Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Malá násobilka drobného investora

  10:53aktualizováno  10:53
Na základě jen několika ekonomických signálů může drobný investor poměrně snadno a bez hlubších ekonomických souvislostí rychle poznat, co se v ekonomice děje a jak se budou vyvíjet jednotlivé investiční příležitosti.
Na základě jen několika ekonomických signálů může drobný investor poměrně snadno a bez hlubších ekonomických souvislostí rychle poznat, co se v ekonomice děje a jak se budou vyvíjet jednotlivé investiční příležitosti. Jinými slovy - velmi rychle mohu vědět, kam investovat nebo, pokud jsem již investoval, jak se bude vyvíjet hodnota mé investice.

Mnoho drobných investorů či chcete - li drobných střádalů (ekonomická věda totiž nerozlišuje drobné nebo velké investice, tzn. ať už jde o spoření na vkladní knížce, běžném účtu, termínovaném vkladu, v otevřeném podílovém fondu nebo např. koupě nemovitosti. Všechny výše uvedené finanční produkty se zahrnují pod pojem investice) se domnívá, že nelze bez obsáhlých znalostí pochopit, jak vlastně peníze fungují. A že peníze, které se „točí“ ve velkých bankách jsou vlastně něco jiného než mé vlastní peníze. Pořád jsou to ale jen jedny peníze, i ty v bankách i ty mé v peněžence, a záleží pouze na nás, jak s nimi naložíme.

Jak se můžeme poměrně jednoduše bez velkých znalostí vyznat v zákonitostech „velkých“ a samozřejmě i těch „malých“, tedy i mých osobních, peněz? Velice důležitý parametr, který je dobré sledovat, je tzv. REPO sazba centrální banky kdekoliv na světě.(České národní banky v České republice). REPO sazba je úrok, na který si mohou komerční banky uložit peníze u centrální banky. Asi si pomyslíte, opět jedna strohá poučka, ale já přeci nemohu uložit své peníze u centrální banky? Má tento údaj pro mě vůbec nějaký smysl?

Nejprve se podívejme na přehled vlivů změny REPO sazby na různé investiční instrumenty a poté si je rozebereme podrobněji.

Finanční produkty Jestliže REPO sazba centrální banky

klesá

stoupá
Úroky u běžných účtů mírně klesají mírně stoupají
Úroky na termínovaných vkladech klesají stoupají
Úroky z úvěrů (hypotečních) klesají stoupají
Ceny pokladničních poukázek (podílových listů fondů peněžního trhu) klesají stoupají
Ceny dluhopisů stoupají klesají
Ceny akcií stoupají klesají
Tuzemská měna vůči cizím měnám oslabuje posiluje
Stavební spoření - spoření výnos je velmi odolný vůči změnám sazby
Stavební spoření - úvěry úrok je velmi odolný vůči změnám sazby a je zákonem nastaven na úrokovou sazbu při spoření + 3%
Výnos penzijního připojištění

klesá

stoupá
Výnos kapitálového životního pojištění klesá stoupá

Snižování nebo zvyšování REPO sazby je v plné kompetenci centrální banky a velice důležitým ukazatelem pro změny REPO sazby je vývoj inflace (nemusí tomu tak ale být vždy). Výše inflace je zase ovlivňována dalšími hledisky a v současné době je zde patrný vliv hospodářského růstu v České republice. Ten má za následek zvýšenou poptávku po penězích, zboží i službách a tudíž i nárůst cen. Nárůst cen znamená zvýšení hladiny inflace a z hlediska výše uvedené logiky centrální banka zvýší své klíčové sazby. Dá se tedy očekávat, že Česká národní banka pravděpodobně opět zvýší svou REPO sazbu a tím nejen přibrzdí nárůst inflace, ale i přibrzdí hospodářský růst v ČR. Podívejme se ale trochu na to, jaký je vliv této REPO sazby na úroky nebo výnosy z jednotlivých finančních instrumentů? Podívejme tedy se na jednotlivé druhy investic, které máme k dispozici:

  • běžné účty - Jelikož tato investice je úročena vždy velmi špatně (0,5 - 3%), nebývá zde zaznamenán žádný výraznější vliv změn REPO sazby. Změny jsou velice mírné.
  • termínované vklady -Za to na termínovaných vkladech byl pohyb úroků směrem nahoru výraznější. Rozhodně by bylo dobré poukázat na jednu pro drobného investora důležitou věc - úrokové sazby u bank jsou vždy nižší než je REPO sazba (je to proto, že komerční banka nebo spořitelna si peníze může půjčit zjednodušeně řečeno u centrální banky, u jiné banky nebo jiné finanční instituce či samozřejmě od Vás samotných. Ale protože se získáním peněz od Vás jsou pro banku spojené určité náklady a také Vy jste v pozici, ze které si těžko můžete sjednat výhodnější úročení, musíte vzít za vděk tomu, co Vám banka nabídne). Z toho vyplývá, že když se očekává růst inflace, vzroste také REPO sazba a tím i úroky u termínovaných vkladů.
Rád bych jen poznamenal, že tato logika platí i pro úročení běžných účtů a termínovaných vkladů u spořitelních a úvěrových družstev (tzv. kampeliček). A pokud nám nabízí výrazně vyšší úrok (výnos) nad REPO sazbu, buďme velice opatrní k takovým nabídkám, protože, ač deklarované (tedy někde „natvrdo“ napsané) úroky, způsob jejich dosažení může být velice rizikový.

Co se ale děje na ostatních finančních trzích, zvláště trzích s cennými papíry a zahraničními měnami?

Vezmeme nejdříve ten nejbezpečnější trh cenných papírů, a to trh peněžní. Na něm se obchoduje např. s pokladničními poukázkami, kterými stát kryje svůj krátkodobý nedostatek hotových prostředků nebo centrální banka ovlivňuje výši peněz v ekonomice, či se státními dluhopisy, dluhopisy centrální banky a nebo si na něm půjčují banky peníze mezi sebou. Možná si položíte otázku: Copak ale já sám se svými sto- či tisícikorunami mohu obchodovat se státem nebo centrální bankou, když např. jedna pokladniční poukázka má nominální hodnotu 1 000 000,- Kč? Odpověď zní: Můžete. Ne sice přímo, ale prostřednictvím otevřených podílových fondů peněžního trhu.

Stát je velmi solidní a důvěryhodný dlužník a to je vyjádřeno i tím, že dá investorům vždy vyšší úrok, než je úrok stanovený REPO sazbou. Na druhou stranu to ale není zase o tolik (0,25 - 1% nad REPO sazbu). Z těchto úvah ale dále plyne, že z pohledu investora, méně solidní instituce než je stát (např. komerční banky, podniky) musí nabídnout něco víc než nabízí stát.

Tím se dostáváme k dalšímu trhu s cennými papíry - trhu dluhopisovému. Dluhopis se emituje na delší dobu, na 3 a více let. Výnos dluhopisu je dán nominální hodnotou jeho kupónu a na tomto kupónu je tato velikost obvykle vyjádřena v procentech (u dluhopisů s pevným úrokem). Opět zde platí, jelikož banky a podniky jsou více rizikové než stát, musejí investorům nabídnout něco navíc, tzn. vyšší úročení kupónu. Protože doba splatnosti je např. 5 let, pro investora to znamená, že emitent mu vyplatí dohodnutý úrok bez ohledu na výši REPO sazby. Jinak řečeno, s poklesem REPO sazby na trhu, stoupne relativně hodnota pevně úročeného dluhopisu, což se projeví v ceně tzv. pláště dluhopisu (nominální hodnota dluhopisu, která bude na konci platnosti dluhopisu dlužníkem zpět vyplacena). Hodnota pláště dluhopisu podléhá tržním vlivům, zato výše vyplaceného úroku z kupónu dluhopisu ne. Pro úplnost je dobré dodat, že na trhu nejsou jen pevně úročené dluhopisy a např. dluhopisy vázané na výši různých sazeb (např. PRIBOR plus např. 2% nad její výší) a i ceny pláště těchto dluhopisů zákonitě rovněž poklesnou.

Třetí trh cenných papírů - akciový trh - vítá vždy snížení úrokových sazeb. Tento trh zareaguje na pokles diskontní sazby vzrůstem poptávky po akciích. Ne nadarmo burziáni kromě pěkných žen milují hlavně nízké úrokové sazby. Rád bych zde podotknul, že toto platí zejména na vyspělých kapitálových trzích (USA, Evropa), v ČR již mnohem méně.

Další oblastí, která by mohla být zajímavá pro drobného investora, je trh se zahraničními měnami. Co tedy s ním udělá pokles diskontní sazby? Pro spekulanty se zahraničními měnami (tzv. forexy) výnos např. v českých korunách již nebude tak zajímavý (úrok bude prostě nižší a tím i nižší jejich zisk) a proto se obrátí na jiný, výnosnější trh zahraničních měn. Proto zákonitě bude menší poptávka po české koruně a její hodnota bude klesat.

A co se stane s výnosem u např. u nás velmi populárního spoření - stavebního spoření ? Stavební spoření je úročeno pevnou úrokovou sazbou, obvykle 3% (to závisí na stavební spořitelně) a státním příspěvkem v maximální výši 4 500,- Kč. To znamená, že drobný investor má „svý jistý“. Jinak řečeno, pohyb diskontní sazby nemá vůbec žádný vliv na výnosnost ze stavebního spoření a vnitřní výnosové procento je na úrovni 14,4%. Pouze míra inflace více, když je vyšší, nebo méně, to když je zase nižší „ukrajuje“ z tohoto výnosu. Konkrétně jeden starší údaj: V roce 1998 byla inflace 10,6 %, tzn., že reálný výnos ze stavebního spoření v r. 1998 byl 3,44%. V r. 1999 byla inflace na úrovni jen 2,1%, tzn., že tehdy byl reálný výnos 12 %.

Další investicí nabízenou na občanům je penzijní připojištění. U penzijního připojištění se dostává pevný státní příspěvek a poté jsou investorovy uložené peníze úročeny výnosem penzijního fondu. Jelikož penzijní fond investuje vložené peníze obvykle do cenných papírů (a to z velké části do dluhopisů, méně do akcií) nebo ukládá peníze na termínované vklady u bank (ovšem za podstatně lepší úrokové sazby, než dostanou malí klienti), platí pro jejich výnos to samé, co pro již výše zmíněné cenné papíry a termínované vklady.

Obdobná zákonitost platí i pro pojištění spojené se spořením (či investováním), pouze s tím rozdílem, že se nedostane státní příspěvek a naopak se něco platí za pojistné krytí ( tzv. kapitálové životní pojištění). Pojišťovny tyto peníze investují rovněž velice konzervativně (podobně jako penzijní fondy) a proto jsou jejich aktiva uložena na termínovaných vkladech u bank nebo v dluhopisech. Výnosy uváděné pojišťovnou nemusí odpovídat výnosům např. dluhopisovým fondům, protože pojišťovny oceňují jinak tyto své investice z kapitálových životních pojistek.

Takto jednoduše se lze rychle orientovat na jakémkoliv finančním trhu, nejen v České republice. Centrální banka USA výrazně v posledním období snižovala diskontní sazbu. Co to udělalo s finančním trhem v USA bychom si již měli být schopni alespoň částečně představit.

Řídíte se při umístění vašich investic vývojem REPO sazby? Myslíte si, že má smysl sledovat její vývoj pro drobného investora?

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nejlepší finanční produkty roku: nejvíc boduje Equa bank a Air Bank

V soutěži o nejlepší finanční produkty roku zvítězila mezi bankami v kategorii běžných účtů Equa bank. Nejlepší spořicí účet má Sberbank a nejlépe hodnocený...  celý článek

Ilustrační snímek
Proč platit za něco, co je absurdní. Boj s poplatky v Česku pokračuje

Na poplatcích vydělávají banky nemalé peníze, ty největší miliardy korun ročně. Již řadu let ale dávají Češi najevo, že některé poplatky jsou absurdní a je...  celý článek

Inteligentní bankomaty umí peníze nejen vydávat, ale i přijímat a vkládat na...
K bankomatům přibývají i vkladomaty, je jich už 760. Dají se ošidit?

Nosit větší hotovost u sebe, nebo nechat balík peněz ve firmě či doma v šuplíku může být docela riziko. Pokud nemáte bytelný trezor, je lepší poslat peníze na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.