Česká vláda loni vytvořila Národní koordinační výbor pro Evropský rok osob se zdravotním postižením. Ministerstvo práce a sociálních věcí v připravovaném zákoně o zaměstnanosti počítá s novou definicí zdravotně postiženého občana, jemuž bude poskytována zvýšená péče na trhu práce.
Umožní také hmotnou stimulaci zaměstnavatelů, kteří vytvářejí pracovní místa pro postižené. Zdravotně postiženým by měla pomoci i připravovaná koncepce systému ucelené rehabilitace, která bude komplexně řešit přístup k handicapovaným. Na její přípravě se podílejí kromě ministerstva práce také ministerstva zdravotnictví a školství. Tyto resorty také společně připravují Národní akční plán sociálního začleňování. Jedním z největších zaměstnavatelů osob se ZPS či TZP jsou výrobní družstva, zaměřená na veškerou lehkou výrobu textilní zboží, knihařství, keramické zboží. Chráněné dílny občanských sdružení a charit jsou zpravidla sociálního typu (prioritou jsou sociální služby).
"Jejich výrobní a komerční činnost je doplňkem a není v drtivé většině konkurenceschopná na trhu. Jsou zde prodávány spíše image a handicap než kvalita práce," poukazuje na jeden z řady problémů Karel Rychtář ze Svazu českých a moravských výrobních družstev. "Z důvodů nejen ekonomických jde Evropa opačným směrem," dodává. Problémem podle zástupců SČMVD je, že se veškerá podpora pracovního uplatnění ZP osob uskutečňuje pouze v kompetenci jediného ministerstva (na rozdíl od zkušeností v Evropě) a že se podpory sociální ekonomie nezúčastňují kraje, obce a regiony ani jiné resorty.
Zdravotní postižení má v současnosti přibližně desetina české populace. Situace zdravotně postižených občanů na českém trhu práce se v posledních letech zhoršila v souvislosti s rostoucí nezaměstnaností. V prosinci 2002 na jedno volné místo pro osobu se ZPS připadalo 38 zájemců. Úřady v loňském roce registrovaly 67 000 lidí se sníženou pracovní schopností, ve stejnou dobu před dvěma lety to bylo 52 000 osob.
