Leze vám kolega na nervy?

  • 9
KONFLIKTY NA PRACOVIŠTI jsou někdy i přínosné; mohou pročistit vzduch. Ale jejich výsledkem nesmějí být rozvrácené vztahy a špatné pracovní výkony.

Pokud vám kolega či kolegyně svým chováním nesnesitelně lezou na nervy, nezačněte na ně při první příležitosti neomaleně křičet, ale snažte se s nimi slušně domluvit. Většina situací v pracovním životě totiž vyžaduje kompromis. Pokud nastane mezi spolupracovníky problém, měl by se rychle, jasně a bez zbytečných emocí vyřešit.

Konflikty v práci

Příčin, proč na pracovištích vznikají nedorozumění, je obrovské množství. Na jednom místě se střetávají různé typy osobností, lidé uznávající různé hodnoty. Každý má jiné chování, inteligenci, temperament, motivaci. To samo o sobě může vyvolávat napětí. Konflikty propukají zpravidla vlivem stresu: když tlačí termíny, dojde k nahromadění či náhlé kumulaci úkolů. K rozhoření konfliktu přispívá i aktuální psychický stav zúčastněných. Stačí, aby někdo z kolegů prožíval osobní problém, a jeho nepřiměřená reakce v práci je vlastně odpovědí na vnitřní stres. "Konfliktům je nejlépe předcházet včasným sdělením toho, co si přejeme a co si myslíme," radí lektorka komunikačních dovedností Tatiana Cermanová.

Franto, neblbni!

NENECHTE SI UJÍT
safepin
Zajištěné fondy: jistota, ale za jakou cenu?
Zajištěné fondy (někdy také nazývané garantované) se snaží vyvrátit základní poučku, že investice je vždy riziková a návratnost původní částky není zaručená.

kouření, cigarety (c) profimedia.cz/Corbis
Kuřákům v práci brzy odzvoní
ZAKÁZAT KOUŘENÍ v práci chce většina nekuřáků, ale i kuřáků. Bez cigarety se neobejdou dva z pěti zaměstnanců, což jim zabírá 40 minut z pracovní doby.


Chemie
Nebezpečí: Domov plný chemie
Test MF DNES přinesl nedávno důkaz, že osvěžovače vzduchu uvolňují škodlivé látky. Osvěžovače jsou jen jedním z mnoha výrobků, které máme doma a které obsahují chemikálie.

Problém mezi kolegy může nastat i tehdy, když se vzájemně proplétají vztahy formální a vztahy přátelské. "Například nadřízený vytýká podřízenému příteli špatný pracovní postup, ale on mu odpoví neformálně, jako příteli. Pak se dohadují jako partneři, ne jako podřízený s nadřízeným," upozorňuje psycholog Vladimír Täubner.

Ten, kdo útočí, začíná kritikou a negativním hodnocením, logicky svůj protějšek postaví do konfliktní role. Napadený se hájí. Praktická asertivní kritika by měla začínat poukázáním na dosavadní úspěchy. Výtka má přijít teprve ve druhé fázi, přičemž míří na čin, nikoli na osobu (tahle práce se vám nepovedla, ne: vy jste špatný). Jakmile totiž zaútočíte osobně, postižený se začne bránit a to je špatné; to může otevřít zbytečnou bitvu. Odborníci doporučují přiznat soupeři právo na názor a pak se teprve začít hájit.

Řízený konflikt

Někdy jsou znesvářené strany tak neústupné, že je třeba k vyřešení situace přizvat odborníka a konflikt řídit zvenčí. "Před několika měsíci jsem fungoval jako prostředník, takzvaný mediátor, v případě sporu mezi šéfkuchařem a pracovníky závodní kuchyně v jedné veliké pražské firmě," líčí Vladimír Täubner. "Nejdříve jsem se musel detailně seznámit s případem. Šlo o velmi autoritativního člověka, který měl ke svým podřízeným odůvodněné připomínky a kritiku, ale podával to nevhodným způsobem. Byl ohrožen provoz celé firmy, protože zaměstnanci jídelny vyhrožovali stávkou. Během dvou měsíců se mi podařilo spor dovést ke šťastnému konci. Postupovali jsme od tématu k tématu, slovo dostávaly jednotlivé strany a podepisovali jsme dohody. Například, že zúčastnění nebudou používat ostrá slova nebo že budou naslouchat protistraně. Nejdříve se všichni museli zavázat, že neohrozí provoz kuchyně, dokud se spor nevyřeší," popisuje psycholog.

Co je to asertivita?

Jestliže chcete úspěšně zvládnout konfliktní situaci, musíte umět výborně komunikovat. To znamená naslouchat druhým, přesvědčovat a jednoznačně vyjadřovat svůj názor. "Pokud zúčastněný dokáže prosadit svůj názor přiměřenými prostředky, to znamená bez zbytečného napadání druhých a při zachování pocitu vlastní sebeúcty, dá se mluvit o zvládnutém asertivním chování," uvádí Tatiana Cermanová.

Jak na hádky?

Nikdy neřeknu šéfovi ne. Přinést šéfovi poštu v zubech, protože se mu to líbí? Více ZDE.

Podle psychologa Vladimíra Täubnera je nejčastějším druhem konfliktu konfrontace, kdy oba soupeři chtějí zvítězit. "Místo asertivity zde lidé pracují s agresivitou, s údery pod pás. Je to velmi těžký typ konfliktu, při němž do budoucna můžete počítat s negativním vztahem poraženého," říká psycholog. Lepší variantou pro pracovní rozmíšky je spolupráce. Zde je cílem vyřešit problém! Soupeři nebojují proti sobě, ale hledají společné řešení, mají stejný cíl.

Nejžádanějším výsledkem hádky je kompromis. Zde jsou vítězové oba, kteří postupují technikou stejných ústupků a vstřícných kroků. Ani jeden nemá pocit porážky a vítězství.

Udržet dobré vztahy vám pomůže ústup neboli přizpůsobení. Člověk vidí, že argumenty druhého jsou lepší, nebo nechce odporovat nadřízenému, přiznává porážku a snaží se minimalizovat ztráty. Ale pozor na to, aby vás druhá strana nezačala zneužívat.

Problematické je vyhýbání se konfliktu. Dotyčný se snaží nemít s tématem nic společného, mlží, odkládá konflikt, přehrává na jinou stranu. Problém se nevyřeší.

Kdo se vyzná v manipulaci, odvede problém od útoku na sebe tím, že využije nejslabší místo protistrany. Například vytáhne starou záležitost - před rokem jsi udělal tohle! "Nic se nevyřeší a naopak se otvírají staré rány," varuje psycholog Täubner.

Jak se stavíte ke konfliktům na pracovišti?

Utíkám před nimi, ať se mě týkají nebo ne 4 %
Snažím se řešit každý konflikt 34 %
Rád konflikty vyvolávám, pročistí to vzduch 13 %
Když se mě netýkají, nevšímám si jich 49 %
Hlasovalo 289 lidí
Zdroj: Jobs.cz

9 rad

Dávám výpověď. Nevážíte si mě
Více čtěte ZDE.

1. Podat jasný, věcný a osobně neurážlivý popis skutečnosti, tak jak ji vidím.

2. Hovořit klidným a současně rozhodným hlasem.

3. Chápat, že druhá strana může mít jiné požadavky a stanoviska, které mají stejný (avšak nikoliv vyšší) nárok na to, aby byly vyslechnuty a brány v úvahu.

4. Zajímat se o názory, pocity a náměty k řešení druhé strany konfliktu.

5. Neumlčovat soupeřící stranu ani se nenechat umlčet.

6. Nevyhrožovat, ale pokud je to nezbytné, spíše popsat možné budoucí důsledky, vyplývající z činů druhé strany.

7. Neoplácet případnou aroganci či osobní útoky druhé strany stejnými komunikačními "fauly", spíše klidným hlasem opakovat své stanovisko, případně rozhodnutí.

8. Vyjádřit ochotu změnit své stanovisko, pokud budou druhou stranou předloženy takové argumenty, které mě přesvědčí, či dojde-li k závěru, že je nutné, abych své stanovisko změnil v zájmu vyššího společného cíle.

9. Pokud je to v zájmu věci, snažit se o kompromis přijatelný pro všechny zúčastněné strany.

Nejžádanějším výsledkem hádky je kompromis. Zde jsou vítězové oba, kteří postupují technikou stejných ústupků a vstřícných kroků. Ani jeden nemá pocit porážky a vítězství.