Pokusíme se podívat na české akcie z pohledu drobného investora, přičemž se zaměříme na trojlístek výnos – riziko – likvidita. Časový horizont investování do akcií začíná od tří až pěti let. Čím déle akcie držíte, tím větší bývá výnos a menší pravděpodobnost ztráty. Pro české akcie však platí, že se pro dlouhodobé investování nehodí. Pokud již obchodníci doporučují akcie nakoupit a držet, týká se to většinou akcií s velkou tržní kapitalizací, s velkými obchodovanými objemy. Zkráceně můžeme říci akcie ze SPADu.
Burzovní SPAD obsahuje v současné době šest titulů. Pro drobného investora by neměl být problém nakoupit tyto akcie buď v kontinuálním obchodování na burze nebo v RM-SYSTEMu. Akcie Komerční banky, Českého Telecomu a ČEZu dostávají nejlepší doporučení od analytiků, avšak i zde dochází ke změnám, které vycházejí z nejistoty ohledně těchto společností. Privatizace Českého Telecomu a otazníky kolem privatizace ČEZu (jinak stabilního energetického sektoru), zvyšují volatilitu těchto titulů v krátkodobém a nejistotu ohledně vývoje trendu v dlouhodobém horizontu.
Philip Morris má stabilní post v doporučeních analytiků „Držet“. Jeho klady spočívají v dividendové politice společnosti – v posledních letech se výše dividendy na jednu akcii pohybovala na tisícikorunové úrovni. Vysoký a stabilní dividendový výnos (nad 10 procenty) přibližuje akcie Philip Morris spíše dluhopisu s výplatou kupónů.
Šestici českých blue chips doplňují akcie Unipetrolu a Českých radiokomunikací, jejichž vývoj je v současné chvíli také nejistý. Jmenujme např. povodňové události a situace ohledně privatizace a Agrofertu nebo spekulace o odkupu akcií Radiokomunikací. Od 1. října se SPAD rozroste ještě o akcie Erste Bank, které de facto nahradí nedávno stažené akcie České spořitelny.
Pokud hledáte další informace o akciích, navštivte TUTO SPECIALIZOVANOU SEKCI.
Ostatní akcie na českém kapitálovém trhu již zdaleka nejsou tak „kvalitní“, nedosahují takové likvidity. Mnoho emisí muselo být také z veřejných trhů staženo, protože nesplňovaly zákonné podmínky (v RM-SYSTEMu se nyní obchoduje s 247 akciovými tituly a na Pražské burze zůstalo pouhých 84 akcií). Vlastníci těchto titulů s malou tržní kapitalizací, malým free floatem a téměř nulovou likviditou již pravděpodobně nebudou mít možnost své akcie prodat. Jednou z mála možností je tak například provedení obchodu s druhou stranou přímo v SCP (viz: Jak prodat akcie z kupónové privatizace…)
NEJVĚTŠÍ VZESTUPY NA BCPP za posledních 6 měsíců (odkaz na aktuální tabulku) |
Objemy obchodů na BCPP za posledních 6 měsíců (v mil. Kč) | |
Změna | ||
APOLLÓN HOLDING | 132,01 % |
0,00 |
ŽIVNOSTENSKÁ BANKA |
121,47 % |
10,33 |
VÝCHČ. PLYNÁRENSKÁ | 110,42 % |
0,08 |
JUTA |
107,35 % |
0,00 |
TARMAC SEVEROKÁMEN |
88,27 % |
49,70 |
UNITED ENERGY |
70,91 % |
0,00 |
KABLO KLADNO |
70,76 % |
0,10 |
PLIVA - LACHEMA |
70,53 % |
0,00 |
TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY |
65,92 % |
4,95 |
SLEZAN FRÝDEK MÍST |
63,05 % |
0,83 |
Abychom neuváděli jen akcie s malou likviditou a nevznikal tak dojem, že u nás nejsou kromě SPADu likvidní akcie, uveďme si několik případů akcií likvidních. Z tabulky dosahují reletivně dostatečné likvidity Tarmac Severokámen, Třinecké Železárny a Živnostenská banka. Dále můžeme jmenovat například Novou huť či Subterru (viz: Objemy obchodů na tuzemských akciových trzích). Obecně se za minimální likviditu pro investory, která je dostatečná pro obchodování s jednotlivými tituly, považuje takový stav, kdy se za den zobchoduje pětinásobek objemu zamýšlené transakce.
Nezájem o investování do akcií v České republice není způsoben jen lhostejností či příliš vysokou averzí k riziku, ale tím, že u nás není prostě kam, do čeho investovat. Máte-li nějaké akcie, jaké máte možnosti je prodat, či jak můžete akcie nakoupit? Prostřednictvím obchodníka s cennými papíry na burze, přes RM-SYSTEM, nebo převést akcie ve Středisku cenných papírů. Nejvíce možností nabízí pravděpodobně RM-SYSTEM, pokyny k prodeji lze zadat na obchodních místech RM-SYSTEMU, nebo prostřednictvím internetu, kde se nejjednodušší přístup potvrzuje heslem zaslaným RM-SYSTEMem na mobilní telefon.
Co pomůže českým akciovým trhům? Nedostatek investičních příležitostí na českém trhu řeší organizátoři obchodů s cennými papíry několika způsoby, zatím bez větších úspěchů. České firmy totiž nemají zájem financovat se pomocí emise akcií (akciový trh u nás nevznikl spontánně, jako na západě, ale byl uměle vytvořen během kupónové privatizace). Kromě Software 602 u nás nebyla úspěšná primární emise akcií, od úmyslu Limartu na IPO před rokem nakonec sešlo (zájem investorů byl minimální). Do slepé uličky vedlo též vytvoření tzv. Nového trhu burzy v roce 1999, kde měly být kotovány mladé, rychle expandující společnosti, s velkým růstovým potenciálem. Do dnešního dne se však na tomto trhu neobchoduje s žádným cenným papírem. Dalším způsobem, jak pomoci kapitálovému trhu, je spojení s jinou burzou. Ani zde však v brzké době nedojde k nějakým posunům, ani u jedné varianty – spojení se západní burzou (např. s rakouskou Wiener Börse) nebo spojení středoevropských burz (Maďarsko, Polsko).
Jednou z mála pozitivních zpráv je, že se nám brzy naskytne možnost koupit si na domácím akciovém trhu i zahraniční titul. Od 1. října se totiž v burzovním SPADu (a potažmo také v kontinuálním obchodování) budou obchodovat akcie rakouské banky Erste Bank, majoritního akcionáře České spořitelny.
Investoři, kteří chtějí investovat přímo do akcií tedy příliš možností u domácích akcií nemají. Nicméně oproti nezájmu o české akcie stále roste obliba investování do akcií v západní Evropě a USA. Další možností pak je vložit peníze do akcií prostřednictvím kolektivního investování, a to zakoupením podílových listů akciových fondů.
Jak vidíte situaci na českém kapitálovém trhu? Obchodujete na burze nebo RM-SYSTEMu? Máte akcie, které nemůžete prodat?