Bývalo pravidlem, že si klient mohl ovlivnit výši pravidelné splátky buď volbou délky splátkového kalendáře nebo výší akontace. Jde v podstatě o dvě naprosto logická pravidla jakéhokoli dluhového financování:
-
Čím delší dobu úvěr splácím, tím nižší je pravidelná splátka. I v leasingu tedy platí, že delší splátkový kalendář snižuje hodnotu pravidelné měsíční splátky.
-
Čím vyšší akontaci nájemce zaplatí, tím méně si od leasingové společnosti půjčuje a splátka je při shodné délce splátkového kalendáře nižší.
Výše uvedená pravidla nejsou rozhodně ničím novým a překvapujícím. Klientům leasingových společností se nyní nabízí možnost využít volby výše zůstatkové hodnoty na konci leasingu. Ta bývá zpravidla stanovená někde kolem jednoho procenta pořizovací ceny vozu či na nějaké jiné minimální hodnotě. Platí, že uhrazením zůstatkové hodnoty dochází ke splnění posledního závazku nájemce vůči pronajímateli a předmět leasingu přechází na nájemce. Se zajímavou novinkou přišla nedávno leasingová společnost ŠkoFIN. Pojďme se tedy detailně zaměřit na výhodnost tohoto produktu.
| Leasing se zvýšenou zůstatkovou hodnotou | ||||
| PC vozu | Akontace (30%) | Počet splátek | Výše splátky | Zůstatková hodnota |
| 219 000 Kč | 65 970 Kč | 42 | 2 991 Kč | 65 970 Kč |
Obvyklý leasing s minimální zůstatkovou hodnotou
PC vozu
Akontace (30%)
Počet splátek
Výše splátky
Zůstatková hodnota
219 000 Kč
65 970 Kč
42
4 306 Kč
122 Kč
Při srovnání obou variant je viditelný rozdíl až v posledních dvou sloupcích. Oba splátkové kalendáře pracují se stejně vysokou akontací (30 procent) a stejnou délkou splácení (42 měsíců). Rozdíl tedy spočívá v tom, že leasing se zvýšenou zůstatkovou hodnotou zatěžuje podstatně méně klienta po celou dobu splátkového kalendáře (pravidelná měsíční splátka činí pouze 2 991 Kč oproti 4 306 Kč), což je ovšem vykoupeno výrazně vyšší zůstatkovou hodnotou na konci splátkového kalendáře. Platbě zůstatkové hodnoty se samozřejmě klient za žádných okolností podobně jako pravidelným splátkám nevyhne. Která z výše uvedených variant je z finančního pohledu výhodnější?
Pokud bychom přijali mezi veřejností oblíbené (byť naprosto nesprávné) srovnání dluhového financování v podobě rozdílu mezi skutečně zaplacenou částkou věřiteli a cenou za hotové, pak bychom museli leasing s vysokou zůstatkovou hodnotou odmítnout. Kolik celkem zaplatí klient nabízí následující tabulka.
| Leasing se zvýšenou ZH | Leasing s minimální ZH |
| 257 562 Kč | 246 944 Kč |
Poměrně výrazný rozdíl při použití tohoto srovnání by měl splátkový kalendář se zvýšenou zůstatkovou hodnotou zamítnout, avšak realita není zdaleka tak jednoduchá.
Při letmém pohledu na splátkový kalendář je zřetelné, že u leasingu se zvýšenou zůstatkovou hodnotou je nájemce mnohem méně zatížen. Jinými slovy, že má u leasingové společnosti půjčeno po celou dobu splátkového kalendáře mnohem více peněz než u obvyklého splátkového kalendáře. Za takové situace je logické, že vyšší půjčka by měla být vykoupena vyššími úroky. Je tomu skutečně tak, a proto se nemůžeme omezit na nesprávné srovnání obou typů splátkového kalendáře prostřednictvím porovnání „o kolik přeplatím pořizovací cenu vozu“. To bychom srovnávali nesrovnatelné. Právě to nabízí výše uvedená tabulka.
Každý z nás intuitivně cítí, že jinou hodnotu měla tisícikoruna před třemi lety a jinou dnes. Jde v podstatě o to, že za tisícikorunu jsme si před třemi lety koupili o něco více než nyní. Všudypřítomná inflace ukusuje každým měsícem kousíček z objemu spotřebního koše pořízeného za jednu tisícikorunu. Podobný trend lze očekávat i do budoucna. Jde tedy o to, že právě inflace je přítelem dlužníků a nepřítelem věřitelů.
Hledáte informace o leasingu automobilů? Pak neváhejte a navštivte tuto SPECIÁLNÍ PŘÍLOHU.
Má-li tedy někdo fixní splátkový kalendář (jako jsou tyto dva srovnávané typy leasingu), jehož hodnoty nejsou upravovány o inflaci, pak je z logiky věci pro dlužníka mnohem výhodnější co možná nejvíce oddálit splácení a využít výhody splácení ve více či méně inflací znehodnocených penězích. Nyní se nám ovšem modelový příklad zauzlil, neboť leasing se zvýšenou zůstatkovou hodnotou oddaluje tíhu splátek až na konec splátkového kalendáře (výhoda pro dlužníka), avšak za cenu celkově více zaplacených úroků (rozdíl cca 10,5 tisíce). Jak se tedy rozhodnout a podle čeho oba splátkové kalendáře porovnat?
Zkusme odhadnout, že v nadcházejících letech bude činit míra inflace tři procenta ročně. Diskontujme tedy veškeré peněžní toky placené leasingové společnosti diskontním faktorem 0,03 procenta a porovnejme časovou hodnotu peněz u obou variant.
| Leasing s navýšenou ZH | Nomin. hodnota | Disk. faktor | Souč. hodnota | Leasing s obvyklou ZH | Nomin. hodnota | Disk. faktor | Souč. hodnota |
| Akontace | 65 970 | 1 | 65 970 | Akontace | 65 970 | 1 | 65 970 |
| 1.splátka | 2 991 | 1 | 2 991 | 1.splátka | 4 306 | 1 | 4 306 |
| 2.splátka | 2 991 | 1,0025* | 2 984 | 2.splátka | 4 306 | 1,0025* | 4 295 |
| 3.splátka | 2 991 | 1,005** | 2 976 | 3.splátka | 4 306 | 1,005** | 4 284 |
| 42.spl. | 2 991 | 1,108 | 2 699 | 42.spl. | 4 306 | 1,108 | 3 886 |
| ZH | 65 970 | 1,111 | 59 379 | ZH | 122 | 1,111 | 110 |
| Celkem | 257 562 | - | 244 776 | Celkem | 246 944 | - | 238 013 |
Vysvětlivky k tabulce:
Použili jsme diskontní faktor tři procenta p.a. Vzhledem k tomu, že leasingové financování pracuje s měsíční periodicitou je třeba tento faktor přepočíst na měsíční bázi. Čili 0,03/12=0,0025. Pro naše účely tedy činí diskontní faktor 0,0025. Každá splátka je tedy diskontována dle vztahu Pen.tok/ (1+disk.faktor) ´n. Platí tedy, že akontace a první splátka je placena v čase nula a není diskontována. Druhá splátka je již diskontována 1,0025 a tak dále. Pro úsporu místa jsem čtvrtou až 41. splátku do výše uvedené tabulky neuváděl.I při využití současné hodnoty diskontované třemi procenty je leasing s obvyklou zůstatkovou hodnotou výhodnější. Vyšla u něj nižší současná hodnota než u leasingu se zvýšenou zůstatkovou hodnotou. Jaká by ovšem byla situace, kdybychom použili vyšší diskontní faktor. Předpokládejme, že by byla vyšší inflace a fixně stanovené splátky by byly více „znehodnocené“. Co třeba diskontní faktor pět procent, čili 0,05.
| Leasing s navýšenou ZH | Nomin. hodnota | Disk. faktor | Souč. hodnota | Leasing s obvyklou ZH | Nomin. hodnota | Disk. faktor | Souč. hodnota |
| Akontace | 65 970 | 1 | 65 970 | Akont. | 65 970 | 1 | 65 970 |
| 1.splátka | 2 991 | 1 | 2 991 | 1.spl. | 4 306 | 1 | 4 306 |
| 2.splátka | 2 991 | 1,0042* | 2 978 | 2.spl. | 4 306 | 1,0042* | 4 288 |
| 3.splátka | 2 991 | 1,0084** | 2 966 | 3.spl. | 4 306 | 1,0084** | 4 270 |
| 42.spl. | 2 991 | 1,187 | 2 520 | 42.spl. | 4 306 | 1,187 | 3 628 |
| ZH | 65 970 | 1,192 | 55 344 | ZH | 122 | 1,192 | 102 |
| Celkem | 257 562 | - | 236 723 | Celkem | 246 944 | - | 232 248 |
Jak je z tabulky vidět, tak ani vyšší diskontní faktor nesmazal úplně náskok obvyklého typu financování v porovnání s vyšší zůstatkovou hodnotou. Přesto došlo k výraznému snížení rozdílu v podobě čisté současné hodnoty. Pokud tedy nepředpokládáme příliš dramatický růst inflace v příštích letech a následné splácení „levnějšími“ penězi, pak by leasing s vyšší zůstatkovou hodnotou nebyl ideální variantou. Na druhé straně může někomu vyhovovat řekněme neobvyklý splátkový kalendář a s ním spojené netradiční cash flow.
Oslovil vás leasing s navýšenou zůstatkovou hodnotou? Těšíme se na vaše názory.
