V současné době dochází ke znatelnému zpomalování tempa růstu trhu životního pojištění v ČR podle ukazatele přijatého pojistného. Tento trend má několik příčin. Poměrně rozšířené je podceňování možných rizik – 17 % lidí bez rozdílu věku se necítí být vystaveno žádnému riziku. Dále je upřednostňován vyšší výnos penzijního připojištění před životním pojištěním při spoření na stáří.
Pro většinu osob (61 %) je hlavním důvodem pro uzavření životní pojistky snaha zajistit své blízké proti negativním finančním dopadům v případě nepředvídané tragédie nebo nemoci. Spoření na stáří (14 %) nebo výhodné uložení peněz (19 %) pro ně nehraje tak významnou roli.
Nabídka druhů životního pojištění narůstá (rizikové, kapitálové, investiční, důchodové) a stává se tak pro klienty ve srovnání s jinými pojistnými produkty nepřehledná.
Nejvíce využívanou formou životního pojištění je kapitálové (40 %) a důchodové (26 %).
Životní pojištění uzavírají nejčastěji osoby žijící v manželském svazku (47 %) a lidé s dětmi (43 %). Většina mladých lidí ve věkové kategorii mezi 20 a 29 lety bere na lehkou váhu možnost zajistit sebe a své blízké proti nepříznivým situacím. Jen 32 % z nich má uzavřen některý druh životního pojištění.
DAŇOVÉ FORMULÁŘE ONLINE: STAHUJTE ZDENejčastěji uváděným důvodem pro neuzavření pojistky je nedostatek volných finančních prostředků (42 %). Ve vyšších příjmových vrstvách hraje hlavní roli konkurence jiných pojistných produktů nebo spoření (41 %) spolu s nízkým zhodnocením finančních prostředků (34 %).
Velkým konkurentem pro životní pojištění je penzijní připojištění. Kromě vyšších výnosů jsou lidé motivováni k použití těchto produktů i státními příspěvky, které u životního pojištění chybí. U penzijního připojištění získává klient nárok na státní podporu 150 korun měsíčně při úložce 500 korun a zároveň si může své vklady odečíst od daňového základu až do výše 12 000 korun ročně. Na životní pojištění s investiční či kapitálovou složkou se přímá dotace od státu nevztahuje, lze jen snížit základ daně.
Orientaci na výnos finančních produktů dokládá i oblíbenost stavebního spoření, které uzavřelo 73 % lidí.
Informovanost o životním pojištění je spíše malá – 20 % osob nevidí rozdíl mezi životním pojištěním a penzijním připojištěním. Téměř polovina (45%) má nerealistické představy o efektech penzijního připojištění. Považují ho za vhodné ke krytí rizika úrazu.
Míra zadluženosti formou různých půjček nebo hypoték neustále roste, ale lidé berou na lehkou váhu možnost zajistit sebe a své blízké životním pojištěním proti situacím, které by jim mohly zabránit dostát svým závazkům. Lidé se obávají méně ztráty vlastního života než například vykradení bytu nebo ztráty zaměstnání.
Zdroj: Výzkum veřejného mínění o životním pojištění provedený studenty VŠE v Praze pro Českou asociaci pojišťoven
