Kolektiv autorů
Národní vzdělávací fond, Ústav pro informace ve vzdělávání
Publikace vzniklá za finanční podpory Phare představuje první ucelený pohled na lidské zdroje v České republice. V první kapitole je zmapována situace v oblasti celoživotního vzdělávání. Zkoumá, zda v České republice, která v minulosti měla dobře propracovaný systém dalšího vzdělávání, jsou v současnosti k němu pracovníci i podniky dostatečně motivované. Ukazuje se, že podniky s hospodářskými potížemi do dalšího vzdělání pracovníků neinvestují Druhá kapitola hledá odpověď na otázku, jak jsou lidské zdroje využívány na trhu práce a zda je dostatečná jejich vzdělaností úroveň, V České republice je na rozdíl od zemí EU nízký podíl lidí se základním vzděláním, ale opačná je situace u vysokoškolsky vzdělaných lidí - těch je v tuzemsku jen deset procent a v EU jednou tolik. Ve třetí kapitole je řada zajímavých informací o funkční gramotnosti tuzemské populace. Jazyková vybavenost zejména střední a starší populace je ve srovnání se zeměmi EU nedostatečná, stejně jako schopnost zacházet s informacemi. Potíže dělá podle uskutečněných šetření zejména lidem s nižším vzděláním třídění, zobecňování a porovnávání informací, lépe jsme na tom s numerickou gramotností. Poslední část knihy se zabývá otázkou motivace pracovníků, formami jejich ohodnocení i místem práce v jejich hodnotovém žebříčku. V druhé části této kapitoly je rozebráno fungování sociální sítě se zvláštním důrazem na řešení nezaměstnanosti. Publikace bude k dispozici na úřadech práce a v informačním středisku Národního vzdělávacího fondu.
Národní vzdělávací fond, Ústav pro informace ve vzdělávání
Publikace vzniklá za finanční podpory Phare představuje první ucelený pohled na lidské zdroje v České republice. V první kapitole je zmapována situace v oblasti celoživotního vzdělávání. Zkoumá, zda v České republice, která v minulosti měla dobře propracovaný systém dalšího vzdělávání, jsou v současnosti k němu pracovníci i podniky dostatečně motivované. Ukazuje se, že podniky s hospodářskými potížemi do dalšího vzdělání pracovníků neinvestují Druhá kapitola hledá odpověď na otázku, jak jsou lidské zdroje využívány na trhu práce a zda je dostatečná jejich vzdělaností úroveň, V České republice je na rozdíl od zemí EU nízký podíl lidí se základním vzděláním, ale opačná je situace u vysokoškolsky vzdělaných lidí - těch je v tuzemsku jen deset procent a v EU jednou tolik. Ve třetí kapitole je řada zajímavých informací o funkční gramotnosti tuzemské populace. Jazyková vybavenost zejména střední a starší populace je ve srovnání se zeměmi EU nedostatečná, stejně jako schopnost zacházet s informacemi. Potíže dělá podle uskutečněných šetření zejména lidem s nižším vzděláním třídění, zobecňování a porovnávání informací, lépe jsme na tom s numerickou gramotností. Poslední část knihy se zabývá otázkou motivace pracovníků, formami jejich ohodnocení i místem práce v jejich hodnotovém žebříčku. V druhé části této kapitoly je rozebráno fungování sociální sítě se zvláštním důrazem na řešení nezaměstnanosti. Publikace bude k dispozici na úřadech práce a v informačním středisku Národního vzdělávacího fondu.
