Jak vznikl nápad založit taneční studio?
Tento nápad se začal rodit v době, kdy jsem zjistila, co všechno tanec může přinést a jaké rezervy na našem tanečním trhu existují. Uvědomila jsem si, že pohyb nejsou jen fitness aktivity nebo jazz gymnastika, které u nás do té doby existovaly, ale že je zde ještě další duševní nadstavba, kterou s sebou bezpochyby tanec přináší. Po revoluci, kdy bylo možné začít podnikat, jsem se snažila tuto "díru“ na našem trhu vyplnit.
|
Připravili jsme pro vás seriál rozhovorů se zajímavými osobnostmi, které se pustily do netradičního podnikání a uspěly. V jednotlivých dílech se s vámi podělí o své zkušenosti ze světa byznysu mimo jiné i známí herci, zpěváci či modelky. V předchozích dílech jste se mohli například dočíst, jaké to je, podnikat v showbyznysu, obchodovat s kávou či prodávat zbraně. |
Další důvodem byla skutečnost, že jsem si po některých návštěvách v zahraničníních tanečních studiích uvědomila, že tanec není jen pro malé děti nebo profesionály. Že stejně tak jako v západních zemích, tak i zde může čtyřicetiletá dáma začít s klasickým baletem jen tak, pro své potěšení, pro radost z pohybu, nebo se postavit do některé z pozic flamenka a rozproudit si krev žilách v rytmu ohnivého tance.
Samozřejmě jsem věděla, jak jsou zde ženy velmi konzervativní a plné obav, aby se neztrapnily před ostatními. Na jednu stranu jsem se toho obávala, na stranu druhou mě lákalo ty hloupé předsudky změnit.
Souvisí vaše vzdělání s tancem?
Vystudovala jsem Filozofickou fakultu, obor pedagogika – psychologie. Poté, co jsem se začala věnovat tanci, začalo mi okolí tvrdit, že bych si měla udělat nějakou odbornou taneční školu. Chvíli jsem odolávala, ale pak i mně začalo vadit, že se v mém CV nevyskytuje žádná zmínka v souvislosti s tanečním vzděláním.
To byl hlavní důvod toho, proč jsem se jednoho dne ocitla na zkouškách na HAMU, obor choreografie, a ve svých 37 letech začala znovu studovat. Jelikož tato škola neexistuje jako večerní studium, chodila jsem s běžnými, tedy mladými studenty, což v mém věku bylo celkem komické.
Prostory jsou vaše, nebo pronajaté? Byl původní záměr takový, jako je studio dnes, nebo jste měla jiné představy?
Prostory na studio máme pronajaté, ale o vlastním zázemí jsem zatím neuvažovala. Taneční studio není byznys, který by vydělal na soukromé prostory v centru. A já bych je zase jinde nechtěla.
Myslím, že se můj záměr téměř podařil. Úžasný prostor, kde se sály nachází (krásné 3 prosklené zrcadlové klimatizované sály), centrum Prahy, to je kombinace, která hovoří sama za sebe. Samozřejmě je stále co zlepšovat, ale to je asi všude. Radost a vlastně i tak trochu starost mi dělá fakt, že v současné době kapacita sálů nestačí, a tak hledáme další prostory.
Co vše tancechtivým nabízíte?
Ať si představíte cokoli, co vás jen ve spojení s tancem napadne, najdete to u nás. Nabízíme taneční kurzy pro všechny věkové kategorie, což dokládá fakt, že u nás tančí již malé děti od 2 let, vyučujeme různé taneční styly pro teenagery, máme i taneční kurzy pro dospělé.
Ve studiu funguje také taneční přípravka pro děti od 10 let. Je to pětileté studium zaměřené na současný moderní tanec. Mnoho dětí z této přípravky, kterou nazýváme Junior Dance, se v minulosti dostalo na konzervatoře a další střední taneční školy.
Je důležité podotknout, že mezi našimi lektory je celá řada nejlepších tanečníků v Praze a působí v něm zároveň i mnoho zahraničních pedagogů. Své projekty zde vytváří choreografové evropského formátu.
Dance Perfect také poskytuje zázemí pro profesionální taneční soubor DOT 504, kterého jsem uměleckým šéfem a který vznikl na základě dotace Magistrátu hlavního města Prahy. Vstupuje nyní do druhé sezony a je to opravdu špička současného moderního tance v České republice. Působí na scénách v celé naší republice a dokonce již i v zahraničí. Je to takové mimino, ale já jsem na něj už teď velmi pyšná.
Máte široký záběr, co se týče klientů, lidí, kteří k vám chodí - tušila jste předem, že to tak bude, nebo jste plánovala výuku spíš pro určitou věkovou skupinu?
Na začátku jsem netušila vůbec nic, prostě jsem se do toho vrhla. To je u mě normální, že se do něčeho zblázním a jdu do toho po hlavě. Jsem znamení berana. Již ale od začátku jsem věděla, že nechci dělat kurzy jen pro děti nebo jen pro dospělé.
Mým záměrem bylo oslovit široké spektrum klientů, aby si každý u nás mohl najít něco podle svých představ. A to se myslím splnilo. Neexistuje taneční styl, který by v mém tanečním studiu chyběl. Až na step, který nám ničí podlahu. V současné době naše studio navštěvuje kolem 3 000 lidí za pololetí.
Není žádným tajemstvím, že se u vás učí tančit i celebrity...
Celebrit nebo jejich dětí se tu vystřídalo nespočetně, uvést mohu například Lucii Zedníčkovou, tu zaujalo flamenco. Muzikálový tanec pro změnu uchvátil Kláru Issovou, největší zájem ale vzbudil Jazz Dance, ten u nás navštěvovala Tatiana Vilhelmová, Lucie Vondráčková nebo třeba Zuzana Norisová. Chodí k nám i Bibiana Báry Nesvadbové, Kačenka Kateřiny Brožové, dcerka Zdeňka Izera a další.
Jak jste přišla na výuku mrňousů? Nebála jste se, že budou kurzy nevyužité?
Začínala jsem opatrně, neotvírala jsem okamžitě velký počet těchto kurzů. V současné době je strašný boom, co se týče dětských kurzů, což je nejspíš způsobeno i populační explozí.
Kurzů pro děti 2–4 roky máme v současné době sedm týdně, ale stále to nestačí. Občas to u nás dopoledne vypadá jako v mateřské školce. Je to velmi vtipné, jelikož děti jsou nazdobené v baletních sukýnkách a některým z nich ještě pod sukýnkou vykukují pleny.
Co vám působí v podnikání největší radost?
Je moc milé, když ráno přijdete do práce, pustíte počítač a z mailů na vás jukne jeden, kde vám nadšený klient vypráví, jak byl spokojený na včerejší lekci Street Funku. To je úžasný pocit. Nejvíc mě ale těší to, když nahlížím do jednotlivých sálů a vidím tu směsici lidí, kdy vedle sebe tancují různé věkové kategorie. To, že se smazaly věkové rozdíly, to, že vedle sebe tancuje 17letá dívka se 40letou dámou, to je fakt úžasné. Myslím, že se podařilo překonat českou ušlápnutost a komplexy, které tady dlouhou dobu existovaly. Také mě velmi těší, že mé studio navštěvuje stále více mužské populace.
Co pro vás tanec znamenal a znamená?
Obětovala jsem tanci opravdu hodně, v podstatě každou volnou chvilku mého dosavadního života. Jsem tancem tak posedlá, až se divím, že to má rodina vydržela až do současnosti.
Mé pozdní příchody domů, vytížené soboty, neděle. Naopak mě v těžkých chvílích, které samozřejmě nastávaly, velmi podporovala. Tanec je pro mě náplní života, relaxace, prostě všechno.
Podnikala jste někdy v nějakém jiném oboru?
Ano, i když musím přiznat, že šlo o naprostý úlet, ze kterého jsem se vzpamatovávala jak duševně, tak i finančně několik let. Před pěti lety jsem se rozhodla vedle mého tanečního studia v pasáži Metro pronajmout velký prostor a zřídit tam kavárnu kombinovanou s barem.
Byl to veliký prostor (80 míst k sezení, velký bar) a já se naivně domnívala, že kavárnu budou hojně navštěvovat tanečníci, takže bude fungovat jako jakási tančírna. A tak jsem pořádala různé taneční akce, z nichž některé – dle reakce hostů – byly naprosto úchvatné a staly se velmi populární.
Bohužel gastronomická branže je trochu jiná než taneční. Pokud nesedíte denně za kasou ve svém podniku, najednou zjistíte, že si nemáte již za co sednout. Na dvou židlích se prostě sedět nedá.
Skončila jsem zaúvěrovaná a duševně naprosto vyčerpaná. Poslední splátky úvěru mi končí teď na jaře a tím i vzpomínka na opravdu nepodařené podnikání. Budu se raději řídit rčením: "Ševče, drž se svého kopyta,“ a podnikat v tom, co skutečně zvládám.
