Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lepší než termínovaný vklad

  0:05aktualizováno  0:05
Nejste spokojeni s výnosy ze svého termínovaného vkladu, které nepokrývají ani znehodnocení inflací? Zajímavou alternativou pro Vás mohou být některé málo rizikové dluhopisy.
První dva díly věnované dluhopisům pojednávaly hlavně o konzervativních krátkodobých investičních příležitostech, konkurujících hlavně termínovaným vkladům a málo rizikovým podílovým fondům. Dluhopisové strategie ale nemusí využívat jen krátkého konce korunové výnosové křivky, protože trhy fixně úročených aktiv nabízejí daleko širší okruh možností, které můžeme pro přehlednost rozdělit do tří skupin podle toho, kde očekáváme zisk.

Atraktivní úroková sazba je důvodem, proč stojí za to koupit dluhopis a držet ho jistou dobu, případně až do splatnosti podobně jako ve výše uvedených příkladech, jejichž hlavní předností byla jistota předem známého výnosu. Výrazně vyšších výnosů – v kontextu dluhopisových trhů -lze dosáhnout, jestliže místo koruny využijeme některou z měn, jejichž výnosy jsou vyšší než u koruny, případně má výnosová křivka inverzní charakter (krátké sazby jsou vyšší než dlouhé). Aktuálním příkladem je polský zlotý, kde půlroční úroková sazba přesahuje 15%, nebo stále ještě jihoafrický rand se sazbami jen o málo nižšími.

Odlišná strategie vychází z očekávání kapitálového výnosu v důsledku poklesu sazeb: Nižší sazby (na které můžeme usuzovat z vývoje reálné úrokové míry, vývoje měnového kursu i dalších makroekonomických veličin) se projeví růstem cen dluhopisů, který např. v současnosti motivuje řadu investorů ke koupi maďarských dluhopisů vzhledem k dlouhodobě stabilní ekonomice a příznivému vývoji inflace. (Růst ceny nastává teoreticky také po zlepšení ratingu emitenta nebo podobné příznivé události, ale velké investory taková věc zpravidla nepřekvapí, takže tudy cesta nepovede. Šestiměsíční doba držení ostatně vyšší frekvenci obchodů moc nepřeje, stejně jako v malém objemu relativně vysoké transakční poplatky).

Očekávání měnového výnosu je kategorií, v níž uvažují spíš velcí institucionální investoři, ale občas se jednorázově vyskytne situace, kterou lze využít i v menším objemu: Příkladem je letošní vývoj maďarského forintu, kdy se nejprve několik měsíců mluvilo o chystaném uvolnění jeho směnného kursu a když k němu skutečně došlo (překvapením bylo konkrétní datum, ale ne samotný fakt přechodu k plovoucímu kursu), zhodnocení měny přesáhlo během několik týdnů 11%. (V malých objemech lze většinou jen obtížně zajistit měnové riziko za přijatelných podmínek a v dané situaci – sazby HUF vs. CZK, možnosti trhu – to ani dost dobře nelze. Dodatečný pozitivní či negativní vliv, který má zajištění měnového rizika na čistý výnos celé investice, rozebírá starší článek o derivátech).

Ve skutečnosti jsou konkrétní strategie většinou spíš kombinací výše uvedených přístupů, jak to v rámci příkladů ukazuje i dvojí motiv k investování do forintu, který se uplatnil v prvních měsících tohoto roku. (Když koncem 90. let dlouho posilovala koruna, bylo to také právě proto, že cizí investory lákaly naše dvouciferné a navíc klesající sazby.) To ale neznamená, že by je nemohli využívat i drobnější investoři. Důležité je si v konkrétních případech uvědomit, jaká rizika konkrétní investice představuje; kreditní riziko je u emitentů investičního stupně a při relativně krátkém investičním horizontu víceméně zanedbatelné. Relativně odhadnutelná jsou rizika spočívající v nepříznivém vývoji úrokových sazeb a směnného kursu dané měny, podstatné může být v malých objemech riziko likvidity.

Dostupné výnosy - výnosové křivky ke konci srpna, zdroj Bloomberg

Souhrnný pohled na jednotlivé segmenty trhu představuje výnosová křivka, která pro daný typ dluhopisů ukazuje (na svislé ose) aktuální výnos do splatnosti v závislosti na době splatnosti konkrétního dluhopisu. V grafu vidíme očekávané snižování úrokových sazeb polské měny, rozdíl v kredibilitě různých suverénních emitentů (odpovídající rozdílu ve výnosech jejich dolarových emisí) i to, že do jednoho roku trh očekává obrat ve vývoji sazeb dolaru a během dalších dvou tří let jejich poměrně rychlý růst – zřejmě v očekávání hospodářského oživení v Americe. Pro přesnější představu by samozřejmě stálo za to podívat se na vývoj swapových sazeb (výměna pevné sazby za plovoucí úrokovou míru) a termínových kontraktů, pro obecnou představu ale standardní výnosové křivky stačí. Nemusíme si ani pamatovat, jakými nástorji jednotlivé centrální banky nastavují výši krátkodobých úrokových sazeb peněžního trhu (kromě lombardní a diskontní sazby je to v EMU podobně jako u nás čtrnáctidenní reposazba, klíčové sazby Fed Funds Target Rate (USA) i UK Base Rate jsou stejně jako v Japonsku jednodenní), stačí když si uvědomíme základní trendy a tendence. Některé z výnosové křivky zřetelné investiční příležitosti, dostupné i relativně malým investorům, lze přitom definovat úplně jednoduše, přičemž výnosy mohou být zajímavé: Jestliže chceme investovat např. v dolarech, spíš na kratší období, a zajímá nás vyšší než úplně bezrizikový výnos, stojí - při pohledu na obrázek - za zamyšlení třeba nákup dvouletého brazilského státního dluhopisu; pokud jej budeme držet až do splatnosti a Brazílie do té doby neohlásí státní bankrot, bude to pro nás znamenat dolarový výnos asi 10% p.a. O tom, jakou část úspor by bylo případně vhodné zrovna do brazilského bondu investovat, se dá samozřejmě diskutovat, stejně jako o vlivu menšího investovaného objemu (řádově desítek tisíc dolarů) na konečný výnos. Riziko je samozřejmě v tomto konkrétním případě poněkud vyšší, než při uložení peněz u nějaké solidní banky, přece jen nevíme, jestli Brazilcům, kdyby si vedli hodně špatně, někdo půjčí i za dva roky... Ale výnos je také zajímavý, historické zkušenosti praví, že přinejhorším díry ve státním rozpočtu někdo nakonec nějak zalepí a všechno dohromady, v dvouletém investičním horizontu, nevypadá o nic hůř, než reklamní slogany propagující „dlouhodobě vždycky výnosné“ akciové fondy. (Mimochodem, i když tento statistický argument možná dlouhodobě opravdu platí, pořád existuje určitá pravděpodobnost, že s akciemi dopadneme jako v Japonsku, kde trh klesl o dvě třetiny, růst se pořád nedostavuje a už to trvá přes deset let).

Člověku, který se se svým privátním bankéřem či poradcem radí o umístění svých úspor v objemu řekněme tří milionů korun, lze podle mne - vzhledem k relativně nízkým nákladům a únosné míře rizika - rozumnou formu investování do fixně úročených instrumentů doporučit mnohem lépe, než termínované vklady či konzervativní podílové fondy na jedné a diskutabilní akciové investice na druhé straně. To, nakolik se jednotlivá doporučení kryjí se skutečnými potřebami klienta, a především nakolik se nakonec naplní, je samozřejmě otázkou kvalifikace konkrétního člověka, který doporučení předkládá, stejně jako možností jeho instituce. Ale neměli bychom zapomínat, že odborných názorů a nejrůznějších více či méně srozumitelných analýz je vždycky k dispozici nepřeberné množství a že z hlediska úspěšnosti investora je často nejdůležitější si včas uvědomit, co se stane, pokud se naše příznivá očekávání nenaplní. Dluhopisy nemusí být špatnou alternativou.

První díl miniseriálu o dluhopisech naleznete zde.
Druhý díl komentáře si můžete přečíst zde.

Přinesl Vám právě ukončený seriál nějaké nové vědomosti o dluhopisech? Nebo dokonce uvažujete o tom, že nějaký dluhopis nakoupíte? Nebo jste zastáncem dluhopisových fondů a nákup několika málo dluhopisů Vám připadá příliš rizikový?

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Milion uložený na rok: někde vydělá 396 korun, jinde až 9 386 korun

Mít peníze „nasyslené“ v bance není aktuálně žádné velké terno. Ale co třeba se 150 tisíci či s milionem, o kterých víte, že je budete za rok potřebovat?  celý článek

Bezkontaktní karta odmítla třikrát poslušnost. Transakce proběhla až po vložení...
Sonda: proč vám bezkontaktní karta odmítne při placení poslušnost

Bezkontaktní karty už prakticky převálcovaly ty klasické. Používá je v Česku přes 84 procent lidí. Placení je s nimi opravdu svižné. Zvlášť u plateb do...  celý článek

Ilustrační snímek
Spořicí účty: jak banky nyní zhodnotí vklad ve výši 100 tisíc korun

Pro lidi, kteří si nechtějí připustit žádnou finanční ztrátu, jsou určeny jen opravdu konzervativní finanční produkty. Místo investování budou prostě spořit....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.