Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidem s nízkými příjmy se vyplatí přizpůsobit nabídku

aktualizováno 
Skupina spotřebitelů s nízkými či středními příjmy zaujímá v západní a střední Evropě více než šedesátiprocentní podíl. Tato skutečnost je ovšem západními společnostmi působících na zmíněných trzích opomíjena, což je chyba.

Firmy ze západní Evropy zatím nepřizpůsobily nabídku místním podmínkám.

Podle nejnovější studie společnosti The Boston Consulting Group představuje právě nízkopříjmová skupina spotřebitelů ve střední a východní Evropě obrovský, ovšem dosud ne kvalitně využitý potenciál pro růst západních firem.

Pokud bychom se na zmíněnou skupinu spotřebitelů podívali z pohledu čísel blíže, pak z 350 milionů spotřebitelů v zemích střední a východní Evropy je těch s nízkými až středními příjmy (hranice chudoby až průměrný příjem domácností) více než 60 % - konkrétně tedy 200 milionů. V česku je navíc tato skupina dle odborníků daleko vyšší.

Je ovšem evidentní, že tuto gigantickou část spotřebitelské masy západní společnosti ve své nabídce téměř opomíjejí. Projevuje se to tak, že daná skupina spotřebitelů, odhodlaná realizovat denně nákup, nenachází na „svém“ trhu zboží v odpovídajících cenových relacích.

Jak totiž vyplývá ze studie, společnosti, které vstoupily do regionu v devadesátých letech minulého století, se zaměřily především na spotřebitele se středními a vysokými příjmy, a to jednoduše proto, že v daném regionu aplikovaly nabídku (z pohledu na ceny) ze zemí západní Evropy, kterou nepřizpůsobily místním podmínkám. Podařilo se jim tak ovšem zasáhnout pouze nejbohatší vrstvy, blíže pak 15 % trhu (cca 50 milionů spotřebitelů).

popisekSNADNÉ PODNIKÁNÍ:
bez daní a poplatků  

Vzhledem k tomu, jak na středo- a východoevropských trzích západní firmy rostou, dochází k přirozené modifikaci nabídky tak, aby postihla další skupiny spotřebitelů a ukrojila tak z pomyslného spotřebitelského koláče ještě větší kus. Kladnými faktory, které tento vývoj podporují je snižování rizika a výrazně pozitivní hospodářský vývoj.

Pokud budou chtít ovšem firmy uspět směrem k nízkopříjmovým skupinám, znamená to upravit cenovou nabídku místním podmínkám. Ta je založena primárně na přesunu výroby zboží a nákupu surovin do regionů s nízkými náklady, uplatnění účinných marketingových metod a volby vhodnějších distribučních kanálů pro zacílení na velký počet spotřebitelů.

Odhad je takový, že pokud se firmě podaří realizovat výše zmíněné inovace, mají šanci zvýšit své prodeje až o 100 %. Určitě lze nalézt trhy, na kterých je šance znásobit příjmy až o 40%, zvláště pak na trzích, kde nebyli opomíjení zákazníci dosud zacíleni.

Je paradox, že nízkonákladové nabídky (výprodeje za snížené ceny, výrazné slevy zboží a služeb) se daleko více realizují v západní Evropě, ač je evidentní, že právě ve střední a východní Evropě by měly daleko větší opodstatnění.

Každopádně, čísla, která charakterizují nízkopříjmovou skupinu lidí, by měla být alarmující především pro silné a na trhu dobře zavedené firmy. Mají totiž šanci si zaměřením se na ně svou pozici upevnit.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Kvíz: Vyznáte se v novelizovaném zákoníku práce?

Slovo „práce“ zadávají lidé do vyhledávačů nejčastěji v září. Je to možná proto, že řada těch, kteří uvažují o změně zaměstnání, si nechává léto na rozkoukání...  celý článek

Alex Craffonara
Byl u nás Murdoch či princ Albert, říká šéf luxusní horské restaurace

V nadmořské výšce dvou tisíc metrů servírují mořské plody, zvou ty nejznámější DJ a zdejší večírky jsou vyhlášené tak, že sem jezdí celebrity z celého světa....  celý článek

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.