Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mají otevřené podílové fondy v ČR šanci uspět? Ještě ne!

  10:30aktualizováno  10:30
V současné době nemají v ČR otevřené podílové fondy ( dále jen OPF ) na růžích ustláno. Problémů, se kterými se musí potýkat, je poměrně dost...
V současné době nemají v ČR otevřené podílové fondy ( dále jen OPF ) na růžích ustláno. Problémů, se kterými se musí potýkat, je poměrně dost - rozčarování investorů spojené s nedávným razantním poklesem akciových trhů, nedůvěra v důsledku negativních zkušeností s fondy z kupónové privatizace a vysoká averze českých investorů vůči riziku.

Díky poklesům na akciových trzích došlo k dočasným poklesům ČOJ (mimo fondů obligačních a fondů peněžního trhu), což vede zdvojeně k úbytku majetku ve správě těchto fondů - jednak pro pokles akciové části portfolia a jednak proto, že nespokojení, psychicky méně odolní podílníci žádají o odkupy svých podílových listů, a tyto odkupy převyšují nákupy. Bohužel nejčastější chybou investorů-amatérů je nákup akciového či smíšeného fondu dle jeho vynikajících výsledků za poslední rok bez rozboru, proč k takovému nadprůměrnému výnosu došlo. Většinou pak dojde ke korekci a odtud plynoucímu roztrpčení investora.

Ve srovnání s investicí do zatím uzavřených fondů, ať již investičních nebo podílových, vybírá většina z OPF vstupní popř. výstupní poplatky, což snižuje výnos pro podílníka. Oproti tomu investice do zatím uzavřených fondů se sebou nese dárek ve formě diskontu (viz článek Tři tipy na investici…)

Renomé kolektivního investování je v ČR těžce poškozeno zejména v důsledku vytunelování některých fondů vzniklých v kupónové privatizaci, přeměnou některých fondů na holdingové společnosti ještě před úpravou zákona apod. Některé kauzy nejsou dodnes vyřešeny a podílníci se zřejmě svých peněz nedočkají – stačí jako příklad uvést Harvardský průmyslový holding. Další těžkou ránu zasadily kolektivnímu způsobu investování kampeličky.

OPF konkurují společnosti, které slibují garanci minimálního ročního zhodnocení investic. Nejsem si jist, zda průměrný investor je schopen tento rozdíl rozlišit (zvláště když tyto společnosti také často označují své produkty jako fondy). Domnívám se, že případný krach těchto společností opět vrhne stín na pojem „fond“ obecně, tedy i na OPF.

Češi jsou svým způsobem velmi specifičtí. Zřejmě se ještě nezbavili vlivu let již dávno minulých, kdy zaručené jistoty či alespoň sliby byly součástí jejich života. Většinu lze rozdělit z hlediska investování do dvou typických skupin :

OPATRNÍCI
Dávají přednost uložení peněz v bance, i když nadávají, že úroky jsou malé. Ale stačí jim, že jejich vklady jsou z 90% pojištěny. Dále si přilepšují stavebním spořením, kde získají státní podporu a vklady jsou opět pojištěny. Částečně věří i penzijnímu připojištění, kde opět získají státní podporu – ale dávají si pozor při výběru, protože některé malé penzijní fondy skončily nepříliš slavně. Začínají uvažovat o životním pojištění z důvodu možného odpisu z daní. OPF jsou zcela mimo okruh jejich zájmu. Podíly nejsou pojištěny, OPF žádný zaručený výnos negarantují. Jistoty jako každodenní přecenění portfolia OPF, možnost odkupu podílu každý pracovní den nejsou postačující. Ani argumentace, že v bance vlastně získávají čistý úrok cca 3,5% p.a. za rizika 10% ztráty v případě krachu banky příliš nepomáhá. U této skupiny mají alespoň teoretickou šanci fondy peněžního trhu, popř. u těch nejodvážnějších fondy obligační.

HAZARDÉŘI
Dávají často i své celoživotní úspory do nejrůznějších akcí, kde existuje slib vysokého zhodnocení. Kampeličky, různé hry na principu letadla, kursové sázky, společnosti garantující 14 - 33% zhodnocení p.a. byly a jsou jejich doménou. Po prvním neúspěchu buď dále pokračují nebo se z nich stávají opatrníci. OPF pro ně opět nejsou zajímavé. Neslibují vysoký garantovaný úrok – zisk u nich není „jistý“. U této skupiny mají určitou šanci akciové fondy, zejména ty s agresivním portfoliem.

ZÁVĚR :
Pokud srovnáme, do jakých investičních nástrojů se investuje v ČR a do jakých ve vyspělých zemích, zjistíme, že u nás podstatně zaostávají dvě oblasti : oblast životního pojištění a oblast OPF. Domnívám se, že podíl OPF bude u nás ještě minimálně 2-3 roky stagnovat. Naopak díky podpoře státu formou možného odpisu z daní určitě poroste podíl životního pojištění. Pomůže stát i OPF?

Co si myslíte Vy o budoucnosti OPF v české kotlině? Jste spíše opatrník nebo hazardér? Napište nám svůj pohled na věc.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Častý omyl Čechů: evidenční list důchodového pojištění je k ničemu

Ne každý doklad patří do koše. Pokud jste zaměstnaní a vyhodíte evidenční list důchodového pojištění, který vám vystaví každý rok váš zaměstnavatel, děláte...  celý článek

Ilustrační snímek
Konec studií: jak na sociální a zdravotní pojištění v pěti situacích

Od kdy platí absolventi středních a vysokých škol odvody na sociální a zdravotní pojištění? A jak je tomu s odvody, když se po škole někdo rozhodne podnikat či...  celý článek

Ilustrační snímek
Invalidů je přes 425 tisíc, kdo je ohrožený a jak srazit finanční dopad

Moderní životní pojištění řeší celou řadu zdravotních problémů, ale je důležité nastavit si ho na míru. Kdo ho opravdu potřebuje? Kdy z něj očekávat peníze a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.