Má cenu měnit po 11. září investiční strategii?

  • 7
Česká koruna zpevňuje, klesá cena ropy, krachují letecké společnosti, padají hodnoty akcií, firmy se chystají propouštět... Z ekonomických zpráv, které se objevují po teroristických útocích na Spojené státy americké z 11. září, nejsou mnozí drobní střadatelé příliš moudří. Jedním si však mohou být jistí: jde v nich i o jejich peníze.
 

Dotkne se mezinárodní situace úspor v bance? Je dnes bezpečné investovat do podílových fondů, nebo si raději vzít půjčku a koupit dům? Jak ochránit peníze před znehodnocením? Na podobné otázky dnes asi hledá odpověď většina lidí.

Bankovní vklady

Odborníci se shodují, že na výnosy z bankovních vkladů nemají mezinárodní události v současné době přímý vliv. Úroky na termínovaných účtech by měly podle finanční poradkyně firmy Slon Miriam Hanákové kopírovat míru inflace a být zhruba o procento až dvě nižší než růst cen, nyní se pohybují v průměru okolo tří až čtyř procent. Přitom inflaci pro příští rok odhaduje Jiří Schwarz z Liberálního institutu zhruba na čtyři procenta. "Z tohoto pohledu hodnotíme bankovní vklady jako nevýhodné, protože se vložené prostředky znehodnocují," upozorňuje Hanáková. Již tak nízké úroky ještě snižuje patnáctiprocentní daň. Poradci proto doporučují využívat vklady v bankách spíše pro ukládání peněz, které člověk každodenně používá. Ideální jsou běžné či žirové účty, jejichž součástí je platební karta.

Příliš výnosné nejsou ani termínované devizové účty, jejich úročení je totiž ještě nižší než u korunových kont. Přestože by měla koruna dále posilovat, varují odborníci drobné střadatele před spekulacemi s valutami. Na kurz měn totiž působí mnoho faktorů - válečné konflikty, spotřebitelská důvěra i zásahy centrálních bank, a laik nemusí být schopen je dobře vyhodnotit a využít ke svému prospěchu. "Doporučujeme devizové účty využívat spíše jen pro platby spojené se zahraničními cestami či dovolenou," říká finanční poradce Radek Khýr. 

Podílové fondy

Kdo zvolí správný fond, může rozmnožit úspory relativně bezpečně a více než na bankovním kontě. Stabilní výnos čtyři až šest procent přinášejí některé fondy peněžního trhu a dluhopisové. Svěřené peníze ukládají do bank a nakupují obligace, riziko ztráty je tedy malé. "U peněžních a obligačních fondů neočekáváme nějaké výrazné změny. Jejich výhodnost by měla stále vzrůstat," uvádí Radek Khýr. Analytik Raiffeisenbank Ivo Nejdl doplňuje, že vzhledem k vývoji inflace ve světě lze očekávat, že cena dluhopisů v následujících třech měsících ještě poroste.  Podle odhadů by proto mohly kvalitní dluhopisové fondy dosahovat zhruba 6,5procentního zhodnocení. Dobré fondy peněžního trhu alespoň překonají inflaci.

To však nelze říci o fondech smíšených a akciových. Investují totiž přímo do cenných papírů, což je velmi rizikové. Hodnota fondů, které nakoupily akcie firem, jež krachují, masově propouštějí či se dostaly do velkých finančních potíží (například aerolinky, společnosti z oblasti cestovního ruchu, pojišťovny, automobilky), se snižuje. A naopak. Jestliže poroste cena například telekomunikačních společností či zbrojařských firem, mohou na tom vydělat fondy, které vlastní jejich cenné papíry. Podle Miriam Hanákové jsou nyní obecně tyto typy fondů podhodnoceny nejen v souvislosti s útoky na Ameriku, ale i vlivem propadu kapitálových trhů, který trvá už dva roky.  "Postoj k akciovým a smíšeným fondům lze označit jako vyčkávací. Vzhledem k současným nízkým cenám je nutné nepodlehnout panice a podílové listy neprodávat. Z minulého vývoje se dá soudit, že akciové trhy překonají poklesy a pohnou se směrem nahoru," míní Miriam Hanáková. Nakupovat podílové listy akciových a smíšených fondů lze doporučit jen lidem, kteří se nebojí riskovat. Musí navíc počítat s tím, že by se měli s penězi rozloučit nejméně na pět let.

Přestože někteří analytici kapitálových trhů dnes radí nakupovat vybrané akcie, jejichž cena velmi klesla, drobný investor by měl být opatrný. Přímý nákup cenných papírů je vždy velmi rizikový a vyžaduje mimo jiné dobré informace o vývoji trhu, případně rychlou reakci, pokud hrozí jeho další propad, nebo naopak vzestup.

A pokud člověk nechce peníze ukládat, ale nakupovat? Odborníci tvrdí, že se situace po 11. září, co se týče ekonomiky a investičního rozhodování, příliš neliší ve srovnání s obdobím před teroristickými útoky. "Rozhodnutí, zda utrácet, nebo spořit, závisí na finanční situaci jednotlivců a na jejich preferencích v souvislosti s jimi očekávaným vývojem," míní Jiří Schwarz.

Motivace ke spoření jsou totiž dnes - v době nízkých úrokových sazeb - nízké. Budou-li firmy a domácnosti očekávat vyšší míru inflace a nepřevedou-li své úspory například do fondů, dluhopisů či hypotečních zástavních listů, které jsou na inflaci méně citlivé než bankovní vklady, patrně se rozhodnou více utrácet. Za jednu z nejbezpečnějších investic jsou stále považovány nemovitosti. Jejich ceny budou podle Jiřího Schwarze spíše stagnovat nebo i klesat, a to až do doby vstupu do Evropské unie, který by měl přinést vyšší poptávku. Pokles se týká zejména kancelářských prostor ve velkých městech. Jiří Zaorálek ze společnosti Fincentrum míní, že by mohla růst cena některých bytů (podle jejich kvality a polohy).

Kdo chce nakupovat, ale nemá peníze, může si vzít úvěr od banky zhruba za stejných podmínek jako před 11. zářím. V případě úroků z úvěrů se zatím neočekávají žádné velké změny. Jejich výše se bude podobně jako doposud odvíjet od úroků na mezibankovním trhu.

Ke změnám naopak dojde v oblasti pojišťovnictví. Zejména podnikatelé by měli počítat se zvýšením cen pojištění a zahrnout je do svých předpokládaných nákladů na příští období.

Ovlivnila situace po útocích na Spojené státy nějakým způsobem Vaše investice? Je rozumné investovat v současnosti do amerických akcií nebo do fondů investujících ve Spojených státech?