Běžný účet má v první řadě sloužit k provádění platebního styku a nikoli jako prostředek ke zhodnocování úspor. Není výjimkou, že lidé na běžném účtu hromadí svoje veškeré úspory a stěžují si na zlodějské praktiky bank, které jim nabízí mizerný úrok. Mají sice pravdu, neboť úročení běžných účtů se pohybuje dva až tři procentní body pod hodnotou inflace. Připočteme-li k tomu ještě daň z úrokových výnosů ve výši 15 procent, tak jde skutečně o malichernou odplatu bank za důvěru klientů. Z pohledu bank je toto chování klientů zcela určitě vítané, neboť tak levné peníze by jinde zcela určitě nenašly.
Úroková sazba není u běžných účtů směrodatná
Při výběru běžného účtu se klienti dopouští zásadní chyby v podobě přisuzování vysoké váhy hodnotě úročení. Úrokové sazby běžných účtů jsou vesměs velmi nízko a vyplácené úroky budou i u těch nejvíce výnosných skutečně malicherné. Zároveň je třeba dodat, že při pochopení funkce běžného účtu jsou připsané úroky nepodstatnou položkou, neboť na běžném účtu by si měl subjekt ponechávat pouze rezervu na pokrytí běžných plateb. Jde o řádově desetitisíce v závislosti na životním standardu domácnosti. Podívejme se kolik vynáší modelovému klientovi měsíčně běžný účet s v tabulce uvedeným průměrným zůstatkem a úročení v hodnotách v současnosti dostupných na trhu. V tabulce uvedené hodnoty jsou již očištěné o patnáctiprocentní srážkovou daň z úrokových výnosů.
| Zůstatek na účtu | 1 procento p.a. | 1,5 procenta p.a. | 2 procenta p.a |
| 20 000 Kč |
14 Kč | 21 Kč | 28 Kč |
| 50 000 Kč | 42 Kč | 53 Kč | 70 Kč |
Jak je vidět, tak běžné účty přinášejí skutečně nepodstatné úrokové výnosy, které ani zdaleka nemohou dohnat inflaci.
Výše poplatků z běžného účtu musí být rozhodujícím kritériem
Relevantním kritériem při výběru běžného účtu musí být poplatky. Pokud používáte běžný účet pouze k zajištění platebního styku, pak budou poplatky s největší pravděpodobností převyšovat úrokové výnosy. To by však nemělo klienta rozhodně přimět k držbě většího objemu peněz na účtu. Naopak by měl vždy po překročení hodnoty nezbytné k zajištění běžného platebního styku přelévat peníze do výnosnějších instrumentů.
Zpátky k poplatkům a jejich úloze při volbě běžného účtu. Před zřízením běžného účtu by měl klient zcela určitě vědět, kolik si banka účtuje za vedení účtu, kolik stojí jednotlivé formy přímého bankovnictví, kolik si účtuje za podání platebního příkazu a podobně. Dalším důležitým kritériem je poplatek za platební kartu. Některé běžné účty mohou nabízet zdarma platební kartu, zatímco u jiného může být vydání stejné platební karty zpoplatněno. Vzhledem k tomu, že platební karta je dnes v podstatě nezbytností, měl by klient tento aspekt při výběru účtu vzít v potaz. To jsou z pohledu efektivity běžného účtu důležitější položky než kupříkladu půl procentního bodu navrch u úrokové sazby.
Nad limit ani korunu
Pakliže jsme si vybrali vyhovující účet, pak je třeba si stanovit limit, který budeme na něm nechávat. Tento limit by nám měl postačit k pokrytí běžných měsíčních výdajů. Jakmile se zůstatek účtu přehoupne přes zvolenou mez, nastává čas přesunu peněžních prostředků do produktů přinášejících větší zhodnocení. Dnešní konta nabízí automatické převody na vybrané účty bez nutnosti podávat jednorázový platební příkaz. Tím může být spořicí účet nebo termínovaný vklad, avšak problémem nejsou ani přímé investice do otevřených podílových fondů. V jejich případě dochází k nákupu podílových listů momentem připsání na příslušný účet otevřeného podílového fondu.
Opačný pohyb není tabu
Inteligentní konta dnes umožňují i opačný tok peněžních prostředků. Představme si situaci, že klient si zvolí limitní hranici třiceti tisíc korun. Překročí-li zůstatek tuto hranici, pak dochází k automatickému převodu peněžních prostředků na spořicí účet. Tento klient si však může nastavit i spodní limit, což je hodnota, kdy se budou peníze převádět ze spořicího konta na běžný účet. To může být skvělý pomocník v okamžiku, kdy jeho běžné měsíční výdaje dosáhnou nadprůměrných hodnot. V našem případě by to mohlo být kupříkladu deset tisíc korun. V případě, že by klientův zůstatek na běžném účtu klesl pod tuto hodnotu, pak by došlo k přesunutí prostředků ze spořicího na běžné konto.
A co vy? Slouží vám běžný účet skutečně pouze k provádění běžného platebního styku nebo tam hromadíte vydělané peníze a nabízíte bankám neuvěřitelně levné zdroje?
