Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mají v rodinném portfoliu místo investice do otevřených podílových fondů?

  8:28aktualizováno  8:28
Vyslovíme-li slovo "úspory", u většiny z nás to vyvolá asociaci na vkladní knížku či termínovaný vklad. Tím, bohužel, pro mnoho tzv. drobných střadatelů končí představa o tom, kam uložit své úspory...
Vyslovíme-li slovo "úspory", u většiny z nás to vyvolá asociaci na vkladní knížku či termínovaný vklad. Tím, bohužel, pro mnoho tzv. drobných střadatelů končí představa o tom, kam uložit své úspory. Přitom není žádným tajemstvím, že tento typ úspor dosahuje v souhrnu miliardových částek. Ano - miliardy korun leží na těchto bankovních produktech, aniž si jejich majitelé jsou ochotni připustit, že by se svými penězi mohli nakládat mnohem lépe. Banky, mnohdy těžící z nevědomosti, strachu a setrvačnosti lidí, mohou být spokojené. Mít za několik málo procent vyplácených úroků k dispozici miliardy, mnohdy vázané na rok i déle, to není opravdu špatný job.

Za pozornost stojí skutečnost, že v momentě, kdy se objevily reklamy kampeliček, byla značná část lidí ochotna bez hlubší úvahy nad reálností nabízených úroků své peníze vložit právě do kampeliček, v mnoha případech dokonce takto naložili s veškerými úsporami.... Přitom zde máme mnohem lepší a na západ od našich hranic desítky let fungující nástroje na zhodnocování úspor - otevřené podílové fondy. Mají nesporně řadu výhod. Mezi základní patří dobrá likvidita (peníze lze vybrat zpravidla do týdne, nemusíme myslet na včasnou výpověď) a skutečnost, že pokud do nich investuje soukromá fyzická osoba (to znamená, že investice není vedena v žádném účetnictví), je výnos po půl roce od investice osvobozen od daně z příjmu. Všechny úroky na bankovních produktech (běžné účty, vkladní knížky, termínované vklady) jsou vždy u soukromých fyzických osob zatíženy daní 15%, kterou strhává přímo příslušná banka a odvádí státu. Získat z rok zablokovaných úspor např. 3% p.a. a ještě z toho 15% odevzdat státu, lze těžko označit za zhodnocování peněz. Přesto to takto dělá naprostá většina z nás! A to už vůbec nemluvím o velkých sumách, ponechávaných na různých běžných účtech za 0.5% p.a.. Kde je tedy chyba?

Určitě v nedostatku informací! Založit vkladní knížku nebo termínovaný účet je velmi jednoduché a mnoho informací k tomu není třeba. Využívat bezpečně otevřené podílové fondy již vyžaduje více informací. Minimálně je třeba zjistit, kdo je správcem fondu, jak velký majetek spravuje a jakou má za sebou ve finančním světě historii. Když si podle tohoto kritéria vybereme zkušeného a stabilního správce, musíme se rozhodnout ještě pro konkrétní fond či jejich kombinaci. Většina solidních správců nabízí celou skupinu (rodinu) fondů. Ty se od sebe liší tím, kam naše vložené peníze investují. Čím větší podíl akcií je v této investici, tím lze očekávat větší výnos, ale i větší riziko.

Právě u pojmu "riziko" bych se rád zastavil. Mnoho lidí totiž právě toto riziko odrazuje a raději dál živí svými úsporami banky a stát. Přitom jde opět o nedostatek informací. Vybereme-li si dobrého správce, můžeme téměř vyloučit riziko krachu (vytunelování). Riziko tedy spočívá jen v kolísání hodnoty podílového listu, a to tím více, čím větší podíl akcií má příslušný fond ve svém portfoliu. Kolísání hodnoty podílového listu může zapříčinit, že v určitých okamžicích má investor teoreticky méně peněz, než kolik vložil. Píši "teoreticky", neboť pokud to psychicky vydrží a v takovém okamžiku peníze nevybere (neodprodá podílové listy), tak se tato dočasná ztráta nerealizuje a naopak se později dostaví zisk (výnos), a to podstatně vyšší, než mohou poskytnout bankovní produkty. Tento příspěvek píšu právě proto, že v současné době se nacházíme v období lokálního minima akciových fondů a řada nedostatečně informovaných investorů je znepokojena a bojí se krachu a ztráty všech investovaných peněz. Mnozí vybírají i se ztrátou a navždy zanevřou na fondy. Naopak ti, kteří mají dostatek informací, právě v tomto období investují do fondů další peníze, neboť vědí, že je to mimořádná příležitost k nadprůměrným výnosům. Poučený investor ví, že kolísání hodnoty podílového listu je věc tak přirozená, jako například střídání čtyř ročních období v našich zeměpisných šířkách. A ví, že když nastane propad, neměl by vybírat, ale naopak by mohl velmi výhodně investovat.

A co si počít, pokud na takového propady nemáme pevné nervy nebo víme, že naše úspory budeme potřebovat v určitém okamžiku, kdy může být období propadu a my bychom vybrali se ztrátou? I na to mají fondy řešení Stačí si vybrat fond s nulovým podílem akcií - např. fond peněžního trhu. Výnos bude vždy u dobrých správců lepší než u bankovních produktů, pokud budeme investovat minimálně na půl, ale ještě lépe na jeden rok. Hodnota podílového listu prakticky jen pomalu roste, k propadům téměř nedochází. V současné době můžeme výnos očekávat někde mezi 4 a 5 % p.a.. Pokud chceme větší výnos, jsou k dispozici fondy dluhopisové, kde lze očekávat výnos tak do 7 % p.a. (v průměru). Zde už se setkámé s poněkud vyšší kolísavostí (volatilitou), a proto je vhodnější své prostředky vložit alespoň na 2-3 roky. Do akciových fondů pak investuje ten, kdo chce mít v dlouhodobějším průměru kolem 10% p.a. a kdo ví, že budou období, kdy bude nevýhodné z těchto fondů vybírat. Čím déle je v takovémto fondu investováno, tím se riziko vlivu propadů minimalizuje. Do akciových fondů je proto dobré investovat minimálně na 5 let.

Otevřené podílové fondy tedy nepochybně mohou bezpečně nahradit v rodinném portfoliu bankovní produkty. Pouze je třeba o nich něco vědět nebo se na ně dokázat informovat (např. navštívit sekci Fondy na našem portálu - pozn. Fincentra). Nezanedbatelnou roli hrají také naše osobní preference a cíle. Pokud jsme např. všechny naše úspory dali před rokem do akciového fondu s tím, že si na za ně letos na jaře koupíme auto, máme smůlu. Chyba ale není ve fondu, nýbrž v naší neznalosti. Je to totéž, jako bychom si koupili poslední model luxusního silničního vozu, vydali se s ním po polní cestě na naši horskou chalupu a při prvním uváznutí zanevřeli na výrobce.

Využíváte otevřené podílové fondy? Jaké jsou Vaše zkušenosti s podílovými fondy ve srovnání s klasickými bankovními produkty? Mají podle Vás fondy v Česku budoucnost?

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

ČSOB včetně Poštovní spořitelny má mobilní peněženku (Na Nákupy), kterou...
Revoluce v placení: Chytrým mobilem platí v obchodech už tisíce Čechů

Placení mobilem se v Česku stává hitem podobně jako placení pípacími kartami. Mobilní peněženku už využívá přes 15 tisíc Čechů a počty uživatelů každým dnem...  celý článek

Ilustrační snímek
Proč platit za něco, co je absurdní. Boj s poplatky v Česku pokračuje

Na poplatcích vydělávají banky nemalé peníze, ty největší miliardy korun ročně. Již řadu let ale dávají Češi najevo, že některé poplatky jsou absurdní a je...  celý článek

Martin Mašát
KOMENTÁŘ: Jsou nulové úroky na běžných účtech zlodějna, nebo ne?

Jaká je dnes nejlepší konzervativní investice? Běžný účet s nulovým úrokem. A buďte rádi za nezáporný úrok. Jestli máte pocit, že vás banky okrádají a neplatí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.