Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Maďarsko odčarovalo kouzlo života na dluh

aktualizováno 
Opravené fasády, vyměněná okna, nízká nezaměstnanost. Co není vidět, je financování těchto aktivit dluhem. Pro populistického politika je dluh skvělou příležitostí, jak plnit své sliby. Mávnutím kouzelného proutku vyčaruje prosperitu. Když kouzlo pomine, lidé se musí vzdát spotřeby a vše zaplatit.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Člověk žijící v prosperujícím městě může žasnout nad tím, jak jeho obec rozkvétá. Prosperitu je možné na první pohled spatřit v zemi, která ji financuje a kryje schodky svých bilancí a rozpočtů. V zemi, do které budou okolní země ochotné na dluh vyvážet svou produkci, do které budou přitékat investice.

Vláda může na dluh vytvořit štědrý sociální systém, vybudovat skvělou dálniční síť, mít dobře fungující systém integrované veřejné dopravy, může vytvořit mnoho veřejných institucí, zabývajících se ušlechtilými věcmi. Není ovšem všechno zlato, co se třpytí.

Kouzlo maďarského zadlužení

Ukázkou toho, kam vedou populistické sliby voličům a žití nad poměry, je Maďarsko. Maďarští voliči volili toho, kdo dokázal více slíbit. Pro Maďarsko byl příznačný štědrý sociální systém a velký počet invalidních důchodců. Vysoké deficity veřejných financí a běžného účtu trápily Maďarsko již několik let, ovšem situace byla až do příchodu finanční krize zvládnutelná.

Občané žili skvělý sen plný prosperity, sen bohatého státu, který zvládne krýt mnohé výdaje a udržovat blahobyt.

Protože rozhazovačná fiskální politika a vysoké vládní výdaje zvyšují v ekonomice úhrnnou poptávku, mají ceny v situaci plné zaměstnanosti, zdrojů a kapacity tendenci růst. Inflace je vysoká a pro její zvládnutí musí centrální banka udržovat vysoké úrokové sazby.

Kvůli vysokým domácím úrokovým sazbám byli maďarští občané ochotni využít nabídky místních bank na zdánlivě výhodné půjčky v cizích měnách. Zadlužování v zahraničních měnách, eurech a švýcarských francích, bylo na první pohled rozumné, úrokové sazby byly v porovnání s maďarským forintem podstatně nižší.

V zahraničí si nepůjčovali pouze občané, půjčoval si i stát. Čím víc bylo těchto půjček, tím větší bylo vnější zadlužení Maďarska a tím větší byla jeho vnější nerovnováha. Vnější zadlužení jakékoli země znamená, že všichni občané dohromady z jiných zemí dovezli statky v hodnotě, jejíž protihodnotu neposkytli a nevytvořili.

Propad zájmu o maďarské dluhopisy a oslabování forintu

Po vypuknutí finanční krize Maďarsko její dopady pocítilo ve chvíli, kdy začalo být přirovnáváno k Islandu. Nastal výprodej maďarských aktiv, zájem o maďarské dluhopisy přestal prakticky existovat. Nastala situace, přirovnatelná k hospodskému, který odmítl dávat dále na dluh, Maďarsko již nemohlo své deficity financovat rostoucím zahraničním zadlužením. Kdyby v listopadu 2008 nedostalo od Mezinárodního měnového fondu půjčku 25 miliard dolarů, čekal by ho pravděpodobně bankrot.

forinty 1000, bankovkaV létě 2008 maďarský forint významně oslaboval a splácení zahraničních dluhů se po přepočtu na forinty prodražovalo. V situaci, kdy byl forint pod tlakem, musela maďarská centrální banka zvýšit úrokové sazby na 11,5 %.

Pokud by se tak nestalo, oslabování měny by pokračovalo, všechna produkce z dovozu by se prodražila a inflace v zemi by vzrostla.

Oslabující maďarská měna je důsledkem působení neviditelného regulačního mechanismu, který ekonomiku s volně plovoucím kurzem měny nutí v průběhu času přijímat opatření pro nastolení nové ekonomické rovnováhy. Maďarská zkušenost potvrzuje, že země s vlastní měnou je nutně nucena udržovat makroekonomickou rovnováhu.

Přijetí eura, o kterém se v souvislosti s touto situací začalo hovořit, by Maďarsku sice pomohlo omezit finanční rizika pro jednotlivce a podnikatele zadlužené v eurech a švýcarských francích, ovšem omezilo by možnost přizpůsobení ekonomiky oslabováním kurzu.

Nutnost utahování opasků

Zadlužený je stát i občané, vysoká závislost Maďarska na zahraničních půjčkách a vnější financování vytváří tlak na řešení situace. Když byla více než polovina hypoték poskytnuta v eurech a švýcarských francích, prudký pád forintu značně prodražil splácení takových hypoték.

Maďarským domácnostem, které kdysi přijaly hypotéku v cizí měně, dnes nezbývá než s ohledem na příjmy ve forintech splácet citelně vyšší sumy. Maďarští občané dnes pociťují důsledky hospodaření svých dřívějších vlád. Došlo k tomu, že s časovým odstupem se začínají utahovat opasky. Když se v dřívější době vyskytlo varování, že reformy jsou nevyhnutelné, běžného maďarského občana to nijak nevzrušovalo.

Maďaři si musí utahovat opasky, v rozpočtech a výdajích vlády, domácností i podniků nastaly škrty. Maďarská ekonomika takto hledá novou rovnováhu, odpovídající menší spotřebě. S tendencí splácet dluhy ovšem roste nezaměstnanost a klesá využití kapacit, klesají tržby, zisky a výnosy, díky čemuž klesají i vybrané daně. Ekonomika v takové situaci čelí riziku spirály deflačního sestupu a rostoucího sociálního napětí.

Více si přečtěte na Investujeme.cz.

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Úrokové sazby hypoték letí vzhůru, hypotéky zdražují

Růst úrokových sazeb u hypotečních úvěrů se potvrzuje. Průměrná úroková sazba v březnu vystoupala na 1,95 procenta. Navíc si ČNB připravuje půdu pro další...  celý článek

Ilustrační snímek
Sazby hypoték se dál zvedají, rostou však i objemy a počty žadatelů

Rok 2017 je zatím ve znamení rostoucích úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Lidé ale předpokládají, že sazby ještě porostou. Navíc dostupnost hypoték bude...  celý článek

Ilustrační snímek
Přichází renesance úvěrů ze stavebního spoření? Rozhodne o tom ČNB

Zdá se, že úvěry ze stavebního spoření jsou opět v kurzu. Naznačují to údaje o nově poskytnutých úvěrech i aktivity stavebních spořitelen přizpůsobit svoji...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.