daně daňové přiznání. Měl by tak učinit do 30 dnů od pravomocně skončeného řízení o dědictví. Pokud jde o darování, pak by tak měl učinit do 30 dnů od uzavření darovací smlouvy.
Jaké máte zkušenosti s daňovými povinnostmi v souvislosti s děděním nebo darováním? Podělte se s námi o vaše poznatky.
